Bylo to jak na hokeji, žasl Holuša. Lidé ho dohnali ke zlatu

Holuša vytvořil jak svůj osobní, tak i český národní rekord. A i když před posledním kolem ztrácel na první příčku bezmála 20 metrů, nakonec byl v cíli těsně první.

"Emoce jsou obrovský. Já už jsem byl dojatý teď, jak jsem sešel z dráhy. Zatím je to vrchol mé kariéry a největší zážitek v životě. Před domácím publikem, je plný dům, 11 tisíc lidí, to je jak na hokeji," sypal ze sebe.

"V posledním kole jsem věděl, že medaile bude, v to jsem věřil. Kdybych nebyl doma, tak si myslím, že bych to na toho Turka nezkusil. Ale kvůli publiku nešlo nejít. Oni mě tak tlačili, že jsem si říkal, že musím pro ty lidi. A dotlačili mě pro zlato. Jinak se mi sešla obrovská forma, na to, že začátek sezony nebyl bůhvíjaký. Teď jsem dokázal prodat zkušenosti, psychickou pohodu, a nohy fungovaly skvěle. Velké díky trenérovi, protože mě připravil neuvěřitelně," dodal jedním dechem.

I když se závod pro něj nevyvíjel úplně dobře, nervy český hrdina neměl: "Nějaká únava ze včerejška byla, takže třeba jedno kolo může být nějaká krizička. Člověk radši nespěchá, nemá sílu, aby se pořád držel na špici. Patnáctistovka je docela dlouhá, takže je tam čas. Do prvního kilometru jsem jakoby nemusel nic řešit a poslední tři kola už jsem se dostal dopředu, už jsem si to hlídal. Poslední dvě kola byly na krev, tam už jsem byl vepředu."

Divákům snad až muselo být líto druhého Turka Ozbilena, který přišel o téměř jasné zlato. "S tím jsem po finiši vůbec nemluvil, ten hned odešel. Ostatní mi gratulovali a pak už jsem si běžel pro vlajku..."

Nedělní večer v O2 areně patřil Jakubu Holušovi. Aplaus měl český mílař možná větší, než nějaká rocková hvězda.