Reklama při Super Bowlu je rekordně drahá. Apple by dnes platil reálně pětkrát tolik, co roku 1984 za svůj legendární spot

To odpovídá více než 155 milionům korun. Loni vyšel ten samý reklamní prostor ještě jen na 6,5 milionu dolarů. To značí jeho meziroční zdražení o zhruba 7,7 procenta. Pokud od této hodnoty ale odečteme inflaci, zdražení je výrazně mírnější.

Spotřebitelská inflace v USA činila v prosinci meziročně 6,5 procenta. V lednu podle expertních odhadů poklesla nejpravděpodobněji na 6,2 procenta (údaj bude zveřejněn zítra). Reálně tak z roku na rok reklamní čas při Super Bowlu zdražil pouze o 1 až 1,5 procenta.

Daleko markantnější je ovšem zdražení oproti roku 2021. Tehdy daný reklamní prostor vyšel na 5,5 milionů dolarů, což v dnešních cenách odpovídá zhruba šesti milionům dolarů. Oproti roku 2021 tak reklamní čas při Super Bowlu zdražil o necelých 17 procent. Cena roku 2021 byla ovšem snížena probíhající pandemií.     

Ještě mnohem výraznější je zdražení reklamního času v posledních přibližně dvaceti letech. Vždyť v roce 2002 činila cena daného reklamního prostoru 2,2 milionu dolarů (viz graf níže). To po zohlednění inflace v USA odpovídá zhruba 3,6 milionu dolarů. Takže reálně, tedy právě po zohlednění inflace, je reklamní čas při finále nyní o skoro 100 procent, přesněji o 94,4 procenta, dražší než roku 2002. Za dvě dekády tedy cena reklamního spotu při Super Bowlu narostla reálně na skoro dvojnásobek.  

Zřejmě nejslavnější „superbowlovou“ reklamou historie je ta na počítače Apple z roku 1984. Apple tehdy platil milion dolarů za 60vteřinový spot. Za půlminutu reklamního prostoru tedy dal 500 tisíc dolarů. To v dnešních cenách odpovídá přibližně 1,4 milionů dolarů. Dnes by tedy Apple za stejný reklamní prostor platil reálně, po zohlednění inflace za celé období od roku 1984, pětkrát tolik. 

Za citelným reálným růstem ceny reklamního prostoru při Super Bowlu v posledních desetiletích stojí především vzestup kupní síly amerického spotřebitele. Za ním stojí pro změnu především technologický rozmach a související růst produktivity amerických firem, reálný vzestup cen aktiv typu akcií a nemovitostí, rozvoj mezinárodního obchodu a globalizace, ale také růst zadlužení, a to zejména amerických domácností.