NÁZOR - Proč roste počet hlášených případů nákazy covidem-19 v Evropě právě nyní? Tuto otázku si v komentáři pro server The Conversation položila Sarah Pittová, která přednáší biomedicínu na Brightonské univerzitě.
Více potenciálních důvodů
Mnoho zemí na začátku léta ukončilo plošné karantény, ale k podstatnému nárůstu šíření viru došlo na většině míst až na podzim, konstatuje odbornice. Přiznává, že otevření škol a univerzit vedlo k většímu styku lidí z různých domácností, ale táže se, zda roli nesehrál i podzimní propad teplot.
"Víme, že více lidí dostane nachlazení a chřipku v zimě, ale pro to existuje mnoho potenciálních důvodů," pokračuje lékařka. Dodává, že často se zmiňuje fakt, že lidé za chladnějších teplot častěji pobývají uvnitř, kde na sebe kašlou, pšikají a dýchají, stejně tak lidé častěji cestují přeplněnými prostředky veřejné dopravy, než aby chodili či jezdili na kole.
Další teorie tvrdí, že lidé za menšího slunečního svitu produkují méně vitaminu D, tudíž mají slabší imunitu, uvádí Pittová. Odkazuje ale na studie, které zjistily, že nárůst počtu nachlazení a chřipek koreluje především s nižšími teplotami a větší vlhkostí, protože virus chřipky přežívá a šíří se lépe v chladném a vlhkém vzduchu.
Proto můžeme předpokládat, že to samé platí pro vir SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19 a má podobnou velikost a strukturu, deklaruje akademička. Podotýká, že laboratorní pokusy s koronaviry a podobnými viry prokazují, že dobře nepřežívají na povrchu za vysokých teplot a vlhkosti, ale příjemná pokojová teplota jim může poskytnout ideální prostředí k přežití po mnoho dnů.
V teplotě okolo 4℃ a za nízké vlhkosti to může být více než měsíc, navíc se objevují opakované zprávy o nákaze covidem-19 mezi pracovníky masných továren, kde panují podobné podmínky, uvádí Pittová. Připouští však, že v těchto podnicích pracuje hodně lidí vedle sebe a křičí na sebe přes stroje, což v kombinaci s jejich nepříliš utěšeným pracovním zázemím může k šíření viru rovněž přispívat.
"Poučení z jiných koronavirů, které se objevily v 21. století (SARS-CoV a MERS-CoV), nám také naznačuje něco lehce odlišného," pokračuje vědkyně. Upozorňuje, že studie zkoumající počasí během epidemie SARS v Číně v roce 2003 naznačují, že nejvíce nákaz se objevilo v jarním počasí.
Typické nákazy virem MERS se na Blízkém východě také objevují také na jaře, vyzdvihuje odbornice. To však spojuje spíše s biologií velbloudů, od kterých se lidé mohou nakazit - největším zdrojem nákaz jsou totiž mláďata, která se rodí v březnu.
Jižní polokoule
Měli bychom se rovněž podívat na to, co se dělo na jižní polokouli během tamní zimy, nabádá Pittová. Konstatuje, že Jihoafrická republika hlásila přes 700 tisíc případů a vrchol epidemie zažila v červenci, zatímco Novému Zélandu se podařilo nákazu dobře zvládnout a počet tamních případů nemoci covid-19 se pohyboval okolo 2 tisíc.
Tyto země se v mnoha ohledech velmi liší, tudíž jejich přímé srovnání není příliš užitečné, přiznává autorka komentáře. I tak soudí, že chladnější počasí v červenci a srpnu zřejmě nebylo hlavním faktorem šíření viru. "Zdá se, že Nový Zéland udržel šíření SARS-CoV-2 na uzdě díky geografii, kvalitě zdravotnického systému a efektivitě zdravotních opatření," míní lékařka. Dodává, že počasí v tom nejspíš nehrálo roli.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Předběžná data z Austrálie naznačují, že nízká vlhkost může být faktorem, který stojí za prověření více než teplota, ale například v Melbourne došlo k velkému nárůstu případů nemoci covid-19 během červencového propadu teplot, což vedlo k přísné karanténě, která byla uvolněna až v říjnu, uvádí Pittová. Považuje proto za vhodné připravit se na více případů nákazy v chladnějších měsících.
SARS-CoV-2 nás ale naučil, že nový virus nás může překvapit, varuje vědkyně. Zdůrazňuje, že těsný kontakt s ostatními poskytuje koronaviru příležitost k šíření bez ohledu na počasí, tudíž musíme udržovat odstup od osob, s nimiž nežijeme ve stejné domácnosti a nosit roušky v uzavřených prostorech, je-li to možné.
"Jak přesně změny počastí ovlivňují pandemii, naneštěstí zjistíme pouze tak, že ji prožijeme," obává se závěrem Pittová.
Související
První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?
Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství
věda , Nový Zéland , Jižní Afrika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 2 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 3 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 6 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 7 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 9 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 10 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 10 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 11 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 12 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 13 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák