Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Polsku se nakazilo přes 400.000 lidí, chystají se nová omezení

Průměrný věk přijímaných pacientů s koronavirem v Česku stoupl

Věk pacientů nakažených koronavirem, kteří jsou přijímáni do nemocnic, stoupl z průměrných 65 na zhruba 70 let. Na tiskové konferenci po dnešní mimořádné schůzi vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Česko posílá ochranné rukavice do Francie, remdesivir na Maltu

Vláda rozhodla o zaslání milionu ochranných rukavic do Francie, na Maltu už v pondělí poslala sto dávek léku remdesivir. Informoval o tom dnes ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Toman se po koronaviru vrátil do úřadu, Hamáček je nadále v izolaci

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) se po více než dvou týdnech vrátil do úřadu, dříve měl pozitivní testy na koronavirus. ČTK to dnes sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Toman se podle něj cítí dobře. Po ministrově pozitivním výsledku šlo vedení ČSSD do dobrovolné karantény, následně testy virus potvrdily i u vicepremiéra Jana Hamáčka. Toman byl prvním českým ministrem, u kterého se virus potvrdil.

Covid: Německo eviduje 15 352 nových případů, výrazně vzrostl počet úmrtí

Německo za uplynulý den zaznamenalo dalších 15.352 případů nákazy novým koronavirem a 131 úmrtí. O den dříve to bylo 12.097 nově potvrzených případů a 29 úmrtí.

Průzkum: Většina Čechů není nakloněna očkování proti covidu

Proti nemoci covid-19 by se nechalo očkovat v případě, že by byla vyvinuta účinná vakcína, 36 procent občanů ČR. Naopak 46 procent o tom neuvažuje a zhruba pětina není ještě rozhodnuta.

Ukrajina zaznamenala nevyšší přírůstek nakažených, covid nepolevuje ani v Rusku

Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo dosud nevyšší denní přírůstek případů infekce koronavirem. Za poslední den testy potvrdily nákazu u 8899 lidí. Šéf resortu Maksym Stepanov dnes označil situaci v zemi za blízkou katastrofě a uvedl, že Ukrajina se musí připravit na nejhorší.

Koronavirus vstupuje do nejvíce smrtící fáze pandemie, varuje expertka Bílého domu

Ve Spojených státech i na začátku týdne pokračoval nepříznivý vývoj ukazatelů o epidemii nemoci covid-19. Univerzita Johnse Hopkinse (JHU) zaznamenala za pondělí na 84.000 nových nákaz koronavirem, tedy skoro o 20.000 případů více než před týdnem, zatímco dál rostl počet hospitalizovaných pacientů s nemocí z viru SARS-CoV-2.

Sjezd ČSSD se patrně odloží, lednový termín je kvůli epidemii nerealizovatelný

Užší vedení sociální demokracie pravděpodobně navrhne předsednictvu strany posunout kvůli epidemii covidu-19 lednový sjezd. ČTK to dnes sdělila mluvčí ČSSD Eva Gregorová. Stranické grémium chce odsunem termínu na březen, či duben zajistit, aby se delegáti mohli sejít osobně. Na chystaný posun termínu sjezdu upozornil dnes deník Právo.

Na Slovensku ubylo nových případů koronaviru. Polsko a Maďarsko naopak hlásí rekordy

Slovensko po víkendovém plošném otestování obyvatel na koronavirus zaznamenalo v pondělí nejnižší přírůstek počtu potvrzených případů nákazy za poslední týden. Vyplývá to z dnešních informací slovenského ministerstva zdravotnictví, které také oznámilo dalších 16 úmrtí na plicní formu nemoci covid-19.

Profesionální sport dostal zelenou. Kdy začnou své soutěže fotbal a hokej?

"Dohodly se výjimky pro soutěže, které chtějí hrát za přísných opatření. Testování bude probíhat před každým zápasem, budou se muset dodržovat rozestupy a limitovaný počet lidí na zápasech, aby na něm mohli být hráči, realizační týmy i média," uvedl na úterní tiskové konferenci šéf Národní sportovní agentury Milan Hnilička. O následujícím víkendu se tak čeští sportovní fanoušci budou moct v televizi zase na co dívat a to poprvé od 11. října, kdy se naposledy před zavedením nouzového stavu profesionální české sportovní soutěže hrály. Potřebné výjimky ale zatím žádná ze soutěží nedostala, přičemž o jejich udělení se bude ještě jednat.

Lékař: Část nemocných může mít problémy i měsíce po vyléčení z covidu-19

Zatímco někteří pacienti o nemoci ani neví a prodělají ji prakticky bez příznaků, u jiných může mít covid-19 dramatičtější průběh. Podobně rozdílné ale může být i zotavení. Zatímco někteří lidé se krátce po prodělání nemoci opět zapojí do běžného života, jiní mohou mít problémy řadu měsíců.

Lékaři založili iniciativu Lékaři pomáhají Česku. Má přinést do ordinací testy na covid-19

Navzdory klesajícímu počtu nově nakažených je koronavirová situace u nás nadále špatná. Česko má jedno z nejvyšších počtů úmrtí na světě s covidem-19 v přepočtu na počet obyvatel a zvyšuje se i množství lidí v nemocnicích a pacientů ve vážném stavu. Ve snaze zastavit tento nelichotivý trend se skupina lékařů rozhodla založit iniciativu Lékaři pomáhají Česku, která má za cíl zapojit ordinace do testování pomocí antigenních testů.

Česko vyjednává s WHO o pomoci, požaduje dva lékaře a 15 sester

Česko vyjednává se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) o pomoci s bojem proti koronaviru. WHO je připravena poskytnout zdravotnické týmy, které by mohly nastoupit do českých nemocnic. Radiožurnálu to potvrdilo ministerstvo zdravotnictví i české zastoupení WHO. Ministerstvo zdravotnictví požádalo zatím o dva lékaře a 15 zdravotních sester.

V pondělí testy potvrdily 9241 případů covidu, růst dál zpomaluje

V pondělí v Česku testy potvrdily 9241 nových případů nákazy koronavirem. Je to o tisícovku méně než před týdnem, tempo růstu nakažených tak nadále zvolňuje. Přibývá zemřelých, v pondělí jich bylo 108, za posledních sedm dní pak 1153.

Nezapomínejme kvůli covidu na další hrozby, nabádá lékař bojující za zrušení jaderných zbraní

NÁZOR - Honduras nedávno stal padesátou zemí, která ratifikovala smlouvu o zákazu jaderných zbraní, přičemž celá dohoda nabude platnosti 22. ledna příštího roku, uvádí Ira Helfand v komentáři pro server CNN. Lékař a aktivista skupiny Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní vyzdvihuje, že poprvé od útoku na Hirošimu bude samotné držení atomové nálože považováno za zločin dle mezinárodního práva.

Průzkum: Úřad prezidenta ztrácí na významu. Zeman nezvládá krizi, myslí si většina Čechů

Prezidentský úřad pro Čechy v poslední době ztrácí na významu. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK z přelomu září a října. Současná hlava státu, Miloš Zeman, podle lidí nezvládá činnost v koronavirové krizi. Dvě třetiny dotázaných mu za to daly - při známkování jako ve škole - čtyřku, či pětku. Jasný favorit pro příští prezidentské volby se zatím nerýsuje.

Flegr vysvětlil kontroverzní výrok o dětech. Televize zbytek odpovědi vystřihla, tvrdí

Biolog Jaroslav Flegr v neděli vysvětlil svůj kontroverzní výrok, který zazněl ve vysílání jedné z tuzemských televizí. Vědec přirovnal děti k nebezpečnému odpadu, podle jeho tvrzení ale televize zbytek odpovědi vystřihla.

Itálie zavede noční zákaz vycházení, Řecko uzavře do karantény sever země

Itálie kvůli zhoršující se epidemické situaci zpřísní koronavirová opatření, zavře mimo jiné nákupní centra o víkendech a zavede noční zákaz vycházení. Nová opatření, která mají podle agentury ANSA zahrnovat i uzávěry oblastí s nejvyšším výskytem nákazy, představil dnes poslancům italský premiér Guiseppe Conte.

Ve Francii za poslední den přibylo rekordních 52.518 nakažených

Ve Francii přibylo za posledních 24 hodin 52.518 případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od začátku epidemie v zemi. Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 současně poprvé od začátku května přesáhl hranici 25.000, uvedla s odvoláním na zdravotnické úřady agentura Reuters.