Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ministryně Dostálová má koronavirus, druhý test byl pozitivní

Boj s koronavirem: Orbán bude vládnout pomocí dekretů, Polsko zavírá divadla i kina

V Maďarsku ode dneška platí přísnější opatření proti šíření koronaviru. Vláda například zavedla zákaz nočního vycházení a zakázala koncerty a taneční kluby, kde si návštěvníci nemohou sednout a nelze v nich zaručit dodržení bezpečných rozestupů.

Volební den v USA přinesl přes 90 tisíc nákaz koronavirem

Spojené státy v den letošních voleb zaznamenaly přes 90.000 nových nákaz virem SARS-CoV-2 a více než 1000 úmrtí spojených s nemocí covid-19. Uvádí to dnes univerzita Johnse Hopkinse (JHU) i deník The New York Times (NYT), přičemž první zdroj hlásil 91.500 infekcí a 1134 mrtvých. Denní bilance jsou opět výrazně vyšší než ty z minulého úterka, v USA dál rostla i vytíženost nemocnic.

Rakousko i Švýcarsko hlásí nejvyšší denní nárůsty nakažených

Ve Švýcarsku přibylo za poslední den 10.073 potvrzených nákaz koronavirem a 73 úmrtí spojených s nemocí covid-19, informoval dnes server švýcarské stanice SRF. Jde o dosud nejvyšší denní nárůsty úmrtí i nákaz od počátku pandemie. Také Rakousko dnes oznámilo dosud nejvyšší denní nárůst počtu infikovaných, když přibylo 6211 potvrzených případů, uvedla agentura APA.

Cestovní kancléře vítají program podpory, ty velké se ale cítí znevýhodněné

Cestovní kanceláře vítají schválenou pomoc pro svůj obor, chystají se žádat o dotace z programu COVID podpora cestovního ruchu. Velké kanceláře se ale cítí znevýhodněné nastaveným limitem podpory, doufají v úpravu stávajících podmínek. Vyplývá to z ankety ČTK mezi cestovními kancelářemi.

V Česku vznikla nová tripartita. Plošné restrikce podle ní nejsou aktuálně potřeba

Aktuálně není nutné přijímat žádná plošná opatření typu cenového moratoria nebo pomoci s platbami nájemného kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Ve své zprávě to dnes uvedli zástupci nově vzniklé tripartity bydlení, složené ze zástupců ministerstva pro místní rozvoj (MMR), Asociace nájemního bydlení (ANB) a Sdružení nájemníků ČR (SON).

Tempo šíření koronaviru v Německu výrazně zpomaluje

V Německu za úterý přibylo 17.214 nových případů nákazy koronavirem a dalších 151 lidí komplikacím souvisejícím s infekcí podlehlo. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Ačkoli bilance zůstává nadále vysoká, reprodukční číslo udávající, kolik lidí v průměru jeden nemocný nakazí, pokleslo pod kritickou hodnotu jedné.

Pokud lidé nebudou nosit roušky, situace se nezlepší, varuje imunolog

Imunolog Václav Větvička z Lékařské fakulty University of Louisville ve Spojených státech tvrdí, že dokud část populace, která nenosí roušky, nedostane rozum, situace ohledně koronaviru se nezlepší. Počet takzvaných koronaidiotů je ale podle něj stejný v zámoří stejně jako u nás.

Koronavirus: Rusko a Ukrajina oznámily nejvíce infekcí i mrtvých za den

Rusko i Ukrajina hlásí dosud nejvyšší denní přírůstky nových případů koronaviru i počet lidí, kteří s covidem-19 za poslední den zemřeli. Rusko zaregistrovalo 19.768 nově potvrzených případů koronaviru a 389 mrtvých s covidem-19. Ukrajina oznámila 9.524 pozitivních testů za posledních 24 hodin a 199 zemřelých s nákazou.

V Česku přibylo přes 12 tisíc případů covidu, počet úmrtí atakuje hranici 4000

Počet potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku se v úterý zvýšil o 12.088. Je to zhruba o 3500 méně nakažených než před týdnem, kdy laboratoře odhalily dosud nejvíc pozitivních testů od začátku epidemie, přes 15.600. Pokračuje tak zpomalování nárůstu případů z posledních několika dní.

"Vychvalované" Švédsko se topí v druhé vlně. Doporučení nahradí restrikce

Ve Švédsku bude moci nově u stolu v restauracích a kavárnách sedět maximálně osm lidí, informuje server BBC. Kvůli prudkému nárůstu koronavirových infekcí také premiér Stefan Löfven oznámil, že lidé v dalších třech regionech by měli pracovat pokud možno z domova a vyhýbat se hromadné dopravě. Situace je podle něj "velmi vážná".

Británie hlásí 20.000 nově nakažených, Anglie zavede uzávěru

V Británii za poslední den přibylo 20.018 nových případů koronavirové infekce a 397 pacientů s covidem-19 zemřelo. Dnes o tom informovala agentura Reuters. V Anglii, kde od čtvrtka začne platit měsíční uzávěra, některé obchody a živnostníci prodloužili otevírací dobu.

Maďarsko kvůli covidu zavádí nouzový stav, zákaz vycházení v noci

Maďarsko kvůli šíření koronaviru znovu zavádí stav nouze, který v zemi platil už letos na jaře. Dnes to na facebooku oznámil premiér Viktor Orbán.

Nizozemsko zpřísňuje restrikce, i když případů je méně

Nizozemský premiér Mark Rutte dnes oznámil další zpřísnění opatření proti šíření koronaviru. Nových případů sice přibývá pomaleji než v uplynulých měsících, nemocnice jsou ale na hraně své kapacity, informuje agentura Reuters.

Covid na postupu. V Paříži se nakazí každých 30 vteřin jeden člověk, varuje ministr

V Paříži se každých 30 vteřin nakazí koronavirem jeden člověk a každých 15 minut nemocnice v hlavním městě kvůli onemocnění covid-19 přijmou dalšího pacienta. V rozhovoru se stanicí RTL to dnes uvedl francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran.

Covidem se nakazilo více než 47 milionů lidí

Počet lidí, kteří se nakazili koronavirem, celosvětově překonal hranici 47 milionů. Vyplývá to z dat americké Univerzity Johnse Hopkinse.

S covidem dnes zemřelo přes 200 lidí. Celkem zemřelo 3859 lidí

V Česku dnes přibylo do statistik 205 úmrtí s nemocí covid-19. Od začátku epidemie tak s koronavirem zemřelo 3859 lidí. Nárůsty potvrzených případů nemoci v posledních dnech zpomalují. Dnes do 18:00 přibylo v zemi 6803 nakažených, což je zhruba o 2000 méně než za stejnou dobu minulé úterý, kdy byl nárůst rekordní. Snížil se také počet hospitalizovaných. V nemocnici je s covidem 7396 pacientů, o 90 méně než v neděli. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví.

Vláda uvolnila tři miliony respirátorů pro sociální služby

Vláda schválila uvolnění tří milionů respirátorů ze státních rezerv pro personál v sociálních službách pro příští měsíc. Pracovníci v domovech seniorů a dalších zařízeních by měli mít k dispozici jeden či dva respirátory na směnu. Materiál do krajů rozvezou hasiči. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámili ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Alžírský prezident Tabbúni má covid-19 a léčí se v Německu

Alžírský prezident Abdal Madžíd Tabbúni se nakazil koronavirem a narychlo byl k léčbě převezen do Německa. Jeho stav se postupně zlepšuje, oznámil dnes jeho úřad.

Argentina chystá na jednu z největších očkovacích akcí v historii. Koupí 25 milionů ruských vakcín

Argentinská vláda dnes zveřejnila plán očkování proti koronaviru. O detailech očkovací kampaně píše argentinský list Clarín. Vláda latinskoamerické země chce s očkováním začít v prosinci nebo v lednu příštího roku a využít k tomu ruskou vakcínu Sputnik V. Argentinský prezident Alberto Fernández v pondělí oznámil, že jeho země se dohodla na koupi 25 milionů dávek ruské vakcíny.