Brno - O víkendu přijde největší svátek českých motorkářů - Velká cena České republiky na brněnském Masarykově okruhu, jenž má velmi dlouhou tradici. A mistrovství světa MotoGP k němu jaksi už neodmyslitelně patří.
Tehdy nový okruh v okolí Brna se začal připravovat v roce 1929 a záštitu nad ním převzala prezidentská kancelář. Prezident Masaryk dokonce souhlasil, aby okruh nesl jeho jméno, přestože jinak adorace své osoby odmítal. Trať okruhu vedla po běžných silnicích, ty ale byly za několik milionů korun upraveny a uzpůsobeny pro rychlostní závody automobilů. Ovšem díky tomu měla trať rozdílné povrchy. Střídal se tu asfalt s betonem i dlažebními kostkami, které byly mezi jezdci velmi neoblíbené pro svou zrádnost. Původní trasa vedla přes Bosonohy – Nový Lískovec – Pisárky – Kohoutovice – Žebětín – Ostrovačice – Veselku opět do Bosonoh a měřila 29,142 km. Okruh patřil k těm nejnáročnějším, mnozí jej tehdy srovnávali se slavnou severní smyčkou Nurburgringu.
První závod se na Masarykově okruhu jel na konci září 1930. A hned to byla Velká cena Československa zařazená do seriálu nejprestižnějších závodů automobilových Grand Prix (tedy předchůdce pozdější F1). Do začátku války se na brněnském okruhu jelo 7 velkých cen, neuskutečnil se ročník 1936 kvůli organizačním problémům a pak v roce 1938 kvůli politické situaci. Po okupaci už nebylo na pořádání Velké ceny Československa ani pomyšlení. Za oněch sedm ročníků se na trati představili ti tehdy nejlepší z nejlepších, jako byli Tazio Nuvolari, Rudolf Caracciola, Heinrich-Joachim von Morgen nebo Hans Stuck.
Závodní ruch se na okruh vrátil až v roce 1949. To už trať měřila jen 17,801 km a začalo se jezdit v obráceném směru. V onom roce se také v Brně naposledy jela prestižní automobilová soutěž v rámci série Grand Prix. Rok na to místo ní vznikla formule 1, ale Velká cena Československa už do ní, zjevně z politických důvodů, nebyla zařazena. Naopak se ale od roku 1950 začaly na Masarykově okruhu objevovat závodní motocykly. O čtyři roky později tam svůj první brněnský závod vyhrál legendární František Šťastný, v Brně si pak připsal ještě sedm triumfů - dvakrát vyhrál třídu 250 ccm, pětkrát 350 ccm a jednou 500 ccm.
Od roku 1965 se začaly na Masarykově okruhu jezdit závody mistrovství světa motocyklů. Rok před tím však okruh doznal další změny, když jej pořadatelé opět zkrátili a nově měřil 13,941 km. Poslední zkrácení původního přírodního okruhu přišlo v roce 1975, trať pak měla 10,925 km. Jenže postupně přestával vyhovovat stále přísnějším bezpečnostním měřítkům Mezinárodní motocyklové federace, a tak se poslední závod mistrovství světa jel na starém okruhu v roce 1982. Úplně naposledy se na něm závodilo v roce 1986.
Rok na to už sloužil zcela nový uzavřený závodní okruh postavený v lokalitě Kývalka. A od onoho roku se opět na brněnském okruhu konají závody mistrovství světa silničních motocyklů, s výjimkou roku 1992. Zatím posledním stavebním zásahem na brněnské trati bylo položení nového asfaltu mezi sezonami 2007 a 2008. Zajímavostí jistě je, že Masarykův okruh je se svou délkou 5,403 km třetí nejdelší v seriálu MotoGP. Na jezdce čeká 6 levých a 8 pravých zatáček, 13 rovinek, z nich nejdelší měří 636 m. Nejrychlejší čas trati vytvořil v minulém roce Jorge Lorenzo, když ji na své yamaze obkroužil za 1 minutu 56 vteřin a 274 tisícin vteřiny.
Program přímých přenosů z tréningů, kvalifikací a závodů víkendové Velké ceny České republiky:
Pátek 23. srpna
13.10 - trénink Moto3 (NOVA Sport) 14.05 - trénink MotoGP (NOVA Sport) 15.05 - trénink Moto2 (NOVA Sport)
Sobota 24. srpna
09.00 - trénink Moto3 (NOVA Sport) 09.55 - trénink MotoGP (NOVA Sport) 10.55 - trénink Moto2 (NOVA Sport)
12.35 - kvalifikace Moto3 (NOVA Sport) 13.30 - kvalifikace MotoGP (NOVA Sport) 15.05 - kvalifikace Moto2 (NOVA Sport)
Neděle 25. srpna
11.00 – závod Moto2 (NOVA Sport) 12.30 – závod MotoGP (NOVA Sport) 14.00 – závod Moto3 (NOVA Sport)
Související
Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1
Dopravní kolaps v Brně kvůli MotoGP: Lidé čekali desítky minut na MHD, dorazil i prezident Pavel
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Zelenskyj je příživník, prohlásil Arakčí a pohrozil Ukrajině
před 1 hodinou
Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže
před 1 hodinou
Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden
před 3 hodinami
Předpověď počasí slibuje poslední déšť před tropickou epizodou
včera
Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře
včera
Za tři dny přibylo 300 mrtvých. Nynější epidemie eboly se šíří nejrychleji v historii
včera
Policejní komando zastřelilo podezřelého z teroristického útoku v Berlíně
včera
Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř
včera
Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny
včera
Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data
včera
Burnham se poprvé spojil s Trumpem. Budu mu i oponovat, slíbil Britům
včera
Kouř z požárů na západě Evropy doputoval do Česka. Lidé se nemusí obávat
včera
Babiš hodlá přehlasovat veto z Hradu. Pavla vyzval, aby sám šetřil
včera
Pachatel útoku v Berlíně by se neměl skrývat v Česku, uvedla policie
včera
Francii a Španělsko dusí požáry, které se nedaří zastavit. Pomáhají i vojáci
včera
Zemřel Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie
včera
Fotbalová Sparta hlásí vytouženou posilu. Přivedla bratrance Erlinga Haalanda
včera
Policie obvinila ženu ze čtvrteční vraždy v Jablonci nad Nisou
včera
Zelenskyj nepochybuje o další ruské mobilizaci. Nasazeni budou i Severokorejci
včera
Kriminalisté objasnili vraždu po téměř 20 letech. Pachatel ale k soudu nezamíří
Málo vídaný počin se povedl kriminalistům z pracovní skupiny Tempus. Objasnili totiž dlouhodobě nevyřešený případ pokusu o vraždu, ke kterému došlo v Hrádku nad Nisou v roce 2007. Věc je nicméně promlčena, takže pachatel unikne spravedlnosti.
Zdroj: Jan Hrabě