Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Británii se v září poprvé od července výrazně zvýšil počet nakažených

Za posledních sedm dní přibylo v Česku téměř 15.900 případů covidu

Za posledních sedm dní přibylo v Česku téměř 15.900 případů covidu, což je asi o 1450 více než předchozí týden. Nejvíce pozitivních testů odhalily laboratoře opět v pondělí - 3757, což bylo nejvíc za jeden den od poloviny dubna. Poté denní počty klesaly až ke čtvrtečním 2630 nákazám. Počet hospitalizovaných mírně klesl.

Evropská léková agentura zkoumá tři vakcíny a dva léky proti covidu

Evropská léková agentura (EMA) se v současnosti aktivně zabývá dalšími třemi očkovacími látkami a dvěma léky proti covidu-19. Na dnešním setkání s novináři a ředitelkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenou Storovou v Praze to řekla ředitelka EMA Emer Cookeová.

Počty nově potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku dál rostou

Počty nově potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku rostou už zhruba dva a půl týdne. Za středu laboratoře potvrdily 3058 případů, což je asi o 440 více než před týdnem. U dalších 1373 lidí testy ukázaly na opakovanou infekci. V nemocnici je s covidem 866 lidí, z toho 23 ve vážném stavu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Pfizer do Česka poslal první dodávku vakcíny upravenou na variantu omikron

Výrobce Pfizer/BioNTech v úterý do Česka poslal první dodávku vakcíny proti covidu-19 upravenou na nejnovější varianty viru omikron BA.4 a BA.5. Dávek je více než 600.000, stejný počet přijde příští týden. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

V úterý přibylo 3222 případů covidu, je to více než před týdnem

Epidemie covidu-19 v Česku i v úterý dál zrychlovala. Za minulý den přibylo 3222 nově potvrzených případů, což je o 200 více než před týdnem. U dalších 1434 lidí testy ukázaly na opakovanou infekci. Ve srovnání s minulým týdnem se o 75 snížil počet lidí s covidem v nemocnicích. V úterý bylo hospitalizovaných 821, z toho 22 ve vážném stavu. Před týdnem bylo ve vážném stavu 35 lidí.

Experti: Očkování proti covidu snížilo v Česku počet úmrtí na koronavirus až třiapůlkrát

Očkování proti onemocnění covid-19 snížilo v Česku počet úmrtí na koronavirus až třiapůlkrát. Vyplývá to z dat, která zpracovávali demografové z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Podrobnosti o výzkumu dnes ČTK poskytl mluvčí SYRI Filip Vrána.

Šíření epidemie koronaviru zrychluje. V pondělí přibylo 3786 nově potvrzených případů

Šíření epidemie koronaviru v Česku dál zrychluje. V pondělí přibylo 3786 nově potvrzených případů, což je nejvíc za jeden den od poloviny dubna a o zhruba 500 víc než před týdnem. Oproti minulému týdnu se nicméně snížil počet lidí, kteří skončili s nákazou v nemocnici.

Biden: Pandemie covidu v USA skončila, i když problémy jsou

Pandemie covidu-19 v USA skončila. V rozhovoru se stanicí CBS to řekl v neděli prezident Joe Biden. Připustil ovšem, že USA mají stále s virem SARS-CoV-2 problém a je třeba dále pracovat. Koronavirus v USA zabil přes milion lidí, a jak napsal The Washington Post, každodenně dál umírá několik stovek osob.

V neděli v Česku přibylo 300 nově potvrzených případů covidu

V neděli v Česku přibylo 300 nově potvrzených případů covidu-19, to je o 29 víc než před týdnem. Počet lidí, kteří s nákazou skončili v nemocnici, klesl na 662, minulou neděli bylo hospitalizovaných 719. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Denní přírůstky nakažených v mezitýdenním srovnání rostou s výjimkou uplynulé soboty zhruba dva týdny.

V sobotu v mezitýdenním srovnání ubylo nově nakažených

V sobotu v Česku přibylo 450 potvrzených případů covidu, o devět méně než před týdnem. Po zhruba dvou týdnech je tak denní přírůstek nakažených v mezitýdenním srovnání nižší. Lidí, kteří leží s koronavirem v nemocnicích, je proti minulé sobotě o 29 více, 706. Proti konci tohoto pracovního týdne se jejich počet ale snížil o téměř 130. Ve vážném stavu zůstává dvacítka pacientů.

V pátek přibylo 2596 nakažených, je to více než před týdnem

Laboratoře v pátek potvrdily v Česku 2596 nových případů covidu, což je zhruba o 300 více než před týdnem. Denní nárůsty počtu nakažených v mezitýdenním srovnání tak rostou dvanáctým dnem. Proti minulému týdnu přibylo i hospitalizovaných s covidem. Je jich 850, o stovku více než minulý pátek. Vyplynulo to z údajů, které na webu zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.

Za poslední týden přibylo v Česku přes 14 tisíc nakažených covidem

Za posledních sedm dní přibylo v Česku téměř 14.500 případů covidu. Je to víc než předchozí týden, kdy bylo nakažených zhruba 12.000. Nejvíc pozitivních testů odhalily laboratoře v pondělí - 3272, poté denní počty postupně klesaly až ke čtvrtečním 2494 nákazám. Počet hospitalizovaných s koronavirem v mezitýdenním srovnání stoupl o 35 na 815.

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě překonal 610 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal 610 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od března 2020 Spojené státy, kde počet nakažených překonal podle JHU 95 milionů.

Za středu přibylo téměř 4000 nakažených koronavirem

Denní nárůsty počtu nakažených koronavirem v mezitýdenním srovnání v Česku rostou desátý den. Ve středu testy odhalily 2625 nově nakažených, což je zhruba o 350 víc než před týdnem. Vedle toho hygienici za středu zaznamenali 1256 lidí s podezřením na opakovanou nákazu.

WHO: Konec pandemie covidu-19 je na dohled, počet úmrtí klesá

Konec pandemie covidu-19 je na dohled. Řekl to dnes v Ženevě podle agentury DPA šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Očkovací úsilí však nyní podle něj nesmí polevit.

Očkování zachraňuje životy, lékaři popírající covid mohou za úmrtí řady lidí, jsou jako popírači holokaustu, řekl Válek

Lékaře, kteří popírají covid-19, přirovnal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) k popíračům holokaustu. Mezi odborníky je podle něj shoda, že očkování zachraňuje životy, řekl na konferenci České lékařské komory (ČLK) ke covidu-19.

Šíření covidu zrychluje devátý den po sobě, nakazilo se 4500 lidí

Šíření koronaviru v Česku zrychluje devátý den v řadě. V úterý přibylo stejně jako předchozí den víc než 3000 nových případů covidu. Laboratoře odhalily 3027 pozitivních testů, to je o zhruba pětinu víc než před týdnem. Dalších 1474 lidí se nakazilo opakovaně.

Symptomy dlouhého covidu se objevily u 17 milionů občanů zemí EU, uvádí WHO

Nejméně 17 milionů občanů Evropské unie v prvních dvou letech pandemie vykázalo symptomy tak zvaného dlouhého covidu. Na tiskové konferenci v Tel Avivu to dnes oznámil Hans Kluge ze evropské sekce Světové zdravotnické organizace (WHO).

Nových případů covidu je poprvé od začátku srpna přes 3000

Denní počet nových případů covidu-19 v Česku poprvé od začátku srpna překonal třítisícovou hranici. V pondělí přibylo 3288 nakažených, to je o zhruba 500 víc než před týdnem. Šíření koronaviru zrychluje osmý den po sobě. V nemocnicích bylo uplynulý den s prokázaným koronavirem 728 lidí, to je o několik desítek víc než o víkendu, ale o 41 méně než minulé pondělí.