Pohřební služby: Mrtvé není kam dávat a nevíme, jak zacházet se zesnulým na covid. Řešíme to, říká mluvčí

Mají pocit, že se k nim otočili zády. Pohřební služby se hněvají na ministerstvo pro místní rozvoj, že s nimi neřeší dramatickou situaci ohledně nárůstu umírajících na covid-19. „ Nechci, aby to vyznělo cynicky, ale mrtvá těla už není kam dávat, vždyť od začátku pandemie už podlehlo téměř čtyři tisíce lidí. V současné době máme až trojnásobně větší počet odvozů než před čtrnácti dny. Stačí se podívat na náměstí do vývěsky a nestíháte číst oznámení o zemřelých. Jde o rapidní nárůst a bohužel lidé nyní umírají mnohem častěji doma. Nevím, zda to nesouvisí se zanedbanou péčí,“ říká spolumajitelka pohřebního ústavu na Vysočině. Pro EuroZprávy.cz promluvila jen pod utajením své identity, neboť se bojí, že po kritice by se jí úřady mohly mstít.

S hrobem, v něž je pohřbený na virus, by se nemělo manipulovat

Kvůli absenci jednoznačných a závazných pokynů ukládají aktuálně pohřební služby zesnulé s covid-19 do země ve dvou plastových pytlích. Hrob by následně neměl minimálně sto let nikdo používat. Existuje ale důvodná obava, že by tato lhůta nemusela být z různých důvodů dodržena a pak dojde k chybné manipulaci s hrobem. V takovém případě by poté bylo ohroženo zdraví budoucích pracovníků pohřebních služeb i širší veřejnosti. „Aktuálně máme už téměř trojnásobek zakázek na pohřby než standardně, kdy u nás zhruba čtyřicet procent pozůstalých stále trvá na uložení těla do rakve v rodinném hrobě. Nepomáhá, když pozůstalým vysvětlujeme, že jej nebudou moci využít dalších sto let let. Příbuzní nám odpoví, že není nic nařízené, a tak chtějí respektovat poslední přání svých rodičů a dalších blízkých,“ popisuje situaci Hana Vavroňová z pohřební služby na Strakonicku. Její profesionální kolegyně z Vysočiny k potížím přidává vlastní postřeh. „Jediný pokyn, která máme je, že s tělem zemřelého na covid-19 už nemáme dále nikterak manipulovat či jej upravovat a rovnou má následovat kremace anebo pohřeb do hrobu.“

Vilém Frček z Odboru komunikace na ministerstvu pro místní rozvoj přiznává, že úřad o zmíněné problematice ví. „Co se ale týká problematiky pohřbívání zemřelých na covid-19, v ní má rozhodující slovo ministerstvo zdravotnictví. Ale už od počátku vypuknutí jarní pandemie úzce spolupracujeme nejen s resortem zdravotnictví, ale i krajskými hygienickými stanicemi, které jsou oprávněné ve zmíněné kauze rozhodovat a poskytovat metodické postupy,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz Frček.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který se intenzivně věnuje kauze zemřelých na covid-19, ale říká, že pohřební služby nemají žádnou odezvu z ministerstva pro místní rozvoj. „Momentálně jsem v kontaktu se zástupci třiceti pohřebních ústavů a nezávisle na sobě mně potvrzují, že žádné metodické pokyny od ministerstva nedostávají, dokonce vázne komunikace.“ Tiskový mluvčí Frček se ale proti rétorice místopředsedy KDU-ČSL tvrdě ohrazuje. „Se zástupci všech oborových sdružení, tedy s Asociací pohřebních služeb ČR, Sdružení pohřebnictví, i Unií pohřebních služeb, jsme hned od začátku pandemie v březnu letošního roku v těsném kontaktu. S představiteli řešíme vše od výkladu jednotlivých rozhodnutí ministerstva zdravotnictví až po prioritní zajištění ochranných pomůcek pro pracovníky pohřebních služeb. A to stejně jako by byli součástí Integrovaného záchranného systému, protože i oni jsou v první linii. Ohlasy od všech asociací jsou důkazem, že vše klape, jak má,“ stojí si za postojem ministerstva Frček.

Spolumajitelka pohřební služby na Vysočině však nabízí realitu. „Ze Sdružení pohřebnictví, což je jedna z našich organizací, nám chodí e-maily, v nichž se na spolupráci s ministerstvem dost lavíruje, protože není taková, jakou jsme si představovali. Lidé z ministerstva pro místní rozvoj hlavně vůbec nechápou, co po nich chceme a žádáme. Přitom z pohřebnictví se při nárůstu zemřelých v důsledku koronavirové krize stává dost klíčový resort.“ Podnikatelka tvrdí, že kdokoli z pohřební služby zavolá či napíše dotaz na ministerstvo, dostane odpověď, proč se ptá, protože pohřebnictví je soukromý sektor.

Ústavy nežádají finanční podporu, ale jasnou metodiku

Spolumajitelku zarazilo vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, která uvedla, že chápe kritiku předsedy spolku Sdružení pohřebnictví ČR Ladislava Kopala, protože mu jde v první řadě o byznys, ale že jeho postoj jí přijde neetický. „Paní ministryně ale nepochopila, že díky počínání současné vlády máme velký finanční profit a jako jedny z mála nehlásíme žádné ztráty.“ Podle ní se tedy pohřební ústavy neobracejí na ministerstvo s žádostí o finanční podporu. „Ale voláme jim ohledně sepsání jasných metodických pravidel, která však nepřicházejí. Rovněž bez odezvy zůstávají požadavky našich různých profesních spolků, asociací či hnutí, abychom byly zahrnuty do důležité infrastruktury státu.“

Vilém Frček se však opět ohrazuje, že komunikace ze strany ministerstva pro místní rozvoj pravidelně probíhá. „Na našich webových stránkách, popřípadě v přímém jednání se zástupci pohřebních služeb nebo pohřebními službami jako takovými, jsou zveřejňována a poskytována stanoviska výše uvedených kompetentních orgánů státu společně se stanoviskem ministerstva pro místní rozvoj,“ argumentuje Frček.

Ředitelka ústavu na Vysočině ale jeho slova vyvrací. „Konkrétnější manuál nemáme. Snažili jsme se, aby pohřební služby byly zahrnuty do důležité infrastruktury státu, jako je například Česká pošta.“ Sama tvrdí, že pohřební služby usilují, aby děti jejich zaměstnanců mohly chodit do škol, jaké byly zřízeny pro potomky zdravotníků i policistů, pokud nemají zajištěné hlídání, když jsou vzdělávací zařízení v době koronavirové pandemie uzavřené. „Protože, když budou v době pandemie chybět zaměstnanci, kteří celou noc lítají po odvozech a pak budou muset být doma, tak kdo bude zajišťovat transport zemřelých, jejichž počet nyní narostl? Na ministerstvo se pohřebnické spolky s tímto dotazem obracely, ale jejich žádost nebyla vyslyšena.“

Nemocnice na regionální úrovni si se zvýšeným počtem zemřelých podle expertky organizačně dovedou poradit. „Vycházejí totiž z plánů, jak se situace vyvíjí, a tak se snaží mít v chladících zařízení neustále kapacitu. Ale jinak nebyla k celé problematice vydána žádná metodika. A nikdo ji nesepsal pro to, neboť si mnoho politiků i ministerstev mylně myslí, že situace se zemřelými v nemocnicích není tak vážná a hrozící problém nevidí.“ Skutečnou realitu, jak podotýká, ale vidí, jak zaměstnanci nemocnic, tak personál pohřebních ústavů. „Nechci, aby to vyznělo cynicky, ale mrtvá těla už není kam dávat.“

Zaměstnanci nemohou do karantény, byli by v ní pořád

Zástupkyně pohřební služby uvádí, že zaměstnanci ústavů nemohou chodit do karantény, pokud vešli v kontakt s nakaženým. „Hygiena žádný postup nenařídila, navíc v pohřebnictví přicházíte do kontaktu s nemocnými neustále a všichni bychom museli být vlastně pořád v izolaci. Proto se Sdružení pohřebnictví snaží vše vyřešit tak, aby naši lidé oficiálně nemuseli chodit do karantény stejně jako například hasiči, kteří mohou být z karantény staženi.“ Vilém Frček z ministerstva pro místní rozvoj ale tvrdí, že je možné udělit výjimku. „Pokud to zaměstnavatel považuje za nutné, může po dohodě s nezbytným pracovníkem požádat krajskou hygienickou stanici o výjimku z karantény.“

Co se ale týká problematiky karantény, není podle Frčka ministerstvo pro místní rozvoj v žádném případě kompetentní v této věci rozhodovat. „Přesto v součinnosti s odpovědnými orgány zprostředkováváme na svých webových stránkách odpovědi na tyto otázky, jak lze dokumentovat například v problematice výjimky z karantény za účelem zabezpečení kritické infrastruktury státu.“

Zaměstnanci pohřebních služeb jsou v permanentním ohrožení, že se nakazí koronavirem. „Když posádka jede do domu pro zesnulého, pak jeho pozůstalí často předem neuvedou, že stonal s covidem-19. A navíc i příbuzní mohou být nakaženi, když jejich blízký měl infekci. Pak už je pozdě, aby si zaměstnanci nasazovali ochranné obleky. A na takové případy narážíme neustále. Anebo nám nikdo neřekne, že v domácnosti je osoba pobývající v karanténě. V nemocnicích je situace jiná. Tam předem známe diagnózu zesnulého,“ praví spolumajitelka služby na Vysočině.

Zároveň upozorňuje, že nákaze jsou vystaveni i pracovníci administrativy. „V pondělí k nám třeba přijdou lidé zařídit pohřeb, který má proběhnout ve čtvrtek, a ve středu nám zavolají, že jsou všichni pozitivní a obřad se zruší. A tak bychom opravdu všichni byli v karanténě nepřetržitě.“

Podle ní je naprosto vyloučené, aby její zaměstnanci měli na sobě neustále ochranný oblek. „Nemáme takové možnosti, abychom posádku před každým výjezdem, pokud nedostaneme informaci, že jedeme pro zesnulého na covid-19, neustále oblékali do ochranných prostředků.“ Tiskový mluvčí ministerstva Vilém Frček zde ale žádný problém nevidí. „Pokud se jedná o vybavení ochrannými prostředky, mohou se pohřební služby obrátit na krajské úřady, jak jsme rovněž už v některých případech avizovali. Praxe skutečně funguje, což jsme i zveřejnili na našich stránkách.“

Za problematický označuje spolumajitelka vládní nařízení, že smutečního obřadu se může zúčastnit jen deset osob. „Sice rodiny většinou nařízení vzorně dodržují, ale když přijde dvanáct pozůstalých, tak my nemáme žádnou pravomoc nevpustit dovnitř dvě vnoučata navíc. A pokud jsou malá, neměl by se o ně v době smutečního ceremoniálu kdo postarat. Jinak jsou ale pozůstalí disciplinovaní.“

I přes současná vládní opatření registrují pohřební služby velký zájem o poslední rozloučení. „Zatím se neschyluje k bezobřadním kremacím, i když přijde několik lidí, tak se pohřeb koná a obřady se neruší. Omezení účasti ve smuteční síni se promítlo do zájmu o květinové dary, protože když nemohou přijít lidé osobně, tak zesnulému kolegovi z práce pošlou několik květin,“ postřehla podnikatelka.

V jejím pohřebním ústavu pozůstalí téměř nevyužívají možnost rozloučit se kvůli omezené kapacitě přes on-line přenos. „V první vlně jsme měli jeden případ, kdy jsme obřad přenášeli přes internet do USA, protože příbuzní kvůli tehdejším vládním nařízením nemohli do České republiky přiletět. Ale to je prozatím jediný obřad, který jsme streamovali.“ Spíše úzká rodina využívá služeb profesionálního kameramana. „Obřad natočí a ostatní, kteří nemohli kvůli omezené kapacitě přijít, si pak záznam z obřadu mohou pustit,“ uzavírá spolumajitelka pohřebního ústavu.