Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid byl k úterku potvrzen u 14.181 pracovníků ve zdravotnictví

Očkování proti pneumokokům může zmírnit dopady covidu-19

Očkování proti pneumokokům může zmírnit dopady onemocnění covid-19. Jako prevenci těžkých následků covidu-19 ho proto odborníci doporučují nejen seniorům, kteří mají očkování od 65 let zdarma. Novinářům to dnes řekla Hana Roháčová, primářka infekční kliniky Nemocnice na Bulovce.

Opatření musí zůstat ještě dva až tři týdny, ukazují statistiky

Statistici budou na základě modelů dalšího vývoje epidemie covidu-19 doporučovat ministrovi zdravotnictví zachovat opatření ještě dva až tři týdny. Poslancům to ve středu řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Ještě dva týdny podle něj poroste počet hospitalizací, v posledních dnech jich přibývá přes 700 denně. Aktuálně je v nemocnicích přes 8200 lidí, systém se podle Duška připravuje na až 12.000 lidí v nemocnicích.

Polsko je o krok blíž k celostátní karanténě. Přírůstek nakažených je enormní

Polsko dnes oznámilo 27.143 potvrzených případů koronaviru za poslední den, což je dosud nejvíce od vypuknutí pandemie. Informuje o tom agentura Reuters. Podle ní se tak země blíží k počtu denních přírůstků, který polská vláda stanovila jako hranici, kdy bude bude nucena zavést celostátní karanténu.

Koronavirus: Česko je nadále první v poměrném počtu mrtvých za týden

Ačkoli počet nakažených novým typem koronaviru i počet úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 v poslední době v Česku rychle přibývá (ve středu přibylo rekordních 15.729 nově nakažených, v úterý zemřelo 223 lidí, zatím nejvíce za jeden den), co se týče smrtnosti, tedy podílu zemřelých s covidem na celkovém počtu nakažených, patří Česko mezi nejlepší v EU.

Německá policie zvýšila četnost kontrol na hranicích s ČR, prohřešky zatím nezjistila

Německá spolková policie zvýšila četnost kontrol na hranicích s Českem, kde dohlíží na dodržování karanténních nařízení. Policie uvádí, že nové opatření neznamená znovuobnovení pohraničních kontrol, jak schengenská pravidla v Evropské unii v mimořádných situacích umožňují, ale že jde jen o posílení stávající prevence.

La Scala zrušila zahájení nové sezony, mezi operními pěvci se šíří covid

Milánský operní dům La Scala zrušil tradiční zahájení nové sezony plánované na 7. prosince. Důvodem jsou vládní restrikce i šíření koronavirové nákazy mezi pěvci a hudebníky, informovala agentura AP.

Koronavirus trhl nový rekord v Německu. Přibylo téměř 20 tisíc nakažených

V Německu za poslední den přibylo 19.990 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od začátku nynější pandemie. Vyplývá to z údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Také přibližně osmkrát menší Česko za středu zaznamenalo nebývalý nárůst počtu nově infikovaných, testy koronavirus prokázaly u 15.729 lidí.

Kdy se otevřou obchody či školy? Odhady by mohly být v pátek, soudí Babiš

Růst počtu nakažených covidem-19 v Česku podle statistik zřejmě nepokračuje, řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s bavorským ministerským předsedou Markusem Söderem premiér Andrej Babiš (ANO). Odhady ohledně termínů návratu do škol či otevření obchodů by tak mohly být jasnější v pátek, kdy bude o nejnovějších předpovědích informovat ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Itálie zavádí nové restrikce. Noční zákaz vycházení rozšířen, omezí se obchody i doprava

V Itálii za posledních 24 hodin přibylo 30.550 nových případů koronavirové nákazy a 352 úmrtí s nemocí covid-19. Británie ohlásila nejvyšší denní přírůstek zemřelých s covidem-19 od poloviny května - 492. Francie registrovala přes 40.000 nově nakažených.

Česko hlásí téměř 7300 nově nakažených a rekordní počet úmrtí

V úterý byl v Česku zaznamenán nejvyšší počet úmrtí pacientů s nemocí covid-19 za den od začátku epidemie, zemřelo 220 lidí. Nejvyšší za celou dobu epidemie je nyní podle údajů k úterý také počet hospitalizovaných, kterých je zhruba 8300, z toho 1244 ve vážném stavu.

Dánsko kvůli mutaci koronaviru vybije miliony norků

Dánsko vybije celou svou populaci norků čítající až 17 milionů zvířat. Objevila se u nich mutace koronaviru, která se přenesla i na lidi a vykazuje menší citlivost na protilátky. To by mohlo snížit účinnost budoucích vakcín, řekla dnes na tiskové konferenci podle agentury Reuters dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Model pro uvolňování bude mít pět úrovní s opatřeními, prohlásil Blatný

Model pro uvolňování nebo zpřísňování opatření podle stavu epidemie covidu-19 v Česku, který vzniká na ministerstvu zdravotnictví, bude mít pět úrovní rizika, na které budou navázána konkrétní opatření. Hodnotit se podle něj bude situace v jednotlivých krajích.

Itálie má přes 30 tisíc nově nakažených, Británie nejvíc úmrtí od května

V Itálii za posledních 24 hodin přibylo 30.550 nových případů koronavirové nákazy a 352 úmrtí s nemocí covid-19. Británie ohlásila nejvyšší denní přírůstek zemřelých s covidem-19 od poloviny května - 492.

Testování v domovech by se podle Maláčové mohlo při potížích upravit

Nastavení plošného testování v domovech pro seniory, postižené a další klienty by se mohlo případně upravit, pokud by se v praxi objevily potíže. ČTK to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Je ale přesvědčena o tom, že po odzkoušení a ustálení bude systém pravidelných testů dobře fungovat.

Při testování seniorů bude důležitá komunikace, říká ředitelka domova

Při testování na koronavirus bude pro dobrý průběh důležitá komunikace s klienty, uvedla ředitelka mělnického domova seniorů Drahomíra Pavlíková. Už nyní obyvatelé domova podle ní duševně strádají především kvůli izolaci. Podle aktuálního opatření ministerstva zdravotnictví by do týdne měli být všichni klienti i zaměstnanci domů pro seniory otestováni na koronavirus.

Cestovatelský semafor: Od pondělí budou téměř všechny země EU minimálně oranžové

Od pondělí budou na takzvaném cestovatelském semaforu, který bude nově sladěn v rámci Evropské unie, označeny minimálně oranžovou barvou takřka všechny evropské země. Většina bude červená, řekl na dnešní tiskové konferenci ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Slovenský premiér Matovič musí do karantény, byl v kontaktu s infikovaným

Slovenský premiér Igor Matovič bude kvůli kontaktu s osobou pozitivně testovanou na koronavirus v domácí karanténě. Matovič to napsal na sociální síti.

Babiš a Söder jednali o epidemii. Bavorsko rezervuje pro Česko 100 lůžek intenzivní péče

Bavorsko rezervuje pro případ české potřeby 100 lůžek intenzivní péče. Žádost o pomoc, pokud by to bylo nutné, by podalo ministerstvo zdravotnictví. Na tiskové konferenci po jednání s bavorským ministerským předsedou Markusem Söderem to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Politici nehovořili o konkrétních možnostech spolupráce, co se týče personálního zajištění nemocnic, řekl Babiš na dotaz ČTK.

Papež František věřící vyzval k dodržování koronavirových restrikcí

Papež František dnes vyzval, aby lidé dodržovali doporučení vlád a zdravotnických úřadů ohledně koronaviru. Vzpomněl i na oběti nedávných teroristických útoků ve Francii a Rakousku, informovala agentura AP. Vatikán v prohlášení oznámil, že kvůli epidemii covidu-19 se od čtvrtka uzavřou tamní muzea.