Experti představili krizový plán: Jak rozhodovat, kdo přežije? Věk je až na druhém místě

Jedním z největších rizik v případě postupující epidemie koronaviru byla hrozba přeplnění nemocnic. V tu chvíli by mohlo dojít k takzvanému italskému scénáři, kdy by se lékaři museli rozhodovat, komu dají šanci na přežití.

"Když se například lékař rozhoduje, zda zahájit umělou plicní ventilaci pacienta v situaci, kdy se o jeden přístroj uchází více kandidátů se stejným onemocněním a velmi podobnou prognózou, stávají se hodnotové soudy vodítkem, jenž jimž umožňuje se v takové svízelné situaci racionálně rozhodnout, navíc zajišťují, že lékařova volba není nahodilá, lze ji rozumově pochopit a analyzovat, je transparentní a dává lékaři možnost se morálně ospravedlnit v případě nesouhlasu," píší vědci v doporučení.

V případě, že by v Česku došlo k něčemu podobnému, měli by lékaři podle doporučení zvážit několik faktorů. Tím prvním by měla být pravděpodobnost, s jakou se pacient uzdraví. 

Pokud tedy například dojde k situaci, kdy nebude dostatek plicních ventilátorů, které by mohli lékaři použít u všech pacientů, kteří je potřebují, měli by je lékaři poskytnout nemocným s vyšší šancí na přežití. 

V případě, kdy toto třídění nebude dostačující, přichází na řadu další kritérium, podle kterého by lékaři měli rozhodovat, a tím je věk. Mladší lidé před sebou mají větší kus života, než lidé ve velmi pokročilém věku.

Jistým kritériem v případě krajní nouze je i důležitost pacientů pro zvládání pandemie (lékaři a ošetřovatelský personál) či udržování chodu státu (např. klíčoví pracovníci jaderných elektráren), takoví by podle krizového plánu měli dostat přednost před ostatními.

"U dalších pacientů ve shodné či podobné věkové skupině je dále možné rozhodovat losem," píší dále vědci. Zároveň upozorňují, že u pacientů, na které se například nedostanou plicní ventilátory, nezůstanou bez potřebné péče. I o ně se bude zdravotnický personál pochopitelně starat.