ROZHOVOR | Když nedošlo k utlumení epidemie, je nesmyslné otevírat školy. Ať jsou prázdniny v zimě, říká pro EZ Flegr

Nebál by se převrátit školní kalendář. Evoluční biolog Jaroslav Flegr navrhuje, aby kvůli koronavirové pandemii měly děti dvouměsíční prázdniny v zimě a v létě zasedly do lavic. „Nerozumím tomu, proč se prohození prázdninového termínu neřešilo už před letošní letní pauzou.“

Expert, který se proslavil hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza, tvrdí, že v létě dochází přibrzdění rychlostí šíření jakékoli respirační nemoci. „V létě se virus daří krotit lépe, protože jsou vyšší teploty, máme více UV světla a tedy i vitamínu D. Zkrátka, v létě nemáme chřipkovou sezonu jako v zimě,“ argumentuje Flegr v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný by se podle Flegra měl v první řadě zaměřit na vymahatelnost vyhlášených opatření, a to zejména na pracovištích, kde lidé nemohou pracovat z domova. „Osobně si myslím, že pracoviště jsou nyní nejslabším místem v naší obraně proti šířící se epidemii, protože řada vedoucích a majitelů firem na protiepidemická opatření vůbec nedbá. Společnosti by si měly uvědomit, že pokud nedodržují nařízení, pak jednoznačně přispívají k šíření infekce. A také riskují budoucnost své firmy.“

Profesor, který přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, upozorňuje, že by vedení podniků, nemělo nic ignorovat či podceňovat. „Protože až se na ně příští rok pohrnou žaloby pozůstalých obětí, které se nakazily na pracovištích, budou se možná dost divit. Samozřejmě, že k nákaze na pracovišti vůbec nemuselo dojít, ale je to dobrý způsob, jak se finančně zahojit na majiteli či vedoucím daného pracoviště. Když si žalobce najme šikovného advokáta, pak to pro firmu může znamenat do budoucnosti ekonomickou likvidaci,“ míní.

Ekologa těší, že čísla denní nákazy rostou pomaleji, nebo dokonce začínají klesat. Zatím by se ovšem ještě neradoval. „Nemusí jít o reálný pokles, protože se na ukazatelích mohly projevit nějaké dočasné efekty, jako byl například středeční státní svátek. Pokud restrikce skutečně zabraly, pak můžeme být na sebe ještě více naštvaní. Vždyť by to znamenalo, že stačilo velmi málo a vůbec jsme zde tisíce mrtvých, které se do statistiky v příštích týdnech promítnou, nemuseli mít.“

Vědci se příliš nezdá, že vláda zakázala nedělní prodej. „Zmíněné rozhodnutí se mně jeví jako nedomyšlené. Doufám, že někdo efekt zákazu nedělního prodeje pečlivě spočítal. Mně se totiž toto opatření jeví jako přinejmenším sporné. Myslím, že by bylo rozumné, kdyby nakupování bylo rovnoměrně rozložené,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Flegr.

Parazitolog, jemuž jeho predikce zatím poměrně dobře vycházejí, předpovídá, že musíme být připraveni na zimní vlnu. „Přijde opravdová chřipková sezona, kdy současná opatření už nebudou stačit,“ je přesvědčený Jaroslav Flegr.

POZŮSTALÍ MOHOU PO FIRMÁCH ŽÁDAT ODŠKODNÉ

Pane profesore Flegře, vy navrhujete, aby se letní dvouměsíční prázdniny kvůli koronavirové pandemii přesunuly na zimu. Myslíte si, že je to reálné?

Ano, naprosto. Nerozumím tomu, proč se prohození prázdninového termínu neřešilo, či dokonce neprovedlo už před letošním létem.

O co konkrétně váš postoj opíráte? Můžeme už s určitostí říci, že virus se v létě, kdy je teplo, nechová tak agresivně jako na podzim či v zimě?

Samozřejmě, v létě se daří krotit lépe, protože jsou vyšší teploty, zdržujeme se více venku, máme více ÚV světla, a tedy i více vitamínu D. Proto také v létě nemáme chřipkovou sezonu jako v zimě.

Jak si máme jako laici vysvětlit, že neustále sílí požadavek na to, aby se alespoň první stupeň vrátil do školy, zatímco dospělí musejí pracovat z domova? Lze říci, že děti mají jinou imunitu?

Neřekl bych jinou imunitu vůči nákaze virem, ale jinou rezistenci vůči projevům onemocnění. A tak pravděpodobnost, že budou vážně stonat, je nižší než u dospělých. Ale o to více zde hrozí, že se vzájemně nakazí a infekci přenesou do rodin.  Školy nejsou zavřeny pro to, aby se ochránily děti, ale z důvodů ochránění jejich rodičů a prarodičů, a především kvůli utlumení epidemie. A k tomu zatím nedošlo.

Dobře vím, že nerad hodnotíte politiky, přesto, se musím zeptat, co by nový ministr zdravotnictví Jan Blatný měl podle vás udělat jako první?

Měl by se v první řadě zaměřit na vymahatelnost vyhlášených opatření, a to zejména na těch pracovištích, kde lidé nemohou pracovat z domova. Osobně si myslím, že pracoviště jsou nejslabším místem v naší obraně proti šířící se epidemii. Řada vedoucích a majitelů firem na dodržování protiepidemických opatření vůbec nedbá. Společnosti by si měly uvědomit, že pokud nedodržují nařízení, pak jednoznačně přispívají k šíření infekce, a navíc poměrně dost riskují. Myslím si, že by vedení podniků nemělo nic ignorovat či podceňovat už ve svém vlastním zájmu. Protože až se na ně napřesrok začnou hrnout žaloby pozůstalých po obětech, které se nakazily na pracovištích, tak se budou divit. Samozřejmě, že k nákaze na pracovišti v daném případě vůbec nemuselo dojít, ale je to dobrý způsob, jak se finančně zahojit na majiteli firmy či vedoucím daného pracoviště. Když si žalobce najme šikovného advokáta, pak to pro firmu může znamenat ekonomickou likvidaci. A to platí i pro pracoviště, kde vedení mohlo své lidi odeslat na home office, ale neučinilo tak.

Můžete konkrétně říci, jaký hygienický režim by měl nyní na pracovištích panovat?

Jednoznačně by zaměstnanci měli mít dýchací cesty zakryté rouškami, či ještě spíše kvalitními respirátory. A také je tam třeba dbát na dodržování dvoumetrových rozestupů. Měla by být zajištěna dezinfekce a účinné větrání. Bohužel na mnoha pracovištích se tato opatření vůbec nedodržují.

Jaký smysl má podle vás zákaz nočního vycházení, když stejně všechny restaurace i podniky jsou z vládního nařízení povinně uzavřené?

Určitě to má svůj význam, zvláště když si uvědomíme, že ve většině zemí hygienici ke zmíněnému kroku sáhli. Kdyby se lidé mohli v noci pohybovat venku, kdo ví, jaké podniky by se potají otevřely, a kdo ví, jak a kde by se lidé shlukovali a šířili mezi sebou nákazu.

ZÁKAZ NEDĚLNÍHO PRODEJE JE NEDOMYŠLENÝ

Když jsme se dotkli opatření, zajímal by mě váš názor na zákaz nedělního prodeje. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznal, že se mu nařízení nelíbí, protože v sobotu a v pondělí zákonitě dojde k větší koncentraci nakupujících v uzavřeném prostoru. Souhlasíte s kritikou ekonoma Prouzy?

Zmíněné rozhodnutí se mně také jeví dosti zvláštní, možná nedomyšlené. Doufám, že někdo efekt zákazu nedělního prodeje pečlivě spočítal, protože mně se toto opatření jeví jako přinejmenším sporné. Myslím, by bylo rozumné, kdyby nakupování bylo rovnoměrně rozložené. 

Co říkáte skutečnosti, že počty nakažených za den začínají klesat? Ministr zdravotnictví Jan Blatný na páteční tiskové konferenci zdůraznil, že jsme v úvodu začátku klesání.

Bylo by senzační, kdyby se přijatá opatření už projevila na poklesu reprodukčního čísla i počtu nově nakažených. Zatím bych se ale příliš neradoval, aby to nebylo předčasné. Nemusí totiž jít o skutečný pokles. Na ukazatelích se mohly projevit nějaké dočasné efekty, například středeční státní svátek. Musíme doufat, že k žádnému takovému zkreslení nedošlo a restrikce opravdu pomohly. Ovšem pokud skutečně zabrala, pak můžeme být na sebe ještě více naštvaní. Vždyť stačilo tak málo a vůbec jsme zde tisíce mrtvých, které se do statistiky v příštích týdnech promítnou, nemuseli mít. Do současného maléru, který způsobila podzimní vlna, jsme se tedy možná vůbec nemuseli dostat.

Jako jeden z mála jste byl ve svých predikcích poměrně přesný. Jaký je tedy váš výhled do dalších dní?

Musíme být připraveni na to, že za rohem číhá zimní vlna spojená s chřipkovou sezonou. Během ní v důsledku poklesu teplot stoupne nakažlivost viru, takže současná opatření, která máme právě nyní nastavena, anebo která ještě nyní nastavíme, už nebudou stačit. Měli bychom se proto pokusit rychle vyprázdnit nemocnice.