Pohřební služby: Mrtvé není kam dávat a nevíme, jak zacházet se zesnulým na covid. Řešíme to, říká mluvčí

Pohřební služby si stěžují, že jim od ministerstva pro místní rozvoj, kam spadají, chybí metodika, jak mají zacházet se zemřelým, který podlehl covidu-19. „Nikdo nám nesdělil, zda pohřbený do země nebude šířit infekci koronaviru, pokud by se v budoucnosti s hrobem manipulovalo. Chybí metodika, mrtvá těla už není kam dávat,“ říká spolumajitelka pohřební služby na Vysočině, která si nepřeje zveřejnit své jméno, ale EuroZprávy.cz její identitu znají. „Pravidelně se všemi spolky, asociacemi i hnutími komunikujeme,“ brání se tiskový mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Mají pocit, že se k nim otočili zády. Pohřební služby se hněvají na ministerstvo pro místní rozvoj, že s nimi neřeší dramatickou situaci ohledně nárůstu umírajících na covid-19. „ Nechci, aby to vyznělo cynicky, ale mrtvá těla už není kam dávat, vždyť od začátku pandemie už podlehlo téměř čtyři tisíce lidí. V současné době máme až trojnásobně větší počet odvozů než před čtrnácti dny. Stačí se podívat na náměstí do vývěsky a nestíháte číst oznámení o zemřelých. Jde o rapidní nárůst a bohužel lidé nyní umírají mnohem častěji doma. Nevím, zda to nesouvisí se zanedbanou péčí,“ říká spolumajitelka pohřebního ústavu na Vysočině. Pro EuroZprávy.cz promluvila jen pod utajením své identity, neboť se bojí, že po kritice by se jí úřady mohly mstít.

S hrobem, v něž je pohřbený na virus, by se nemělo manipulovat

Kvůli absenci jednoznačných a závazných pokynů ukládají aktuálně pohřební služby zesnulé s covid-19 do země ve dvou plastových pytlích. Hrob by následně neměl minimálně sto let nikdo používat. Existuje ale důvodná obava, že by tato lhůta nemusela být z různých důvodů dodržena a pak dojde k chybné manipulaci s hrobem. V takovém případě by poté bylo ohroženo zdraví budoucích pracovníků pohřebních služeb i širší veřejnosti. „Aktuálně máme už téměř trojnásobek zakázek na pohřby než standardně, kdy u nás zhruba čtyřicet procent pozůstalých stále trvá na uložení těla do rakve v rodinném hrobě. Nepomáhá, když pozůstalým vysvětlujeme, že jej nebudou moci využít dalších sto let let. Příbuzní nám odpoví, že není nic nařízené, a tak chtějí respektovat poslední přání svých rodičů a dalších blízkých,“ popisuje situaci Hana Vavroňová z pohřební služby na Strakonicku. Její profesionální kolegyně z Vysočiny k potížím přidává vlastní postřeh. „Jediný pokyn, která máme je, že s tělem zemřelého na covid-19 už nemáme dále nikterak manipulovat či jej upravovat a rovnou má následovat kremace anebo pohřeb do hrobu.“

Vilém Frček z Odboru komunikace na ministerstvu pro místní rozvoj přiznává, že úřad o zmíněné problematice ví. „Co se ale týká problematiky pohřbívání zemřelých na covid-19, v ní má rozhodující slovo ministerstvo zdravotnictví. Ale už od počátku vypuknutí jarní pandemie úzce spolupracujeme nejen s resortem zdravotnictví, ale i krajskými hygienickými stanicemi, které jsou oprávněné ve zmíněné kauze rozhodovat a poskytovat metodické postupy,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz Frček.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který se intenzivně věnuje kauze zemřelých na covid-19, ale říká, že pohřební služby nemají žádnou odezvu z ministerstva pro místní rozvoj. „Momentálně jsem v kontaktu se zástupci třiceti pohřebních ústavů a nezávisle na sobě mně potvrzují, že žádné metodické pokyny od ministerstva nedostávají, dokonce vázne komunikace.“ Tiskový mluvčí Frček se ale proti rétorice místopředsedy KDU-ČSL tvrdě ohrazuje. „Se zástupci všech oborových sdružení, tedy s Asociací pohřebních služeb ČR, Sdružení pohřebnictví, i Unií pohřebních služeb, jsme hned od začátku pandemie v březnu letošního roku v těsném kontaktu. S představiteli řešíme vše od výkladu jednotlivých rozhodnutí ministerstva zdravotnictví až po prioritní zajištění ochranných pomůcek pro pracovníky pohřebních služeb. A to stejně jako by byli součástí Integrovaného záchranného systému, protože i oni jsou v první linii. Ohlasy od všech asociací jsou důkazem, že vše klape, jak má,“ stojí si za postojem ministerstva Frček.

Spolumajitelka pohřební služby na Vysočině však nabízí realitu. „Ze Sdružení pohřebnictví, což je jedna z našich organizací, nám chodí e-maily, v nichž se na spolupráci s ministerstvem dost lavíruje, protože není taková, jakou jsme si představovali. Lidé z ministerstva pro místní rozvoj hlavně vůbec nechápou, co po nich chceme a žádáme. Přitom z pohřebnictví se při nárůstu zemřelých v důsledku koronavirové krize stává dost klíčový resort.“ Podnikatelka tvrdí, že kdokoli z pohřební služby zavolá či napíše dotaz na ministerstvo, dostane odpověď, proč se ptá, protože pohřebnictví je soukromý sektor.

Ústavy nežádají finanční podporu, ale jasnou metodiku

Spolumajitelku zarazilo vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, která uvedla, že chápe kritiku předsedy spolku Sdružení pohřebnictví ČR Ladislava Kopala, protože mu jde v první řadě o byznys, ale že jeho postoj jí přijde neetický. „Paní ministryně ale nepochopila, že díky počínání současné vlády máme velký finanční profit a jako jedny z mála nehlásíme žádné ztráty.“ Podle ní se tedy pohřební ústavy neobracejí na ministerstvo s žádostí o finanční podporu. „Ale voláme jim ohledně sepsání jasných metodických pravidel, která však nepřicházejí. Rovněž bez odezvy zůstávají požadavky našich různých profesních spolků, asociací či hnutí, abychom byly zahrnuty do důležité infrastruktury státu.“

Vilém Frček se však opět ohrazuje, že komunikace ze strany ministerstva pro místní rozvoj pravidelně probíhá. „Na našich webových stránkách, popřípadě v přímém jednání se zástupci pohřebních služeb nebo pohřebními službami jako takovými, jsou zveřejňována a poskytována stanoviska výše uvedených kompetentních orgánů státu společně se stanoviskem ministerstva pro místní rozvoj,“ argumentuje Frček.

Ředitelka ústavu na Vysočině ale jeho slova vyvrací. „Konkrétnější manuál nemáme. Snažili jsme se, aby pohřební služby byly zahrnuty do důležité infrastruktury státu, jako je například Česká pošta.“ Sama tvrdí, že pohřební služby usilují, aby děti jejich zaměstnanců mohly chodit do škol, jaké byly zřízeny pro potomky zdravotníků i policistů, pokud nemají zajištěné hlídání, když jsou vzdělávací zařízení v době koronavirové pandemie uzavřené. „Protože, když budou v době pandemie chybět zaměstnanci, kteří celou noc lítají po odvozech a pak budou muset být doma, tak kdo bude zajišťovat transport zemřelých, jejichž počet nyní narostl? Na ministerstvo se pohřebnické spolky s tímto dotazem obracely, ale jejich žádost nebyla vyslyšena.“

Nemocnice na regionální úrovni si se zvýšeným počtem zemřelých podle expertky organizačně dovedou poradit. „Vycházejí totiž z plánů, jak se situace vyvíjí, a tak se snaží mít v chladících zařízení neustále kapacitu. Ale jinak nebyla k celé problematice vydána žádná metodika. A nikdo ji nesepsal pro to, neboť si mnoho politiků i ministerstev mylně myslí, že situace se zemřelými v nemocnicích není tak vážná a hrozící problém nevidí.“ Skutečnou realitu, jak podotýká, ale vidí, jak zaměstnanci nemocnic, tak personál pohřebních ústavů. „Nechci, aby to vyznělo cynicky, ale mrtvá těla už není kam dávat.“

Zaměstnanci nemohou do karantény, byli by v ní pořád

Zástupkyně pohřební služby uvádí, že zaměstnanci ústavů nemohou chodit do karantény, pokud vešli v kontakt s nakaženým. „Hygiena žádný postup nenařídila, navíc v pohřebnictví přicházíte do kontaktu s nemocnými neustále a všichni bychom museli být vlastně pořád v izolaci. Proto se Sdružení pohřebnictví snaží vše vyřešit tak, aby naši lidé oficiálně nemuseli chodit do karantény stejně jako například hasiči, kteří mohou být z karantény staženi.“ Vilém Frček z ministerstva pro místní rozvoj ale tvrdí, že je možné udělit výjimku. „Pokud to zaměstnavatel považuje za nutné, může po dohodě s nezbytným pracovníkem požádat krajskou hygienickou stanici o výjimku z karantény.“

Co se ale týká problematiky karantény, není podle Frčka ministerstvo pro místní rozvoj v žádném případě kompetentní v této věci rozhodovat. „Přesto v součinnosti s odpovědnými orgány zprostředkováváme na svých webových stránkách odpovědi na tyto otázky, jak lze dokumentovat například v problematice výjimky z karantény za účelem zabezpečení kritické infrastruktury státu.“

Zaměstnanci pohřebních služeb jsou v permanentním ohrožení, že se nakazí koronavirem. „Když posádka jede do domu pro zesnulého, pak jeho pozůstalí často předem neuvedou, že stonal s covidem-19. A navíc i příbuzní mohou být nakaženi, když jejich blízký měl infekci. Pak už je pozdě, aby si zaměstnanci nasazovali ochranné obleky. A na takové případy narážíme neustále. Anebo nám nikdo neřekne, že v domácnosti je osoba pobývající v karanténě. V nemocnicích je situace jiná. Tam předem známe diagnózu zesnulého,“ praví spolumajitelka služby na Vysočině.

Zároveň upozorňuje, že nákaze jsou vystaveni i pracovníci administrativy. „V pondělí k nám třeba přijdou lidé zařídit pohřeb, který má proběhnout ve čtvrtek, a ve středu nám zavolají, že jsou všichni pozitivní a obřad se zruší. A tak bychom opravdu všichni byli v karanténě nepřetržitě.“

Podle ní je naprosto vyloučené, aby její zaměstnanci měli na sobě neustále ochranný oblek. „Nemáme takové možnosti, abychom posádku před každým výjezdem, pokud nedostaneme informaci, že jedeme pro zesnulého na covid-19, neustále oblékali do ochranných prostředků.“ Tiskový mluvčí ministerstva Vilém Frček zde ale žádný problém nevidí. „Pokud se jedná o vybavení ochrannými prostředky, mohou se pohřební služby obrátit na krajské úřady, jak jsme rovněž už v některých případech avizovali. Praxe skutečně funguje, což jsme i zveřejnili na našich stránkách.“

Za problematický označuje spolumajitelka vládní nařízení, že smutečního obřadu se může zúčastnit jen deset osob. „Sice rodiny většinou nařízení vzorně dodržují, ale když přijde dvanáct pozůstalých, tak my nemáme žádnou pravomoc nevpustit dovnitř dvě vnoučata navíc. A pokud jsou malá, neměl by se o ně v době smutečního ceremoniálu kdo postarat. Jinak jsou ale pozůstalí disciplinovaní.“

I přes současná vládní opatření registrují pohřební služby velký zájem o poslední rozloučení. „Zatím se neschyluje k bezobřadním kremacím, i když přijde několik lidí, tak se pohřeb koná a obřady se neruší. Omezení účasti ve smuteční síni se promítlo do zájmu o květinové dary, protože když nemohou přijít lidé osobně, tak zesnulému kolegovi z práce pošlou několik květin,“ postřehla podnikatelka.

V jejím pohřebním ústavu pozůstalí téměř nevyužívají možnost rozloučit se kvůli omezené kapacitě přes on-line přenos. „V první vlně jsme měli jeden případ, kdy jsme obřad přenášeli přes internet do USA, protože příbuzní kvůli tehdejším vládním nařízením nemohli do České republiky přiletět. Ale to je prozatím jediný obřad, který jsme streamovali.“ Spíše úzká rodina využívá služeb profesionálního kameramana. „Obřad natočí a ostatní, kteří nemohli kvůli omezené kapacitě přijít, si pak záznam z obřadu mohou pustit,“ uzavírá spolumajitelka pohřebního ústavu.

Související

Pohřebnictví, ilustrační fotografie. Photo by panyawat auitpol

Pohřební ústavy v Pekingu nestíhají. Pracovníci kvůli covidu nechodí do práce

Pohřební ústavy v čínské metropoli Pekingu, kterou zasáhla nákaza koronaviru, se snaží udržet krok s žádostmi o pohřební a kremační služby. Řada pracovníků zařízení a řidičů pohřebních vozů má totiž pozitivní testy na infekci a nepřišla do práce, napsala dnes agentura Reuters. Kromě asi desítky pohřebních ústavů se podle ní nárůst infikovaných pracovníků v Pekingu dotýká fungování i dalších podniků včetně restaurací nebo kurýrních firem.

Více souvisejících

pohřebnictví Pohřební služba Ministerstvo pro místní rozvoj Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hertl národní tým neposílí. Vegas ho nepustilo, neprošel lékařskou prohlídkou

Už během pátečního dne se začaly objevovat zprávy o tom, že by pokud by český útočník Tomáš Hertl posílil národní tým na mistrovství světa v dánském Herningu, rovnalo by se to spíše zázraku vzhledem k jeho zranění ramene. Právě kvůli rameni neprošel klubovou lékařskou prohlídku, na základě čehož ho tak klubové vedení nakonec nepustilo.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.

včera

Francie na MS v hokeji

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu

Poté, co ve čtvrtek večer Maďaři inkasovali od českých hokejistů šest branek, se ani ne dvacet čtyři hodin po tomto zápase utkali s domácím Dánskem. Přestože ani tady rozhodně neplnili roli favorita, minimálně ze začátku to vypadalo, že se chtějí vrátit na vítěznou vlnu, na kterou nasedli překvapivě v zápase s Kazachstánem. K šoku domácích fanoušků totiž právě Maďaři vedli nad Dány po téměř sedmi minutách hry. Jenže další branky už v zápase nepřidali, postupně ztráceli síly a na ledě úřadovali už jenom Dánové, kteří pak do závěrečné sirény nasázeli hned osm branek. Ve skupině A si pak Rakušané poradili 5:2 s Francouzi, kteří tak budou mít honičku v bojích o záchranu.

včera

Donald Trump

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během závěrečného dne své cesty po Perském zálivu prohlásil, že lidé v Pásmu Gazy čelí hladomoru, a slíbil, že Spojené státy „situaci vyřeší“. V Gaze mezitím pokračovalo intenzivní izraelské bombardování, které za posledních 72 hodin znovu vystupňovalo násilí a přineslo stovky dalších obětí.

včera

Donald Trump

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek na konci své cesty po Blízkém východě oznámil, že desítky zemí, které se dosud nedohodly na nových obchodních podmínkách se Spojenými státy, brzy pocítí citelné zvýšení cel. Bílý dům podle něj nemá kapacitu jednat najednou se všemi zájemci, a tak v nejbližších týdnech jednostranně rozhodne, jak vysoké budou cla pro každou zemi.

včera

MS v hokeji

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto

Ve čtvrtek se roztočil již sedmý hrací den hokejového světového šampionátu. Tento hrací den začal dvěma jasnými výhrami, přičemž se o ně ve skupině A Finové, kteří předvedli svůj rozhodně nejlepší dosavadní výkon na tomto turnaji, a Švýcaři. Seveřané totiž výhrou 9:1 deklasovali Slovince s tím, že k tomuto výsledku pomohl vedle šestkrát asistujícího Teräväinena Tolvanen, jenž zaznamenal čtyři branky. Čtyři branky od jednoho hokejisty pak padly i ve druhém souběžně hraném zápase ve skupině B, přičemž jejich autorem byl Andrighetto. I proto nakonec Švýcaři nad Němci vyhráli 5:1.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.

včera

Salman Rushdie

Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení

Americký soud v pátek poslal na 25 let do vězení Hadiho Matara, sedmadvacetiletého muže z New Jersey, který v srpnu 2022 na veřejném pódiu v New Yorku brutálně zaútočil na britského spisovatele s indickými kořeny, Sira Salmana Rushdieho. Útok, který šokoval světovou veřejnost, zanechal slavného autora trvale postiženého – přišel o zrak na jedno oko, má ochrnutou ruku a utrpěl vážné poranění jater, píše BBC.

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.

včera

včera

včera

EU ostře odmítá obchodní dohodu s Trumpem po vzoru Velké Británie. Hrozí odvetnými opatřeními

Evropské země ve čtvrtek důrazně varovaly, že odmítnou jakoukoli obchodní dohodu se Spojenými státy vedenými prezidentem Donaldem Trumpem, pokud by se podobala nedávno uzavřené dohodě mezi Washingtonem a Londýnem. Evropské státy odmítají základní desetiprocentní clo jako výchozí bod jednání a varují před možnými odvetnými kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy