Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu začala karanténa. Pandemie neskončí ani do Vánoc, tvrdí expert

Dostálová měla negativní test na covid, Hamáček má vysokou virovou nálož

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) měla na koronavirus negativní test. Ve čtvrtek na svém twitteru uvedla, že kvůli nákaze v rodině jí byla nařízena karanténa. V pátek podstoupila test, nemoc covid-19 se u ní nepotvrdila. ČTK to dnes za odbor komunikace ministerstva pro místní rozvoj řekl Vilém Frček.

Rusko hlásí čtvrtý den v řadě přes 18 tisíc nových případů nákazy

Rusko už čtvrtý den po sobě oznámilo více než 18.000 nově potvrzených případů nákazy koronavirem za den. Celkem se v zemi od začátku pandemie nakazilo přes 1,6 milionu obyvatel. Na Ukrajině se od chvíle, co se nákaza začala šířit, infikovalo přes 400.000 lidí. Za poslední den testy prokázaly koronavirus u 6754 Ukrajinců.

Superšiřitelé mohou být v zimě rizikem. Jak zabránit, aby šířili koronavirus?

Podobně jako u každé epidemie, i v případě covidu-19 evidují vědci takzvané superšiřitele. Jde o osoby, které mohou nemocí nakazit podstatně více lidí, než běžní nakažení. Podle kanadského profesora Gabriela Wainera mohou být superšiřitelé hrozbou zejména v zimních měsících. Lze se na ně připravit?

Šéf WHO je v karanténě. Nemoc covid prodělal britský princ William, tajil to

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl identifikován jako kontakt osoby s pozitivním testem na covid-19 a bude pracovat z domova. Šéf WHO to oznámil v neděli na twitteru. Už v dubnu měl pozitivní test na covid-19 britský princ William, což zdroje z Kensingtonského paláce potvrdily BBC až nyní.

Trump naznačil, že by v případě vítězství vyhodil epidemiologa Fauciho

Prezident USA Donald Trump v pondělí naznačil, že by v případě svého vítězství v úterních volbách zřejmě vyhodil ze svého týmu uznávaného epidemiologa Anthonyho Fauciho. Expert se těší v boji s pandemií covidu-19 větší důvěře veřejnosti než Trump, s prezidentem se však v poslední době výrazně rozchází v názorech ohledně toho, jak se vypořádat s šířením nákazy.

Počet obětí koronaviru roste ve světě o 100 tisíc za dva a půl týdne

Celosvětový počet mrtvých s covidem-19 překonal podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) hranici 1,2 milionu. O posledních 100.000 se zvýšil za 16 dní, předchozích 100.000 mrtvých přibylo za 18 dní.

Německo eviduje přes 12 tisíc nových případů koronavirové nákazy

Německo eviduje 12.097 nových případů koronavirové nákazy za poslední den, dohromady už 532.930. Počet zemřelých s nemocí covid-19 stoupl za posledních 24 hodin o 29 na celkových 10.481. Vyplývá to z dnešních údajů německého Institutu Roberta Kocha (RKI).

Česko je první na světě v poměrném počtu mrtvých s koronavirem za týden

V České republice se od března, tedy od začátku epidemie způsobené novým koronavirem, nakazilo 335.102 lidí a zemřelo 3251 lidí.

Rozhovor

Když nedošlo k utlumení epidemie, je nesmyslné otevírat školy. Ať jsou prázdniny v zimě, říká pro EZ Flegr

ROZHOVOR – Zásadně nesouhlasí s návratem žáků do školních lavic. Evoluční biolog Jaroslav Flegr tvrdí, že děti by se covidem-19 mohly vzájemně nakazit a infekci přenést do rodin. „Školy nejsou zavřeny pro to, abychom ochránili děti, ale z důvodů utlumení epidemie. A k tomu zatím nedošlo,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jaroslav Flegr.

Senioři pendlují mezi obchody. Vláda by měla dočasně zakázat letákové akce, žádá Mazák

Vláda by podle předsedy obchodního Družstva CBA CZ Romana Mazáka měla kvůli vysokému počtu nákaz novým koronavirem dočasně zrušit letákové akce v obchodech, pomocí kterých obchodní řetězce lákají zákazníky do svých prodejen.

Nouzový stav může trvat až do Vánoc, naznačil Hamáček. Nestrašme lidi, kontruje opozice

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) čeká, že vláda Sněmovnu znovu požádá o prodloužení nouzového stavu. Je třeba přiznat, že může trvat až do Vánoc, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Francie nehodlá uvolnit restrikce, od začátku epidemie se nakazilo přes 1,4 milionu lidí

Francie od začátku pandemie eviduje už více než 1,4 milionu pozitivních testů na nový koronavirus. Za uplynulý den má země 46.290 nových infekcí, téměř o 100 se zvýšil i počet lidí, kteří byli s covidem-19 přijati na jednotky intenzivní péče. Premiér Jean Castex dnes vyzval Francouze k dodržování restrikcí, které jeho vláda nehodlá v příštích týdnech uvolňovat.

Německo i Rakousko hlásí tisíce nově nakažených, uzavře se oblíbený skiareál Kaprun

Německo za uplynulý den zaznamenalo 14.177 případů nákazy novým koronavirem a 29 úmrtí. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). O den dříve Německo hlásilo rekordních 19.059 případů a 103 úmrtí. Také v Rakousku se bilance nově infikovaných mírně snížila, a to na 4956 z více než 5000 o den dříve.

"Připadám si jako v diktatuře." Šéfové britských firem se obávají dopadů lockdownu

Šéfové britských firem se obávají, že druhá plošná uzávěra v Anglii bude mít na podnikání výrazně horší dopady než na jaře. Potenciální škody budou podle nich obrovské, řada firem už si nemůže dovolit přerušit činnost. Poukazují rovněž na rychlý růst zadlužení a také na to, že jak lidé přicházejí o práci a nevidí perspektivu, zhoršuje se i jejich duševní zdraví.

Průzkum: Vláda neumí obhájit opatření proti covidu. Odvolání Prymuly většina Čechů schvaluje

Vláda podle zhruba dvou třetin Čechů nedokáže jasně obhájit své kroky proti šíření nemoci covid-19. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi. Se čtvrteční výměnou ministra zdravotnictví ale většina lidí souhlasí.

Epidemie covidu v ČR dál zpomaluje, výrazně klesl počet hospitalizovaných

Zpomalování nárůstu počtu případů nemoci covid-19 v Česku pokračovalo zatím i dnes. K 18:00 přibylo 3905 případů, což je skoro o 700 méně než minulou neděli k večeru.

Covid: Izrael uvolňuje lockdown, začaly klinické testy vakcíny BriLife

V Izraeli dnes uvolnili část opatření zavedených kvůli koronaviru. Do škol se mohou po šestitýdenní uzávěře vrátit děti z prvních stupňů, starší se budou stále učit dálkově. V zemi dnes rovněž začaly klinické testy vakcíny proti onemocnění covid-19. Pokud budou úspěšné, mají být pro veřejnost k dispozici podle úřadů do konce příštího léta.

Do ČR dorazily dva miliony antigenních testů, budou se využívat v domovech důchodců

Do Česka dorazily dva miliony antigenních testů. Dalších osm milionů testů objedná stát dnes, oznámil na twitteru ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Antigenní testy se budou používat v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních. Od původního záměru plošného testování jako na Slovensku vláda ustoupila.

Lockdown v Anglii by mohl trvat déle než měsíc, dnes přibylo přes 23 tisíc nakažených

Čtyřtýdenní plošná uzávěra, jež by měla platit v celé Anglii do začátku prosince, by se mohla v případě nepříznivého epidemického vývoje ještě prodloužit. Prohlásil to dnes vysoký představitel britské vlády Michael Gove. Země se teď potýká s významným nárůstem počtu nových infekcí, za uplynulý den se jich tam objevilo dalších 23.254, počet zemřelých s koronavirem se pak zvýšil o 162.