Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V pátek epidemie koronaviru zrychlila. Přibylo 2326 nově potvrzených případů

Epidemie covidu v Česku dál zrychluje. Ve čtvrtek přibylo 2110 potvrzených případů nákazy

Epidemie covidu v Česku dál zrychluje. Ve čtvrtek přibylo 2110 potvrzených případů nákazy, zhruba o třetinu více než před týdnem. Za posledních sedm dní pak laboratoře odhalily bezmála 12.000 nově nakažených, což je proti předchozímu týdnu nárůst asi o tisíc případů. Hospitalizovaných ale nepřibývá, v nemocnicích je s covidem 717 pacientů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Do Česka dorazily vakcíny upravené na nové varianty koronaviru

Do Česka dorazily upravené vakcíny na nové varianty koronaviru od firmy Pfizer/BioNTech. Ve čtvrtek s nimi začíná očkovat například pražská Fakultní Thomayerova nemocnice, k dispozici má zhruba 2800 dávek. Nemocnice o tom informovala na facebooku. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob ČTK potvrdil, že nové vakcíny už jsou v ČR.

Případů koronaviru v Česku opět přibývá, s hospitalizovanými je to naopak

Šíření koronaviru v Česku v úterý opět zrychlilo. Přibylo 2450 potvrzených případů nákazy, což bylo skoro o desetinu více než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Stále ale ubývá hospitalizovaných s nemocí covid-19, kterou koronavirus způsobuje. K úterku jich bylo 692, tedy zhruba o pětinu méně než před týdnem.

Čína a Indie schválily vakcíny proti covidu, které se podávají nosem a ústy

Úřady v Číně a Indii schválily nové vakcíny proti covidu-19, které se nepodávají injekčně. Obě země věří, že podávání přípravku méně invazivním způsobem pomůže zvýšit počet lidí očkovaných proti této infekční nemoci, uvedla dnes agentura AP. V Indii úřady schválily vakcínu, která se podává vstřikem do nosu, v Číně pak vdechnutím ústy.

Počet mrtvých s covidem-19 na celém světě překročil 6,5 milionu

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě dnes podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 6,5 milionu.

Po víkendovém poklesu epidemie koronaviru v pondělí v Česku opět mírně zrychlila

Po víkendovém poklesu epidemie koronaviru v pondělí v Česku opět mírně zrychlila. Přibylo 2756 potvrzených případů nákazy, což bylo o čtyři procenta více než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Čína před velkým podzimním svátkem uzavřela kvůli covidu 65 milionů lidí

Čína před blížícími se svátky omezila kvůli covidu-19 vycházení 65 milionům občanů. Lockdown se týká většiny 21milionového města Čcheng-tu. Vláda také vyzvala lidi, aby necestovali. Podzimní svátky, které jsou po oslavách lunárního nového roku nejvýznamnější v Číně, jsou přitom dobou velkých přesunů, uvedla agentura AP. Dnes zdravotnické úřady země s 1,4 miliardy obyvatel ohlásily 1552 nových případů covidu-19.

V neděli přibylo v Česku 178 potvrzených případů nákazy koronavirem

V neděli přibylo v Česku 178 potvrzených případů nákazy koronavirem, což bylo o 14 procent méně než před týdnem. Ještě výrazněji, zhruba o pětinu, ale klesl počet testovaných. Podíly odhalených případů nákazy na počtu provedených testů tak oproti předešlé neděli ve všech kategoriích stouply.

Izraelci tvrdí, že za prvopočátkem pandemie covidu-19 nestojí netopýři

Izraelští vědci přišli s dalšími argumenty, které podle nich svědčí o tom, že na začátku pandemie covidu-19 nebylo přenesení koronaviru na člověka od netopýrů. Vyplývá to ze studie týmu Telavivské univerzity, o níž dnes informoval server The Jerusalem Post.

Nepatrný vzestup covidové epidemie se v sobotu zastavil

Počet nově potvrzených případů covidu v sobotu v mezitýdenním srovnání klesl, a to po předchozích šesti dnech mírného růstu. O prvním víkendovém dni laboratoře zachytily 378 pozitivních vzorků, o 62 méně než v sobotu předchozího týdne. Nižší byl ale i počet provedených testů.

Rusko zaznamenalo druhý den v řadě přes 50 tisíc nakažených koronavirem

V Rusku druhým dnem přibylo více než 50.000 nakažených koronavirem. S odvoláním na údaje vládního krizového štábu o tom dnes informovala agentura Reuters. Na nemoc covid-19 pak za uplynulý den zemřelo 92 lidí.

Hospitalizovaných s covidem výrazně ubylo, počet nových nákaz stagnoval

Testy v pátek potvrdily 1852 nových případů covidu-19. Byl to obdobný počet jako před týdnem, kdy bylo případů pouze o šest méně. Naproti tomu výrazně ubylo hospitalizovaných s pozitivním testem na nový typ koronaviru. V pátek jich v nemocnicích bylo 658, téměř o 200 méně než v poslední pracovní den předchozího týdne.

Evropská komise schválila použití vakcín cílených na variantu omikron

Evropská komise schválila dvě posilující vakcíny cílené na variantu koronaviru omikron, oznámila eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová. Ve čtvrtek použití těchto očkovacích látek doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Při unijním jednání ministrů zdravotnictví bude i schůzka s výrobci vakcín

Součástí jednání ministrů zdravotnictví EU ve středu v Praze bude schůzka s výrobci covidových vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že se změní stávající smlouvy a vyjednají se podmínky pro dodávky v příštích letech. Ministři zdravotnictví se budou zabývat také plánem pro boj s rakovinou a vzácnými onemocněními, zejména dostupností léků pro pacienty.

Ve čtvrtek v Česku přibylo 1624 případů koronaviru

Ve čtvrtek v Česku přibylo 1624 případů koronaviru, o 17 víc než před týdnem. Denní přírůstky nakažených tak pátý den po sobě mírně rostou. Podobný vývoj je u podezření na opakovanou nákazu, jejichž počet v mezitýdenním srovnání vzrostl o devět na 645.

EMA doporučila podávání posilujících dávek upravených vakcín proti variantě omikron

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila podávání posilujících dávek upravených vakcín od společností Pfizer/BioNTech a Moderna, které jsou zacílené proti koronavirové variantě omikron. EMA dnes také doporučila použití vakcíny proti covidu-19 od společnosti Novavax jako posilující dávky pro dospělé. Informovala o tom agentura Reuters.

Výkony žáků v matematice a čtení se kvůli pandemii propadly na úroveň před 20 lety

Výsledky celostátního testování v USA ukázaly, jak ničivé byly poslední dva roky pandemie covidu-19 pro devítileté školáky, zejména pro ty nejzranitelnější. Jejich výkony v matematice a čtení se propadly na úroveň před dvěma desetiletími, uvedl americký list The New York Times (NYT).

V Česku čtvrtý den v řadě mírně rostou denní počty nově nakažených koronavirem

V Česku v mezitýdenním srovnání čtvrtý den v řadě mírně rostou denní počty nově nakažených koronavirem, ve středu testy odhalily 1927 případů, což je o 69 víc než před týdnem. Vedle toho hygienici za pondělí zaznamenali 887 lidí s podezřením na opakovanou nákazu.

FDA schválila vakcíny Pfizer a BioNTech na koronavirovou variantu omikron

Americká léková agentura (FDA) schválila vakcíny společností Pfizer a BioNTech, které jsou cílené na koronavirovou variantu omikron. Pokud je ve čtvrtek schválí i další orgány, první dávky budou k dispozici už o víkendu, napsala agentura Reuters.