Nakolik přispívá k druhé vlně počasí? Připravme se na zimu, radí odbornice

Více potenciálních důvodů

Mnoho zemí na začátku léta ukončilo plošné karantény, ale k podstatnému nárůstu šíření viru došlo na většině míst až na podzim, konstatuje odbornice. Přiznává, že otevření škol a univerzit vedlo k většímu styku lidí z různých domácností, ale táže se, zda roli nesehrál i podzimní propad teplot.

"Víme, že více lidí dostane nachlazení a chřipku v zimě, ale pro to existuje mnoho potenciálních důvodů," pokračuje lékařka. Dodává, že často se zmiňuje fakt, že lidé za chladnějších teplot častěji pobývají uvnitř, kde na sebe kašlou, pšikají a dýchají, stejně tak lidé častěji cestují přeplněnými prostředky veřejné dopravy, než aby chodili či jezdili na kole.

Další teorie tvrdí, že lidé za menšího slunečního svitu produkují méně vitaminu D, tudíž mají slabší imunitu, uvádí Pittová. Odkazuje ale na studie, které zjistily, že nárůst počtu nachlazení a chřipek koreluje především s nižšími teplotami a větší vlhkostí, protože virus chřipky přežívá a šíří se lépe v chladném a vlhkém vzduchu.

Proto můžeme předpokládat, že to samé platí pro vir SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19 a má podobnou velikost a strukturu, deklaruje akademička. Podotýká, že laboratorní pokusy s koronaviry a podobnými viry prokazují, že dobře nepřežívají na povrchu za vysokých teplot a vlhkosti, ale příjemná pokojová teplota jim může poskytnout ideální prostředí k přežití po mnoho dnů.

V teplotě okolo 4℃ a za nízké vlhkosti to může být více než měsíc, navíc se objevují opakované zprávy o nákaze covidem-19 mezi pracovníky masných továren, kde panují podobné podmínky, uvádí Pittová. Připouští však, že v těchto podnicích pracuje hodně lidí vedle sebe a křičí na sebe přes stroje, což v kombinaci s jejich nepříliš utěšeným pracovním zázemím může k šíření viru rovněž přispívat.

"Poučení z jiných koronavirů, které se objevily v 21. století (SARS-CoV a MERS-CoV), nám také naznačuje něco lehce odlišného," pokračuje vědkyně. Upozorňuje, že studie zkoumající počasí během epidemie SARS v Číně v roce 2003 naznačují, že nejvíce nákaz se objevilo v jarním počasí.

Typické nákazy virem MERS se na Blízkém východě také objevují také na jaře, vyzdvihuje odbornice. To však spojuje spíše s biologií velbloudů, od kterých se lidé mohou nakazit - největším zdrojem nákaz jsou totiž mláďata, která se rodí v březnu.

Jižní polokoule

Měli bychom se rovněž podívat na to, co se dělo na jižní polokouli během tamní zimy, nabádá Pittová. Konstatuje, že Jihoafrická republika hlásila přes 700 tisíc případů a vrchol epidemie zažila v červenci, zatímco Novému Zélandu se podařilo nákazu dobře zvládnout a počet tamních případů nemoci covid-19 se pohyboval okolo 2 tisíc.

Tyto země se v mnoha ohledech velmi liší, tudíž jejich přímé srovnání není příliš užitečné, přiznává autorka komentáře. I tak soudí, že chladnější počasí v červenci a srpnu zřejmě nebylo hlavním faktorem šíření viru. "Zdá se, že Nový Zéland udržel šíření SARS-CoV-2 na uzdě díky geografii, kvalitě zdravotnického systému a efektivitě zdravotních opatření," míní lékařka. Dodává, že počasí v tom nejspíš nehrálo roli.   

Předběžná data z Austrálie naznačují, že nízká vlhkost může být faktorem, který stojí za prověření více než teplota, ale například v Melbourne došlo k velkému nárůstu případů nemoci covid-19 během červencového propadu teplot, což vedlo k přísné karanténě, která byla uvolněna až v říjnu, uvádí Pittová. Považuje proto za vhodné připravit se na více případů nákazy v chladnějších měsících.

SARS-CoV-2 nás ale naučil, že nový virus nás může překvapit, varuje vědkyně. Zdůrazňuje, že těsný kontakt s ostatními poskytuje koronaviru příležitost k šíření bez ohledu na počasí, tudíž musíme udržovat odstup od osob, s nimiž nežijeme ve stejné domácnosti a nosit roušky v uzavřených prostorech, je-li to možné.

"Jak přesně změny počastí ovlivňují pandemii, naneštěstí zjistíme pouze tak, že ji prožijeme," obává se závěrem Pittová.