Zákon proti koronaviru schálen. Dá ministerstvu a hygieně větší pravomoci v nařizování restrikcí

Na podobě takzvané pandemické normy se vláda dohodla s většinou opozičních stran. Opozice do návrhu zákona prosadila například parlamentní kontrolu, pravidla soudního přezkumu mimořádných opatření k omezení šíření epidemie koronaviru a také odškodnění podnikatelů nebo firem. Předlohu, jejíž stěžejní část má být účinná do konce února příštího roku, nyní posoudí Senát.

Sněmovna předlohu schválila hlasy 132 ze 167 přítomných poslanců. Podpořili ji poslanci vládních ANO a ČSSD a opozičních ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti hlasovali poslanci SPD a nezařazení poslanci. Komunisté byli proti, nebo se hlasování zdrželi.

Zákon zajistí nástroje pro zvládání epidemie po skončení nouzového stavu, uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek upozornil na to, že norma neumožní omezit volný pohyb lidí a nařizovat pracovní povinnost. Někteří poslanci naopak tvrdí, že zákon je horší než nouzový stav. Šéf poslanců SPD Radim Fiala mluvil o obcházení parlamentní demokracie. "Když se na zákon dívám, říkám si, jestli není lepší nouzový stav," prohlásil Leo Luzar (KSČM). Podle Václava Klause mladšího (Trikolóra) je předpokládaná pandemická pohotovost jen nový název pro nouzový stav.

Zákon se bude vztahovat jen na epidemii koronaviru. Jeho účinností nastane stav pandemické pohotovosti, který bude moci Sněmovna ukončit nebo obnovit. Ministerstvo zdravotnictví nebo hygienické stanice budou moci nad rámec oprávnění ze zákona o ochraně veřejného zdraví omezit celostátně nebo regionálně například veřejnou dopravu, obchody, holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry a podobné služby, bazény a koupaliště, soukromé a veřejné akce i vysoké školy. Budou moci nařídit používání ochranných prostředků a vydat příkaz k testování zaměstnanců. Na návrh poslance ANO a moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka vložila Sněmovna do zákona úpravu role hejtmanů a pražského primátora jako orgánů krizového řízení v regionech.

Za porušení opatření zákon stanoví pokuty. Například za nenošení roušek nebo respirátorů bude lidem hrozit postih až 30.000 korun. Nejzávaznější porušení budou moci úřady trestat až třímilionovou pokutou.

Mimořádná opatření budou vyžadovat souhlas vlády, budou muset být zdůvodněna z hlediska epidemické situace i rizik. Každé dva týdny se bude přezkoumávat potřebnost restrikcí, vláda o nich ve stejném intervalu musí informovat Sněmovnu. Návrhy na zrušení ministerského mimořádného opatření se bude zabývat Nejvyšší správní soud, opatření hygienických stanic budou moci lidé napadnout u krajských soudů.

Ministerstvo zdravotnictví bude moci žádat v souvislosti s epidemií koronaviru o pomoc složky integrovaného záchranného systému. Vláda bude moci rozhodnout o využití armády.

Stát bude povinen podle návrhu zákona nahradit právnickým a fyzickým osobám skutečnou škodu, která vznikne při pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se nebudou považovat náklady na ochranné prostředky. Poškození budou uplatňovat nárok u ministerstva financí a budou jej muset prokázat. Od náhrady se mají odečítat státní podpory ke zmírnění dopadů epidemie nebo restrikcí, spory bude rozhodovat soud.

Nezařazený poslanec Lubomír Volný neprosadil kratší platnost zákona než navrhovaný konec února 2022. Nabízel několik možností. Patřilo k nim datum 31. září 2021, takový den ale neexistuje.