NÁZOR - Proč roste počet hlášených případů nákazy covidem-19 v Evropě právě nyní? Tuto otázku si v komentáři pro server The Conversation položila Sarah Pittová, která přednáší biomedicínu na Brightonské univerzitě.
Více potenciálních důvodů
Mnoho zemí na začátku léta ukončilo plošné karantény, ale k podstatnému nárůstu šíření viru došlo na většině míst až na podzim, konstatuje odbornice. Přiznává, že otevření škol a univerzit vedlo k většímu styku lidí z různých domácností, ale táže se, zda roli nesehrál i podzimní propad teplot.
"Víme, že více lidí dostane nachlazení a chřipku v zimě, ale pro to existuje mnoho potenciálních důvodů," pokračuje lékařka. Dodává, že často se zmiňuje fakt, že lidé za chladnějších teplot častěji pobývají uvnitř, kde na sebe kašlou, pšikají a dýchají, stejně tak lidé častěji cestují přeplněnými prostředky veřejné dopravy, než aby chodili či jezdili na kole.
Další teorie tvrdí, že lidé za menšího slunečního svitu produkují méně vitaminu D, tudíž mají slabší imunitu, uvádí Pittová. Odkazuje ale na studie, které zjistily, že nárůst počtu nachlazení a chřipek koreluje především s nižšími teplotami a větší vlhkostí, protože virus chřipky přežívá a šíří se lépe v chladném a vlhkém vzduchu.
Proto můžeme předpokládat, že to samé platí pro vir SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19 a má podobnou velikost a strukturu, deklaruje akademička. Podotýká, že laboratorní pokusy s koronaviry a podobnými viry prokazují, že dobře nepřežívají na povrchu za vysokých teplot a vlhkosti, ale příjemná pokojová teplota jim může poskytnout ideální prostředí k přežití po mnoho dnů.
V teplotě okolo 4℃ a za nízké vlhkosti to může být více než měsíc, navíc se objevují opakované zprávy o nákaze covidem-19 mezi pracovníky masných továren, kde panují podobné podmínky, uvádí Pittová. Připouští však, že v těchto podnicích pracuje hodně lidí vedle sebe a křičí na sebe přes stroje, což v kombinaci s jejich nepříliš utěšeným pracovním zázemím může k šíření viru rovněž přispívat.
"Poučení z jiných koronavirů, které se objevily v 21. století (SARS-CoV a MERS-CoV), nám také naznačuje něco lehce odlišného," pokračuje vědkyně. Upozorňuje, že studie zkoumající počasí během epidemie SARS v Číně v roce 2003 naznačují, že nejvíce nákaz se objevilo v jarním počasí.
Typické nákazy virem MERS se na Blízkém východě také objevují také na jaře, vyzdvihuje odbornice. To však spojuje spíše s biologií velbloudů, od kterých se lidé mohou nakazit - největším zdrojem nákaz jsou totiž mláďata, která se rodí v březnu.
Jižní polokoule
Měli bychom se rovněž podívat na to, co se dělo na jižní polokouli během tamní zimy, nabádá Pittová. Konstatuje, že Jihoafrická republika hlásila přes 700 tisíc případů a vrchol epidemie zažila v červenci, zatímco Novému Zélandu se podařilo nákazu dobře zvládnout a počet tamních případů nemoci covid-19 se pohyboval okolo 2 tisíc.
Tyto země se v mnoha ohledech velmi liší, tudíž jejich přímé srovnání není příliš užitečné, přiznává autorka komentáře. I tak soudí, že chladnější počasí v červenci a srpnu zřejmě nebylo hlavním faktorem šíření viru. "Zdá se, že Nový Zéland udržel šíření SARS-CoV-2 na uzdě díky geografii, kvalitě zdravotnického systému a efektivitě zdravotních opatření," míní lékařka. Dodává, že počasí v tom nejspíš nehrálo roli.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Předběžná data z Austrálie naznačují, že nízká vlhkost může být faktorem, který stojí za prověření více než teplota, ale například v Melbourne došlo k velkému nárůstu případů nemoci covid-19 během červencového propadu teplot, což vedlo k přísné karanténě, která byla uvolněna až v říjnu, uvádí Pittová. Považuje proto za vhodné připravit se na více případů nákazy v chladnějších měsících.
SARS-CoV-2 nás ale naučil, že nový virus nás může překvapit, varuje vědkyně. Zdůrazňuje, že těsný kontakt s ostatními poskytuje koronaviru příležitost k šíření bez ohledu na počasí, tudíž musíme udržovat odstup od osob, s nimiž nežijeme ve stejné domácnosti a nosit roušky v uzavřených prostorech, je-li to možné.
"Jak přesně změny počastí ovlivňují pandemii, naneštěstí zjistíme pouze tak, že ji prožijeme," obává se závěrem Pittová.
Související
Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství
Historie lovců a sběračů může být delší, než se myslelo? Zjistili to vědci z Brna
věda , Nový Zéland , Jižní Afrika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek