Ústup epidemie v ČR bude pomalý. Zpřísnit opatření nebo plošně testovat, radí vědci

Pokles nových případů covidu-19 bude podle Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) jen velmi pomalý. Doporučuje zpřísnění opatření nebo plošné testování podle vzoru Slovenska. Počet hospitalizací bude kulminovat kolem 10. listopadu.

Centrum to uvedlo na webu v situační zprávě, která hodnotí data za 45. týden. Výzkumný tým centra tvoří 17 vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.

"Epidemiologická situace se od posledního týdne nijak zásadně nezměnila, stále směřujeme ke scénáři s jen velmi pomalým poklesem," napsal výkonný ředitel centra René Levínský. Aktivním řešením by podle něj mělo být další zpřísnění opatření pro urychlení poklesu nebo rychlé plošné testování jako na Slovensku.

"Pokud nechceme dělat nic, pak nám nezbývá než doufat v zopakování jarního efektu, kdy po několika týdnech začala epidemie klesat rychleji nežli počet kontaktů - pravděpodobně v důsledku toho, že se jednalo o kontakty se stále stejnými osobami a nových kontaktů přibývalo jen minimálně," dodal.

Podle dat, ze kterých centrum vychází, klesl počet rizikových kontaktů na začátku listopadu z běžných zhruba 22 na asi 10,5. Za rizikové centrum ve svých výpočtech považuje kontakt delší než pět minut, na rozdíl od ministerstva zdravotnictví, které tak označuje delší než patnáctiminutové setkání.

"Jakkoliv je pravděpodobné, že počet hospitalizací a těžkých případů bude kulminovat kolem 10. listopadu, nečeká nás žádný závratný pokles, situace se bude zlepšovat jen velmi pomalu a počet úmrtí bude klesat jen mírně," uvedl BISOP.

Centrum upozorňuje na to, že 40 procent nákaz, tedy jejich největší podíl, vzniká na pracovištích. Je třeba firmy motivovat, aby umožnily práci z domova nebo alespoň bezpečnější pracovní prostředí. Doporučuje ve firmách povinné pravidelné testování.

Plošné a prakticky povinné testování na Slovensku podle BISOP poslalo při sedmdesátiprocentní účasti a asi sedmdesátiprocentní citlivosti antigenních testů do karantény asi polovinu z aktuálně pozitivních obyvatel.

V modelu jeho účinku v ČR počítá s plošným testováním o víkendu 14. a 15. listopadu. Vědci z centra předpokládají záchyt asi 60.000 až 100.000 pozitivních případů. "V dlouhodobé perspektivě ale dochází jen k mírnému zlepšení," hodnotí centrum. Bylo by podle něj třeba za dva týdny celou akci zopakovat, podobně jako plánuje Slovensko.

"V případě dvoukolového plošného testování vidíme podstatně průkaznější výsledky. Do karantény by bylo odesláno 100.000 až 140.000 pozitivních, přírůstky na konci roku by klesly na úroveň 2000 až 3000 a počet hospitalizovaných na 4000," uvádí. Ani dvě vlny testování ale podle něj nemají na vývoj epidemie stejně pozitivní dopad jako ještě přísnější opatření.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve středu poslancům řekl, že podle něj je v ČR ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně přísný lockdown už teď.

Související

NATO

Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

Česká republika akademie věd Jan Blatný Vědci ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 5 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 7 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy