Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Laboratoře v České republice v pondělí odhalily 4818 případů koronaviru

Ministerstvo zdravotnictví nepočítá s možností testu na koronavirus bez žádanky zdarma

Ministerstvo zdravotnictví nepočítá s možností testu na koronavirus bez žádanky zdarma. Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) doporučil použít antigenní samotesty. Rozhodnutí o dalším testování podle něj zůstane v rukou lékařů. Pavlovic to dnes řekl novinářům.

Testy v Česku v neděli potvrdily 353 případů koronaviru, o čtvrtinu víc než před týdnem

Testy v Česku v neděli potvrdily 353 případů koronaviru, o čtvrtinu víc než před týdnem. Podezření na opakovanou nákazu bylo 102 proti 98 o týden dřív. Testovaných přitom v mezitýdenním srovnání ubylo. Stejným tempem jako nakažených přibylo hospitalizovaných s covidem-19 na 1310, ve vážném stavu je 41 z nich. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Nepříjemnost pro Bayern. Před duelem s Plzní budou kvůli koronaviru postrádat hvězdy

Hned dva fotbalisty Bayernu Mnichov jsou vyřazeni z kádru kvůli nákaze covid-19. Před úterním zápasem Ligy mistrů, ve kterém doma mnichovský velkoklub bude hostit Viktorii Plzeň, budou totiž kvůli symptomům tohoto onemocnění chybět Thomas Müller a Joshua Kimmich.

Covid se šíří stále rychleji, přibývají hospitalizovaní i vážně nemocní

Šíření covidu-19 v Česku nadále zrychluje. V sobotu testy v Česku potvrdily 667 případů koronaviru, zhruba o sto víc než před týdnem. O 414 za poslední týden přibylo hospitalizovaných, je jich 1381. Pacientů v těžkém zdravotním stavu leží v nemocnicích 48, o 20 víc než minulou sobotu. Testovaných o čtvrtinu ubylo. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Švédsko přestane teenagerům doporučovat očkování proti covidu-19

Švédská agentura pro veřejné zdraví dnes oznámila, že dětem mezi 12 a 17 lety přestane doporučovat očkování proti covidu-19, jelikož nemoc pro ně představuje "velmi malé riziko". Nové doporučení vejde v platnost 31. října, informoval server The Local.

Šíření covidu-19 zrychluje. V pátek laboratoře potvrdily 3859 nových případů nákazy

Šíření covidu-19 v Česku několik týdnů zrychluje. V pátek laboratoře potvrdily 3859 nových případů nákazy, asi o 1000 víc než před týdnem. K tomu ministerstvo za uplynulý den eviduje 1564 podezření na opakovanou infekci. V nemocnicích je 1480 lidí s covidem, mezitýdně asi o 430 více. Ve vážném stavu je 54 hospitalizovaných, minulý pátek to bylo o 20 méně. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Vakcínou proti covidové variantě omikron bylo v ČR očkováno přes 10.000 lidí

Nejnovějším typem vakcíny proti covidové variantě omikron BA.4 a BA.5 bylo v ČR očkováno za osm dní přes 10.000 lidí. Zájem o očkování celkově proti konci srpna vzrostl zhruba o více než třetinu. V pátek minulého týdne bylo podáno více než 12.000 dávek, víc bylo naposledy koncem února, kdy končila vlna zájmu o první přeočkování.

Případů covidu dál přibývá, hospitalizovaných je přes 1300 lidí

Šíření epidemie v Česku dál zrychluje, za posledních sedm dní přibylo v Česku téměř 17.100 nových případů koronaviru, což je asi o 1300 víc než předchozí týden. Týdenní počet nově nakažených stoupl i přesto, že v tomto týdnu byl ve středu státní svátek, kdy se méně testovalo a počty nakažených stouply jen o stovky.

Česku hrozí nejhorší chřipková sezóna za poslední roky. Souběh s covidem může ohrozit i nerizikové, varuje Maďar

Chřipková sezona může být podle epidemiologa Rastislava Maďara nejhorší za několik let, což se dá usuzovat podle vývoje nemoci na jižní polokouli. Například Austrálie měla letos nejvíc případů chřipky za posledních pět let. V ČR měla na začátku letošního roku chřipková epidemie dvě vlny, jednu na přelomu prosince a ledna a druhou na přelomu března a dubna. V tiskové zprávě o tom informovala společnost Avenier.

V Česku je 120.000 nakažených covidem, biolog doporučuje nosit respirátory

V Česku je nyní asi 120.000 lidí s nemocí covid-19, z toho je polovina bez příznaků. ČTK to dnes sdělil biolog a ředitel brněnské laboratoře Elisabeth Pharmacon Omar Šerý. Odhady zpracoval z počtů osob v nemocnicích i zemřelých a pozitivně testovaných. Ne všichni nakažení jsou podle Šerého v databázi infikovaných. Sám doporučuje, aby lidé například v prostředcích MHD nosili respirátory.

V Česku se od začátku koronavirové epidemie prokázalo přes 4,1 milionu případů covidu

V Česku se od začátku koronavirové epidemie v březnu 2020 laboratorně prokázalo přes 4,1 milionu případů covidu-19. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty případy, kdy se někdo nakazil opakovaně. Podezření na opakovanou infekci je přes 333.000.

Covid se dál šíří. Hospitalizovaných už je v Česku přes 1300 lidí

Šíření epidemie koronaviru v Česku dál zrychluje a rostou i počty hospitalizovaných s covidem. V úterý přibylo 4212 nově potvrzených případů, zhruba o 1000 víc než před týdnem. K tomu ministerstvo zdravotnictví za uplynulý den eviduje 1724 podezření na opakovanou nákazu. Nemocniční péči vyžaduje přes 1300 nakažených, v mezitýdenním srovnání asi o 350 víc.

Covid zřejmě už nezmizí, očkování bude potřeba každoročně, říká Viceprezident Novavaxu

Virus nového typu koronaviru je tak široce rozšířený, že zřejmě už nezmizí. Očkování proto bude nejspíš potřeba každoročně podobně jako u chřipky. V rozhovoru s ČTK to řekl John Trizzino, viceprezident americké společnosti Novavax, která klíčovou součást své covidové vakcíny Nuvaxovid vyrábí v obci Bohumil nedaleko středočeských Jevan. Vakcíny tohoto typu bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví v ČR podáno asi 10.200 dávek z 18 milionů dávek od pěti výrobců.

Šíření epidemie koronaviru v Česku zrychluje, v pondělí přibylo přes 6 tisíc nakažených

Šíření epidemie koronaviru v Česku zrychluje, v pondělí testy odhalily 4735 nově nakažených, což je nejvíc za jeden den od první poloviny dubna a téměř o 1000 víc než před týdnem. Vedle toho hygienici za pondělí zaznamenali 1928 lidí s podezřením na opakovanou nákazu.

V neděli přibylo 281 případů covidu, jde o mírný mezitýdenní pokles

V neděli přibylo v Česku 281 potvrzených případů koronaviru, v mezitýdenním srovnání o 18 méně. Bylo to jediné zpomalení epidemie za celý týden. Počet hospitalizovaných se stále drží pod osmi sty. Ministerstvo zdravotnictví dnes kvůli technickým problémům zveřejnilo údaje o vývoji epidemie výjimečně až odpoledne, většinou bývají dostupné brzy ráno.

Německý kancléř Scholz i ministryně vnitra mají covid-19

Německý kancléř Olaf Scholz má covid-19. Dnes to oznámil vládní mluvčí Steffen Hebestreit, podle kterého má kancléř jen mírné příznaky. Nákazu dnes oznámila také německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.

V sobotu testy v Česku potvrdily 564 případů koronaviru

V sobotu testy v Česku potvrdily 564 případů koronaviru, o čtvrtinu víc než o týden dřív. Testovaných přitom ubylo, stejně jako podezření na opakovanou nákazu. Jejich počet klesl v mezitýdenním srovnání o 15 na 217.

Počet zemřelých s covidem přesáhl v Česku 41.000. Jsme 9. nejhorší stát na světě

Počet zemřelých s covidem-19 přesáhl v ČR 41.000, poslední tisíc mrtvých přibyl za pět měsíců a pět dní. Předtím to bylo za 43, 20 a 28 dní. První úmrtí s covidem bylo oznámeno 22. března 2020, dosavadní denní maximum 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují loňský 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen 2021 s 236 mrtvými.

Testy v pátek v Česku potvrdily 2875 případů koronaviru

Testy v pátek v Česku potvrdily 2875 případů koronaviru, zhruba o desetinu víc než před týdnem. Podobným tempem na 1326 se v mezitýdenním srovnání zvýšil i počet podezření na opakovanou nákazu. V nemocnicích zůstává přes 900 nakažených, téměř 30 z nich ve vážném stavu. Počet úmrtí s covidem-19 přesáhl 41.000. Roste zájem o očkování, zejména o druhou posilující dávku. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.