Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Počty nakažených covidem-19 klesají v Česku 14 dní v řadě

Za úterý přibylo v Česku 2431 nově prokázaných případů covidu

Za úterý přibylo v Česku 2431 nově prokázaných případů covidu-19, zhruba o 500 méně než před týdnem. Počty nakažených klesají už téměř dva týdny. Osm dní po sobě klesají v mezitýdenním srovnání také počty hospitalizovaných. V úterý bylo v nemocnicích 1483 lidí s pozitivním testem na nový typ koronaviru, zatímco před týdnem 1900. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví.

Nově odhalených nákaz covidem bylo v pondělí o třetinu méně než před týdnem

Testy v pondělí potvrdily 2416 nových případů covidu-19. Oproti úvodnímu dni předchozího týdne to představuje pokles o více než třetinu. Nižší byl ale také počet testů. V mezitýdenním srovnání klesl také počet podezření na opakovanou infekci. Toto pondělí jich bylo 985, o týden dříve 1571. Vyplývá to z aktuálních statistik zveřejňovaných na webu ministerstva zdravotnictví.

V neděli testy potvrdily 219 nových případů covidu

V neděli testy potvrdily 219 nových případů covidu-19, zhruba o pětinu méně než před týdnem. Je to nejnižší nedělní přírůstek za posledních šest týdnů, což ale platí i o počtu provedených testů. Hospitalizovaných je 1146 lidí s novým koronavirem. O týden dříve jich bylo přes 1700. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví.

V sobotu přibylo 338 případů covidu, jde o nejnižší sobotní nárůst od června

V sobotu přibylo v Česku 338 potvrzených případů covidu, což je nejnižší sobotní nárůst od konce června. Ve srovnání s minulým týdnem je to pokles o 235 nakažených. Epidemie v zemi zpomaluje od začátku října. Ubývá také hospitalizovaných, v současnosti je s koronavirem v nemocnicích 1215 pacientů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Za pátek přibylo méně než 2000 nákaz covidem, ve všední den poprvé od 2. září

V pátek přibylo v Česku 1940 potvrzených případů koronaviru. Poprvé za šest týdnů tak byl nárůst ve všední den nižší než 2000 případů. Ve srovnání s minulým pátkem je to pokles zhruba o třetinu. Epidemie zpomaluje zhruba od začátku října. Ubývá také hospitalizovaných, v nemocnicích je méně než 1500 pacientů s covidem. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V Česku zpomaluje šíření covidu, za posledních sedm dní přesto zemřelo 127 lidí

Šíření covidu v Česku nadále zpomaluje. Ve čtvrtek testy odhalily 2290 nových případů nákazy, to je asi o 500 méně než před týdnem. U dalších 864 lidí evidují statistiky podezření na opakovanou infekci. Oproti předchozímu týdnu ubylo asi o 320 lidí, kteří jsou s covidem v nemocnicích. Počet pacientů ve vážném stavu se ale nezměnil a činí 56. Za posledních sedm dní s covidem zemřelo 127 lidí, více než o týden dříve.

Testy ve středu odhalily 2214 nových případů nákazy covidem

Epidemie covidu v Česku brzdí několikátý den v řadě. Testy ve středu odhalily 2214 nových případů nákazy covidem, což je zhruba o 1070 méně než před týdnem. U dalších 944 případů bylo ve středu podezření na opakovanou infekci.

Ženy tvoří téměř dvě třetiny pacientů, kteří trpí dlouhým covidem

Ženy tvoří téměř dvě třetiny pacientů, kteří trpí dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19. Informoval o tom server Independent s odvoláním na studii, která se uskutečnila v několika zemích. Podle vědců by odlišná imunitní reakce na nemoc mohla být způsobena rozdíly mezi pohlavími.

V úterý testy odhalily 2973 nových případů covidu

Šíření covidu nadále mírně zpomaluje. V úterý testy odhalily 2973 nových případů, což je asi o 470 méně než před týdnem. U dalších 1154 lidí je podezření na opakovanou infekci. Téměř o 300 mezitýdně ubylo i hospitalizovaných, v nemocnicích je nyní s covidem 1711 lidí.

Testy v pondělí odhalily v Česku 3841 nových případů nákazy koronavirem

Testy v pondělí odhalily v Česku 3841 nových případů nákazy koronavirem, což je téměř o tisíc méně než před týdnem. Ubylo i hospitalizovaných s prokázaným covidem-19. V péči nemocnic je nyní 1683 pacientů, o 248 méně než minulé pondělí.

Válek zahájil v Ostravě kampaň na podporu očkování proti covidu

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes u Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) zahájil podzimní část kampaně, která má podpořit zájem lidí o vakcinaci proti covidu-19. Válek se při té příležitosti nechal naočkovat druhou posilující dávkou. Ministr zdůraznil, že očkování je dobrovolnou záležitostí a nehrozí, že by bylo někomu nařizováno.

Šíření covidu mírně zpomaluje, ukazují data. Ubývá i hospitalizací

Tempo šíření nemoci covid-19 v Česku dál mírně zpomaluje. Testy v neděli prokázaly 278 nových případů nákazy koronavirem, o 74 méně než první říjnovou neděli. Ubylo i hospitalizovaných s prokázaným covidem - v nemocnicích leží 1414 pacientů, o 213 méně než před týdnem. Ve vážném stavu je 43 pacientů, před týdnem jich bylo 49. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V Česku se objevily dva případy koronavirové varianty kentaur

Odborníci zachytili v Česku druhý případ koronavirové varianty omikron označené BA.2.75. Vzorek typu viru zvaný kentaur sekvenovala v polovině září Fakultní nemocnice Hradec Králové. V pravidelné týdenní zprávě o sekvenaci viru o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Testy v sobotu prokázaly 573 nových případů koronaviru

Tempo šíření nemoci covid-19 v Česku mírně zpomaluje. Testy v sobotu prokázaly 573 nových případů koronaviru, to je o téměř stovku méně než před týdnem. V tomto týdnu je to už čtvrtý mezitýdenní pokles. Ubylo i hospitalizovaných s prokázaným covidem - v péči nemocnic je nyní 1466 nakažených, první říjnovou sobotu jich bylo o 73 víc.

Testy v pátek odhalily v Česku 2865 nových případů nemoci covid-19

Testy v pátek odhalily v Česku 2865 nových případů nemoci covid-19, což je téměř o tisíc méně než před týdnem. Jde o třetí mezitýdenní pokles v tomto týdnu. Mírně ubylo i hospitalizovaných s prokázaným koronavirem - v péči nemocnic je nyní 1721 nakažených, o 18 méně než minulý pátek.

Případů koronaviru mohou být znovu i desítky tisíc denně, tvrdí genetik

Případů koronaviru mohou být podle molekulárního genetika Jana Pačese i tuto sezonu desítky tisíc denně. Nosit respirátor zvláště pro rizikové věkem nebo onemocněním považuje za rozumné. Pokud se začnou výrazně plnit nemocnice, bude muset podle něj vláda nějaká protiepidemická opatření zavést.

Za čtvrtek přibylo v Česku 2809 nově nakažených

V Česku v uplynulých sedmi dnech přibylo přes 19.200 nově potvrzených případů koronaviru. O týden dřív, kdy byl ale státní svátek a méně se testovalo, byl počet nově nakažených o 2100 nižší. Ve čtvrtek laboratoře potvrdily 2809 nově pozitivních, o 863 méně než před týdnem, je to druhý mezitýdenní pokles v tomto týdnu.

V Česku ve středu přibylo 3286 nově potvrzených případů koronaviru

V Česku ve středu přibylo 3286 nově potvrzených případů koronaviru. V mezitýdenním srovnání vzrostl denní počet nově nakažených víc než čtyřnásobně, minulou středu byl ale svátek, méně se testovalo. Vedle toho hygienici za uplynulý den zaznamenali 1363 lidí s podezřením na opakovanou nákazu.

Laboratoře v Česku v úterý potvrdily 3440 případů koronaviru

Laboratoře v Česku v úterý potvrdily 3440 případů koronaviru, zatímco o týden dřív to bylo 4212 případů. Jde o první mezitýdenní pokles v pracovní den od konce srpna, ubylo ale také testů. Počet podezření na opakovanou nákazu klesl ze 1723 na 1434. Zhruba 1800 lidí s covidem-19 v nemocnicích je nejvíc od počátku dubna. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.