Brno - O víkendu přijde největší svátek českých motorkářů - Velká cena České republiky na brněnském Masarykově okruhu, jenž má velmi dlouhou tradici. A mistrovství světa MotoGP k němu jaksi už neodmyslitelně patří.
Tehdy nový okruh v okolí Brna se začal připravovat v roce 1929 a záštitu nad ním převzala prezidentská kancelář. Prezident Masaryk dokonce souhlasil, aby okruh nesl jeho jméno, přestože jinak adorace své osoby odmítal. Trať okruhu vedla po běžných silnicích, ty ale byly za několik milionů korun upraveny a uzpůsobeny pro rychlostní závody automobilů. Ovšem díky tomu měla trať rozdílné povrchy. Střídal se tu asfalt s betonem i dlažebními kostkami, které byly mezi jezdci velmi neoblíbené pro svou zrádnost. Původní trasa vedla přes Bosonohy – Nový Lískovec – Pisárky – Kohoutovice – Žebětín – Ostrovačice – Veselku opět do Bosonoh a měřila 29,142 km. Okruh patřil k těm nejnáročnějším, mnozí jej tehdy srovnávali se slavnou severní smyčkou Nurburgringu.
První závod se na Masarykově okruhu jel na konci září 1930. A hned to byla Velká cena Československa zařazená do seriálu nejprestižnějších závodů automobilových Grand Prix (tedy předchůdce pozdější F1). Do začátku války se na brněnském okruhu jelo 7 velkých cen, neuskutečnil se ročník 1936 kvůli organizačním problémům a pak v roce 1938 kvůli politické situaci. Po okupaci už nebylo na pořádání Velké ceny Československa ani pomyšlení. Za oněch sedm ročníků se na trati představili ti tehdy nejlepší z nejlepších, jako byli Tazio Nuvolari, Rudolf Caracciola, Heinrich-Joachim von Morgen nebo Hans Stuck.
Závodní ruch se na okruh vrátil až v roce 1949. To už trať měřila jen 17,801 km a začalo se jezdit v obráceném směru. V onom roce se také v Brně naposledy jela prestižní automobilová soutěž v rámci série Grand Prix. Rok na to místo ní vznikla formule 1, ale Velká cena Československa už do ní, zjevně z politických důvodů, nebyla zařazena. Naopak se ale od roku 1950 začaly na Masarykově okruhu objevovat závodní motocykly. O čtyři roky později tam svůj první brněnský závod vyhrál legendární František Šťastný, v Brně si pak připsal ještě sedm triumfů - dvakrát vyhrál třídu 250 ccm, pětkrát 350 ccm a jednou 500 ccm.
Od roku 1965 se začaly na Masarykově okruhu jezdit závody mistrovství světa motocyklů. Rok před tím však okruh doznal další změny, když jej pořadatelé opět zkrátili a nově měřil 13,941 km. Poslední zkrácení původního přírodního okruhu přišlo v roce 1975, trať pak měla 10,925 km. Jenže postupně přestával vyhovovat stále přísnějším bezpečnostním měřítkům Mezinárodní motocyklové federace, a tak se poslední závod mistrovství světa jel na starém okruhu v roce 1982. Úplně naposledy se na něm závodilo v roce 1986.
Rok na to už sloužil zcela nový uzavřený závodní okruh postavený v lokalitě Kývalka. A od onoho roku se opět na brněnském okruhu konají závody mistrovství světa silničních motocyklů, s výjimkou roku 1992. Zatím posledním stavebním zásahem na brněnské trati bylo položení nového asfaltu mezi sezonami 2007 a 2008. Zajímavostí jistě je, že Masarykův okruh je se svou délkou 5,403 km třetí nejdelší v seriálu MotoGP. Na jezdce čeká 6 levých a 8 pravých zatáček, 13 rovinek, z nich nejdelší měří 636 m. Nejrychlejší čas trati vytvořil v minulém roce Jorge Lorenzo, když ji na své yamaze obkroužil za 1 minutu 56 vteřin a 274 tisícin vteřiny.
Program přímých přenosů z tréningů, kvalifikací a závodů víkendové Velké ceny České republiky:
Pátek 23. srpna
13.10 - trénink Moto3 (NOVA Sport) 14.05 - trénink MotoGP (NOVA Sport) 15.05 - trénink Moto2 (NOVA Sport)
Sobota 24. srpna
09.00 - trénink Moto3 (NOVA Sport) 09.55 - trénink MotoGP (NOVA Sport) 10.55 - trénink Moto2 (NOVA Sport)
12.35 - kvalifikace Moto3 (NOVA Sport) 13.30 - kvalifikace MotoGP (NOVA Sport) 15.05 - kvalifikace Moto2 (NOVA Sport)
Neděle 25. srpna
11.00 – závod Moto2 (NOVA Sport) 12.30 – závod MotoGP (NOVA Sport) 14.00 – závod Moto3 (NOVA Sport)
Související
Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1
Dopravní kolaps v Brně kvůli MotoGP: Lidé čekali desítky minut na MHD, dorazil i prezident Pavel
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 3 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 4 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 6 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 7 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 8 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 9 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 11 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák