Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

USA hlásí nový rekord v počtu nakažených za den

Do polní nemocnice v Brně dorazila první lůžka, zařízení má být hotové v pondělí

Do vznikající záložní nemocnice na výstavišti v Brně pro pacienty s covidem-19 přivezla nákladní auta dnes ráno prvních 165 polohovacích lůžek. Zbylých 137 přivezou v sobotu, řekla ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá. Lůžka dodala firma Proma Reha.

Srbský patriarcha Irinej má covid, patrně se nakazil na pohřbu metropolity

Patriarcha srbské pravoslavné církve oznámil nákazu koronavirem. Stalo se tak několik dnů poté, co se zúčastnil velkého pohřbu církevního hodnostáře, který zemřel s nemocí covid-19. Informoval o tom server BBC.

Ve čtvrtek přibylo 13 231 případů covidu, stejně jako před týdnem

Testy ve čtvrtek potvrdily v Česku nákazu koronavirem u 13.231 lidí. Je to o asi 2500 méně než ve středu, kdy byl zatím nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie, a zhruba stejně jako minulý čtvrtek.

Nakolik přispívá k druhé vlně počasí? Připravme se na zimu, radí odbornice

NÁZOR - Proč roste počet hlášených případů nákazy covidem-19 v Evropě právě nyní? Tuto otázku si v komentáři pro server The Conversation položila Sarah Pittová, která přednáší biomedicínu na Brightonské univerzitě.

Pohřební služby: Mrtvé není kam dávat a nevíme, jak zacházet se zesnulým na covid. Řešíme to, říká mluvčí

Pohřební služby si stěžují, že jim od ministerstva pro místní rozvoj, kam spadají, chybí metodika, jak mají zacházet se zemřelým, který podlehl covidu-19. „Nikdo nám nesdělil, zda pohřbený do země nebude šířit infekci koronaviru, pokud by se v budoucnosti s hrobem manipulovalo. Chybí metodika, mrtvá těla už není kam dávat,“ říká spolumajitelka pohřební služby na Vysočině, která si nepřeje zveřejnit své jméno, ale EuroZprávy.cz její identitu znají. „Pravidelně se všemi spolky, asociacemi i hnutími komunikujeme,“ brání se tiskový mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Ústup epidemie v ČR bude pomalý. Zpřísnit opatření nebo plošně testovat, radí vědci

Pokles nových případů covidu-19 bude podle Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) jen velmi pomalý. Doporučuje zpřísnění opatření nebo plošné testování podle vzoru Slovenska. Počet hospitalizací bude kulminovat kolem 10. listopadu.

Experti představili krizový plán: Jak rozhodovat, kdo přežije? Věk je až na druhém místě

Vědci z Ústavu státu a práva Akademie věd zveřejnili doporučení k rozhodování o alokaci vzácných zdrojů. To na základě etických a právních východisek ukazuje, jakým způsobem pečovat o pacienty, kdyby se nemocnice dostaly na hranu a nebyly by schopny postarat se o všechny pacienty.

Školy letos vůbec neotvírat, život se k normálu vrátí za dva roky, tvrdí expert

Biochemik Jan Konvalinka se domnívá, že život se k normálu nevrátí další dva roky. Není také příznivcem předčasného otevírání škol. Podle jeho názoru by se letos neměli žáci do lavic vracet vůbec.

Smrtnost u hospitalizovaných pacientů s koronavirem klesá. Profesorka tuší proč

NÁZOR - Dvě velké nedávné studie ukazují, že u pacientů hospitalizovaných s covidem-19 v březnu byla třikrát větší pravděpodobnost úmrtí než u pacientů hospitalizovaných v srpnu, poukazuje Monica Gandhiová v komentáři pro server The Conversation. Profesorka medicíny z Kalifornské univerzity nastiňuje, že data ze tří nemocnic v New Yorku vykazují propad úmrtí z 25,6 % na 7,6 % a podobné zvýšení šance na přežití hlásí i Anglie.

Francie hlásí rekordních 58.046 nově nakažených koronavirem

Francie za den zaznamenala více než 58.000 případů koronavirové nákazy za posledních 24 hodin, což je dosavadní denní rekord a druhý za poslední čtyři dny. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters zástupce ministerstva zdravotnictví Jérôme Salomon. Druhá vlna epidemie bude ve Francii ještě prudší než první, varoval dnes francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran.

Ve středu bylo pozitivních téměř 35 procent testů, dosud nejvíce

Podíl pozitivních testů na koronavirus byl ve středu 34,85 procenta, což je dosud nejvyšší hodnota od začátku epidemie. Laboratoře provedly celkem 45.122 testů a odhalily 15.727 případů nákazy. Byl to nejvyšší nárůst za jeden den. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Dnes do 18:00 přibylo v Česku 6588 nakažených, proti středě je to za stejnou dobu pokles zhruba o 700 případů.

Itálie hlásí absolutní rekord: 34.505 nakažených za den

V Itálii se za poslední den potvrdilo 34.505 nových případů nákazy koronavirem, je to nejvíce za den od počátku pandemie covidu-19 a o čtyři tisíce víc než o den dříve. Informovala o tom televize SkyTg24 s tím, že za poslední den bylo provedeno také rekordních téměř 220.000 testů.

Švédsko už má přes 6000 obětí koronaviru, v Rakousku strmě přibývá nakažených

Rakousko a Švýcarsko hlásí opět nejvyšší denní bilance nových případů koronaviru. V Rakousku přibylo za poslední den přes 7400 nakažených, o den dříve přitom počet pozitivních testů poprvé překročil hranici 6000, uvedla agentura APA. Ve Švýcarsku za 24 hodin přibylo 10.128 infikovaných, a celkově se tak v zemi, která do svých statistik zahrnuje i případy v sousedním Lichtenštejnsku, virem SARS-CoV-2 nakazilo už přes 200.000 lidí.

Blatný: Při odmítnutí testu na covid nebudou klienti sociálních služeb pokutováni

Klienty sociálních služeb nebude ministerstvo zdravotnictví za odmítnutí testu na covid-19 pokutovat. Na twitteru ministerstva to uvedl ministr Jan Blatný (za ANO). Za porušení kteréhokoliv mimořádného opatření, které vydalo ministerstvo zdravotnictví, hrozí pokuta až tři miliony korun. Klienty a zaměstnance musí domovy pro seniory a další pobytová zařízení povinně testovat od středy každých pět dní.

Vědci se obávají nového problému. U obézních lidí nemusí vakcína proti covidu fungovat

Lékaři už dlouho ví, že jednou z komplikací při onemocnění nemocí covid-19 je obezita. Nové výzkumy ale ukazují, že nadměrná váha lidí může představovat problém i při očkování.

Do Česka dorazí vojenští zdravotníci z Británie a Německa

Velká Británie pošle do Česka šest vojenských zdravotníků, dorazit by měli v pondělí. O tom, v kterých zařízeních budou působit, rozhodne ministerstvo zdravotnictví. ČTK to sdělilo britské velvyslanectví v Praze.

Řecko čeká třítýdenní karanténa, lidé musí až na nutné výjimky zůstat doma

Řecko od soboty na tři týdny čekají celostátní karanténní opatření. V jihoevropské zemi se uzavře většina obchodů a lidé budou až na nutné případy muset zůstat doma. Oznámil to dnes řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, podle kterého se tím vláda snaží zastavit "agresivní" nárůst infekcí a zvýšený počet pacientů na jednotkách intenzivní péče, píše deník Kathimerini.

V USA přibylo přes 100 tisíc nakažených za den, nejvíc od začátku pandemie covid

Ve Spojených státech přibylo ve středu poprvé více než 100.000 potvrzených případů nákazy koronavirem za den. S odvoláním na statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) o tom dnes informovala stanice CNN. Rekordní nárůst nově nakažených země zažívá v době, kdy čeká na výsledky úterních prezidentských voleb. Jedním z jejich hlavních témat byla právě pandemie covidu-19 a boj s ní.

Epidemie v ČR se opět zhoršuje. Přibylo přes 15 700 případů covidu, dosud nejvíc

Ve středu přibylo v Česku 15.729 potvrzených případů nemoci covid-19. Je to zatím nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie a potřetí, kdy počet pozitivních testů za jediný den překročil 15.000. Dosavadní maximum z 27. října bylo o 65 nižší. Oproti minulé středě, na kterou ale připadl státní svátek, přibylo 2751 případů.