Vakcínou proti covidové variantě omikron bylo v ČR očkováno přes 10.000 lidí

Nejnovějším typem vakcíny proti covidové variantě omikron BA.4 a BA.5 bylo v ČR očkováno za osm dní přes 10.000 lidí. Zájem o očkování celkově proti konci srpna vzrostl zhruba o více než třetinu. V pátek minulého týdne bylo podáno více než 12.000 dávek, víc bylo naposledy koncem února, kdy končila vlna zájmu o první přeočkování.

Malý zájem je ale o zahájení očkování, v září se nechalo poprvé očkovat zhruba 1800 lidí, o třetinu méně než v srpnu. Vyplývá to z informací o očkování, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví.

Novější typy vakcín se používají pouze pro přeočkování. Firma Pfizer/BioNTech na začátku září dodala do Česka vakcínu upravenou na variantu viru BA.1, dosud se jí vyočkovalo téměř 59.000 dávek. Zhruba tři stovky lidí byli přeočkováni také upravenou vakcínou od firmy Moderna. Ve středu 21. září ministerstvo informovalo, že firma Pfizer/BioNTech dovezla 600.000 dávek nejnovějších vakcín BA.4 a BA.5.

Celkově se nechalo proti covidu-19 očkovat podle dat ministerstva zdravotnictví do čtvrtka tohoto týdne 6,97 milionu lidí, tedy asi 65,2 procenta populace. Očkováno je přes 90 procent lidí starších 70 let a zhruba 80 procent šedesátníků, u mladších dospělých podíl očkovaných klesá k necelým dvěma třetinám. Vakcínu dostalo také 54 procent mladých ve věku 12 až 17 let a sedm procent pětiletých až jedenáctiletých dětí.

Odborníci upozorňují na to, že ochrana způsobená základním očkováním dvěma dávkami vakcíny, které si většina lidí nechala aplikovat v první polovině loňského roku, v čase významně klesá. První posilující dávku zdravotníci začali podávat zhruba před rokem a nejvíc lidí bylo očkováno v prosinci loňského a v lednu letošního roku. Dosud ji má 37 procent populace.

V seniorských skupinách, které lékaři kvůli horšímu zdravotnímu stavu považují za více ohrožené vážným průběhem covidu-19, má posilující dávku 63 procent starších 80 let, 68 procent sedmdesátníků a kolem 60 procent šedesátníků. Naopak z mladých ve věku 18 až 29 let absolvovala přeočkování jen zhruba čtvrtina.

Očkování chrání zejména před vážným průběhem nemoci, před nákazou jen krátkodobě. Mezi lidmi, kteří skončili kvůli vážnému stavu s covidem-19 v nemocnici na jednotce intenzivní péče, bylo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v září pětkrát méně osob s posilující dávkou než neočkovaných. I dvě dávky očkování pravděpodobnost snižují. Zatímco neočkovaný byl za poslední měsíc hospitalizovaný v průměru jeden týdně na 100.000 neočkovaných, u očkovaných to bylo 0,6 na 100.000.

Druhé posilující dávky očkování zdravotníci začali aplikovat v polovině července, čtvrtou vakcínu dostalo přes 300.000 lidí. Více než třetina byla podána sedmdesátníkům a šestina lidem starším 80 let. Senioři nad 60 let tvoří celkově přes dvě třetiny očkovaných.

Počty zachycených pozitivních testů v září rostou, při srovnání stejného pracovního dne v týdnu je jich vždy asi o 1000 víc. Zhruba třetinu pozitivních testů každý den tvoří lidé, kteří se koronavirem nakazili už nejméně podruhé, protože imunita či očkování nechrání proti nákaze dlouhodobě. Z lidí, kteří přijdou na test kvůli příznakům, je v současné době pozitivní více než každý třetí.

Přibývá také hospitalizovaných s covidem-19. V úterý a ve středu jich bylo přes 1300, vyšší počet byl naposledy na vrcholu menší letní vlny na začátku srpna a předtím na konci velké jarní vlny v polovině dubna. Pandemie covidu propukla v ČR předloni v březnu, v nemocnicích bylo přes 200.000 nakažených, přes 41.000 zemřelo.

Molekulární biolog Omar Šerý, který se věnuje laboratornímu testování, podle počtu pozitivních testů a hospitalizací odhaduje, že nakažených je nyní kolem 120.000 lidí, z toho polovina nemá příznaky.

 

Související

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.
Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ,  očkování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

před 3 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

před 5 hodinami

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

před 5 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

před 6 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

před 8 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

před 11 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

před 11 hodinami

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

před 14 hodinami

včera

včera

Petr Pavel

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

včera

Slavia se v Lize mistrů dočkala prvního bodu. V istanbulském pekle remizovala 2:2

Fotbalisté pražské Slavie se po dvou úvodních neúspěších s Lens (2:3) a Sabahem (0:2) dočkali prvního bodu v ligové fázi Ligy mistrů 2026/27. Získali ho za remízu 2:2, kterou vybojovali na hřišti Fenerbahce Istanbul. A to i přesto, že už po jedenácti minutách to bylo již 2:0 pro domácí po brankách Aydina a Greenwooda. Netrvalo to však naštěstí dlouho a ještě v závěru úvodní čtvrthodiny snížil Provod, jenž využil hrubice při domácí rozehrávce. Pražanům se dařilo držet na dostřel až téměř do samotného závěru. Což znamenalo, že se tak otevřela cesta k tomu, aby se v 90. minutě mohl Kačor svou přesnou trefou postarat o zmiňovaný první bod pro sešívané v rámci milionářské soutěže.

Zdroj: David Holub

Další zprávy