Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Reprodukční číslo stouplo na 1,19, skóre PES činí 75 bodů

Přibylo více než 11 tisíc nakažených, pacienti mohou končit v tělocvičnách

Za čtvrtek přibylo v Česku 11 553 nakažených. Koronavirový index PES klesl k dnešku na 75 bodů ze sta, je tak těsně ve druhém nejpřísnějším čtvrtém stupni. Reprodukční číslo, které ukazuje kolik lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, stouplo na 1,15 ze čtvrtečních 1,10.

Chřipka versus koronavirus: Statistici přicházejí s důležitými čísly

NÁZOR - Je covid-19 smrtelnější a nakažlivější než sezónní chřipka? Tuto otázku si v komentáři pro server Guardian kladou statistici David Spiegelhalter z Cambridgeské univerzity a Antony B. Masters z britské Royal Statistical Society. Odpovídají, že stručná odpověď zní ano, ale jedním dechem dodávají, že vědci se mají v tomto směru stále co učit.

V práci se nakazí záchranáři, ale i doručovatelé, ukazují statistiky

V práci často chytili nemoc covid-19 záchranáři, učitelé a sociální pracovníci, ale například i doručovatelé. Velký podíl nakažených je také v administrativě. Největší absolutní počet nakažených je v průmyslové výrobě, ale podíl nakažených ve výrobě na celkovém počtu pracovníků je výrazně nižší než ve výše zmíněných oborech. Vyplývá to ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ke konci ledna. Upozornil na ně dnes na twitteru sociolog Daniel Prokop.

Praha zdarma rozdá respirátory lidem v sociální nouzi

Praha bude zdarma rozdávat respirátory nebo chirurgické roušky lidem v sociální nouzi a lidem bez přístřeší. Ochranné pomůcky budou moci od svých radnic získat rovněž obyvatelé Prahy 10 a Prahy 7, i v tomto případě je služba určena hlavně lidem ve finanční tísni. Informovali o tom dnes zástupci radnic. Arcidiecézní charita Praha vyhlásila sbírku respirátorů pro potřebné. Kroky jsou reakcí na rozhodnutí vlády, podle kterého bude od půlnoci z pondělí na úterý v obchodech či MHD nutné mít nasazený respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky.

V uzavřených okresech se podle Blatného situace zlepšuje

Epidemická situace v uzavřených okresech Cheb, Sokolov a Trutnov podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) vykazuje náznaky zlepšení. Zhoršuje se ale v okolních okresech Karlovarského a Královéhradeckého kraje. V současné době hygienici neuvažují o uzavření dalších okresů, řekl v pořadu Pressclub Frekvence 1. Vláda okresy uzavřela ve čtvrtek 11. února, zřejmě na tři týdny.

Asociace má znalecký posudek, který potvrzuje, že OC jsou bezpečná

Asociace nákupních center má znalecký posudek, který potvrzuje, že prostředí obchodních center je bezpečné. Na základě odborného odhadu a předchozích zkušeností při otevření všech prodejen se mobilita lidí podle ní zvýší jen o jednotky procent. Mnohým maloobchodním prodejcům hrozí bankrot nebo vážné ekonomické problémy. Další prodlužování uzavření obchodů považuje asociace za neefektivní. ČTK to dnes řekl předseda výkonného výboru Asociace nákupních center Jan Kubíček.

Ministerstvo zvažuje další zpřísnění, nošení respirátorů by se rozšířilo

Povinnost nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky ministerstvo zdravotnictví podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové zvažuje i pro pracoviště. Řekla to dnes ČTK. Ministr Jan Blatný (za ANO) dnes dopoledne na tiskové konferenci oznámil, že v pondělí bude vydáno opatření, které tuto povinnost zavede v obchodech, veřejné dopravě a nemocnicích. Platit bude od půlnoci z pondělí na úterý.

Před testováním potřebují školy čas na přípravu, upozornil Plaga

Před zahájením testování žáků na covid-19 je podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) školám potřeba poskytnout čas na přípravu a vyzkoušení organizace. Věří, že ministerstvo vnitra zvládne doručit testy do škol s předstihem. Plaga to dnes prostřednictvím své mluvčí Anety Lednové řekl ČTK.

Čeští vědci zkoumají dopad pandemie na chování lidí v dopravě

Čeští vědci zkoumají, jak pandemie covid-19 ovlivnila chování lidé v dopravě. Vedle analýzy zkušeností lidí v Česku má projekt přinést doporučení pro rozvoj a plánování udržitelné dopravy v krizovém období. Spolupracují na něm odborníci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem a agentury STEM/MARK.

Rektor Zima byl z nemocnice propuštěn domů

Rektor Univerzity Karlovy (UK) Tomáš Zima, který byl od 14. ledna kvůli onemocnění covidem-19 v nemocnici, byl propuštěn do domácího ošetřování. ČTK to dnes sdělil mluvčí univerzity Václav Hájek. Ve vedení školy podle něj Zimu nadále zastupuje prorektor pro zahraniční styky Jan Škrha.

Do škol půjdou čínské testy. První dodávku firma dodá 28. února

Antigenní testy pro testování žáků ve školách bude dodávat firma Tardigrad International Consulting. Budou to čínské antigenní testy Lepu, vzorky se odebírají z kraje nosu. Stejné používají rakouské školy. České televizi (ČT) to dnes řekl ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). První dodávka 800.000 kusů má podle něj dorazit 28. února, cena za test včetně dopravy je 65 korun.

Zdravotní ústav eviduje 158 případů opakované nákazy koronavirem

Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje ke konci ledna 158 opakovaných nákaz, při kterých lidé měli v obou případech symptomy nemoci covid-19. Je to zhruba o 100 více než před měsícem, ale méně než promile z celkového počtu nakažených. Opakovaná infekce postihovala více ženy. Většina lidí měla v obou případech mírný průběh. Dalších 57 případů SZÚ posuzuje.

Nových nákaz i úmrtí dle WHO v Evropě ubývá. Česko se trendu vymyká

Počet nově odhalených případů nákazy koronavirem v Evropě klesá pátým týdnem v řadě. Poprvé od září přibylo na starém kontinentě méně než milion nově infikovaných za posledních sedm dní. Již třetím týdnem po sobě se snižuje také počet úmrtí spojených s koronavirem. Informovala o tom dnes Světová zdravotnická organizace.

Od března se do očkovaní zapojí i praktičtí lékaři

Od počátku března se v Česku zapojí do očkování proti nemoci covid-19 vedle očkovacích center také praktičtí lékaři. Nově budou mít přístup i do on-line objednávkového systému a budou moci registrovat k očkování své spádové pacienty. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy, kterému informaci potvrdil vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla a několik krajských koordinátorů vakcinace.

Čtvrtečních 11 553 nakažených je o 2500 víc než před týdnem

Ve čtvrtek laboratoře v Česku potvrdily 11.553 případů koronaviru, zhruba o 2500 víc než před týdnem. Nových případů nákazy je potřetí za sebou víc než 10.000. Ve vážném stavu je s nemocí covid-19 v nemocnicích třetí den po sobě přes 1200 lidí, což jsou rekordní počty za dobu epidemie. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Zákon proti koronaviru schálen. Dá ministerstvu a hygieně větší pravomoci v nařizování restrikcí

Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice zřejmě dostanou pravomoci vydávat širší restrikce proti koronaviru. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně. Nebude nutný nouzový stav. Sněmovna dnes návrh zvláštního zákona schválila zrychleně ve stavu legislativní nouze.

Koronavirus ve světě slábne, v Česku je počet těžkých případů enormní

Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie stouplo k dnešnímu dni o tři setiny na 1,1. V Česku dál roste i průměrný počet nově nakažených na 100.000 obyvatel za poslední dva týdny, mírně se snížil podíl hospitalizovaných, u nichž se nákaza koronavirem projevila až v nemocnici.

Slovensku nabídlo pomoc s léčbou pacientů už i Polsko

Celkem 200 míst na jednotkách intenzivní péče je pro slovenské pacienty připraveno vyčlenit Polsko. Po Rakousku se tak slovenský severní soused stal další zemí, která kladně reagovala na nedávnou žádost Bratislavy o pomoc se zajištěním péče o pacienty. Na sociální síti to oznámil náměstek slovenského ministra zahraničí Martin Klus. Připraveno pomoci je podle něj také Maďarsko.

Babiš za současné situace nepodporuje rozvolňování

Na otevření obchodů od začátku příštího týdne není ve vládě jednotný názor, řekl dnes ve Sněmovně novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet o návrhu vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) rozhodne v pátek. Babiš řekl, že sám žádný názor nemá a vyslechne si návrhy ostatních ministrů. Rozvolňování ale podle něj v aktuální situaci epidemie koronaviru není dobrý nápad.