Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Počet mrtvých s covidem překonal 3500

Blatný: Je třeba počkat na počty nových případů za úterý

Poklesu počtu nově pozitivně testovaných s covidem-19 v posledních dnech by nový ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) příliš velký význam nepřikládal. Řekl to po dnešním jednání vlády. Víkendová čísla podle něj mohou být zkreslená, je třeba počkat na data za úterý. Minulé úterý přibyl nejvyšší počet pozitivně testovaných od začátku pandemie, přesáhl 15.600. V dalších dnech byly počty nižší než o týden dříve.

V domovech seniorů se budou testovat i zaměstnanci

Vláda schválila testování v domovech pro seniory a dalších lůžkových zařízeních sociálních služeb i pro zaměstnance, minulý týden ho podpořila pro klienty. I pro personál se budou používat antigenní testy, které jsou levnější a rychlejší než standardní laboratorní vyšetření. Všichni zaměstnanci musejí nosit respirátory třídy FFP2, budou uvolněné ze státních hmotných rezerv. Na dnešní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Sportovní fanoušci v Česku budou mít opět žně. Vláda rozhodla o restartu soutěží

Čeští sportovní fanoušci se po dnech čekání konečně dočkali. Vláda na pondělním jednání rozhodla o restartu všech profesionálních soutěží v Česku, jež se naposledy u nás hrály 11. října před vyhlášením nouzového stavu. Znamená to tedy, že se vedle dalších sportů rozjede i fotbalová a hokejová český nejvyšší soutěž, přičemž vedle toho je povolen i trénink profesionálů ve vnitřních sportovištích. Právě ta byla od 12. října i pro profesionály uzavřena. O tomto rozhodnutí vlády informoval veřejnost na svsém twitterovém účtu šéf Národní sportovn agentury Milan Hnilička (nestraník za hnutí ANO) poté, co se na tom domluvil s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (nestraník za hnutí ANO).

Slováci o víkendu otestovali přes 3,5 milionu lidí. Objevili 38 tisíc nakažených

Slovensko o uplynulém víkendu otestovalo na koronavirus dvě třetiny svých obyvatel. Testy odhalily 38.359 nakažených lidí, tedy 1,06 procenta z bezmála 3,63 milionu zúčastněných. Výsledky dnes oznámil premiér Igor Matovič. Na tiskové konferenci předseda slovenské vlády řekl, že plošné testování může být alternativou k celostátní karanténě v souvislosti se šíření koronaviru a nemoci covid-19.

V OKD mají covid-19 desítky zaměstnanců

Mezi zaměstnanci těžební společnosti OKD na Karvinsku je aktuálně několik desítek pracovníků pozitivně testovaných na nemoc covid-19. Provoz dolů to ale v tuto chvíli nijak neohrožuje. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová.

Chytrá karanténa: Do trasování se v říjnu zapojilo zhruba 3400 lidí

Do trasování nakažených covidem-19 se v Chytré karanténě v říjnu zapojilo 3389 lidí, proti září více než dvojnásobek. Zhruba o 600 přibylo i zapojených hygieniků. Vyplývá to z měsíčního souhrnu Chytré karantény, který na twitteru zveřejnil vládní zmocněnec pro informační technologie Vladimír Dzurilla.

Hasičský sbor se potýká s epidemií: Covid má 438 členů, další jsou v karanténě

Český hasičský sbor má nyní 438 lidí, u kterých byla prokázána nemoc covid-19, dalších 190 jeho příslušníků a zaměstnanců je kvůli koronaviru v karanténě. Mimo službu a práci je tak 5,6 procenta sboru, uvedl v tiskové zprávě vedoucí komunikace Hasičského záchranného sboru ČR Rudolf Kramář.

Nad sjezdem KSČM visí otazník. Do volby nástupce Filipa zasáhla epidemie

Komunisté zatím nemají souhlas krajské hygieny s konáním volebního sjezdu v Brně, který se má uskutečnit 28. a 29. listopadu. Na 370 delegátů tam má zvolit nové vedení strany včetně nástupce končícího předsedy Vojtěch Filipa, který nechce funkci obhajovat. Sjezd už komunisté kvůli epidemii koronaviru jednou odložili, měl se uskutečnit v dubnu.

Lockdown Anglie se může protáhnout do příštího roku, píše The Times

Anglická proticovidová uzávěra by se mohla protáhnout i do příštího roku, pouze přes Vánoce by se opatření mohla krátce rozvolnit. Podle deníku The Times před tím varovali kabinetní ministři. Premiér Boris Johnson omezení vycházení a služeb ohlásil v sobotu s tím, že začnou platit ve čtvrtek.

Merkelová vyzvala k dodržování karantény: Covid musíme dostat před zimou pod kontrolu

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyzvala veřejnost k dodržování listopadové karantény, neboť je nutné před zimou dostat šíření koronaviru pod kontrolu. Varovala, že nyní je epidemická situace kvůli nastupující zimě složitější než na jaře. Rovněž Němcům řekla, že jim nemůže slíbit, že se od prosince vrátí k normálnímu životu.

Stát by mohl přispět firmám na testování zaměstnanců, řekl Babiš

Stát by mohl případně přispět firmám na testování zaměstnanců kvůli covidu. Podílet by se mohl na úhradě antigenních testů. Po jednání tripartity to na tiskové konferenci uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Zhruba před týdnem tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) řekl, že podnik by hradil test a odběr by platila zdravotní pojišťovna.

Celé Polsko se změnilo v červenou zónu, od začátku epidemie téměř 400 tisíc nakažených

Polské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo 15.578 nově potvrzených případů koronaviru za poslední den. Celkem se tak v zemi se 38 miliony obyvatel od začátku pandemie infikovalo už 395.480 lidí, píše polská tisková agentura PAP. Zotavilo se dosud 154.413 nakažených. S nemocí covid-19 v Polsku za posledních 24 hodin zemřelo dalších 92 osob, celkem země hlásí 5875 mrtvých s nákazou.

Tripartita: Inspekce bude kontrolovat firmy, které odrazují zaměstnance od eRoušky či trasování

Konkrétní firmy, které podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly přikazují zaměstnancům nepoužívat aplikaci eRouška nebo neúčastnit se trasování kontaktů, bude kontrolovat Státní úřad inspekce práce. Středula to řekl na tiskové konferenci po dnešním zasedání tripartity. Podle něj je na tom shoda s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Problém s čichem a chutí po covidu může trvat až dva roky. Lékaři doporučují půlroční trénink

Ztráta čichu a chuti není při onemocnění covidem-19 výjimečným příznakem. Podle studií jím naopak trpí většina nakažených a často se může jednat o jediný příznak. Proč vzniká je pro vědce záhadou, lékaři ale upozorňují, že tyto problémy mohou přetrvávat až dva roky.

Na bavorském přechodu pokračuje bezplatné testování pendlerů z ČR

Na německé straně přechodu Železná Ruda na Klatovsku dnes od 12:00 pokračuje bezplatné testování pendlerů z ČR na covid-19. Odběrové místo u Arberlandhalle v Bayerisch Eisenstein bude v provozu každý všední den od 10:00 do 18:00. Plánovaná kapacita je až 450 testů denně, je nutná rezervace, řekla ČTK koordinátorka česko-bavorské spolupráce Simona Fink ze Zemského úřadu v Regenu.

Proces kvůli útoku na Charlie Hebdo byl přerušen, několik obžalovaných má covid

Přinejmenším na týden přerušili ve Francii proces se 14 lidmi, kteří podle obžaloby pomáhali pachatelům teroristických útoků z ledna 2015. Několik z obžalovaných se totiž nakazilo koronavirem, informovala dnes agentura AFP.

Za neděli přibylo přes 6500 případů covidu, ve vážném stavu je 1156 pacientů

V neděli přibylo v Česku 6542 potvrzených případů nemoci covid-19, to je bezmála o 760 méně než před týdnem a nejmíň od 18. října. I když o volných dnech bývá zpravidla méně testů a zjištěných nákaz, stejně jako v několika předchozích dnech pokračovalo v zemi zpomalování nárůstu počtu nakažených.

Další pomoc z EU. Do Česka míří plicní ventilátory darované Německem

Sto plicních ventilátorů, které Česku věnovalo Německo v souvislosti s epidemií nemoci covid-19, dnes v Dortmundu naložili čeští hasiči. V úterý je předají do skladu Správy státních hmotných rezerv, uvedl dnes ráno Hasičský záchranný sbor ČR na svém twitterovém účtu. Česko už dříve získalo pomoc v boji proti covidu-19 i od dalších zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

V Německu začala karanténa. Pandemie neskončí ani do Vánoc, tvrdí expert

V Německu dnes kvůli koronaviru začala čtyřtýdenní karanténa, při které budou uzavřeny restaurace či divadla, naopak obchody a školy se školkami zatím nadále fungují. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn mezitím upozornil, že Německo se nachází ve vážné situaci a že vydechnout si nemusí ani po konci listopadové uzávěry.