Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Anglii čeká lockdown. V celé Británii se od začátku epidemie nakazilo přes milion lidí

Sasko i během karantény zachová malý pohraniční styk s Českem

Sasko během nadcházející listopadové celoněmecké karantény neomezí malý pohraniční styk s Českem a nadále umožní Čechům vstup na své území bez koronavirové testu až na 24 hodin. Vyplývá to z nařízení, které na svém webu zveřejnilo saské ministerstvo zdravotnictví.

Dnes v ČR zatím přibylo 6771 nakažených, zpomalil nárůst počtu hospitalizovaných

Nárůst počtu případů covidu-19 v Česku je stejně jako v pátek i dnes zatím nižší než před týdnem. K dnešním 18:00 přibylo 6771 nakažených, skoro o 1000 méně než minulou sobotu k večeru. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Rakousko zavádí noční zákaz vycházení, zavřou se restaurace i muzea

Kvůli rychlému nárůstu počtu nakažených koronavirem v posledních dnech zavede Rakousko od úterý 3. listopadu zákaz nočního vycházení. Zrušena bude velká většina společenských akcí, restaurace budou smět fungovat pouze přes výdejová okénka či roznáškovou službu. Zavřít budou muset muzea, divadla či plavecké bazény. Hotely nebudou moci ubytovávat turisty.

Plošné testování Slováků: Covid se potvrdil u 7947 osob, výjimka se zákazu vycházení nebude

Celostátního testování na koronavirus se na pětimilionovém Slovensku do dnešního poledne zúčastnilo přes 828.518 lidí. Z nich 7947 osob, tedy necelé procento, mělo pozitivní výsledek testu. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Naď na společné tiskové konferenci s premiérem Igorem Matovičem.

Koronavirus: Itálie hlásí dosud nejvíc infekcí za den, téměř 32 tisíc

Itálie zaznamenala za poslední den 31.758 pozitivních nálezů na koronavirus. Jedná se o dosud nejvyšší denní počet, který jihoevropská země ohlásila od začátku pandemie, píše agentura Reuters s odkazem na údaje úřadů. Zároveň zemřelo 297 infikovaných.

Nejen fotbal, ale i hokej v Česku chce hrát. Král s Řezníčkem poslali dopis premiérovi

Několik dní poté, co poslali otevřený dopis českému premiérovi kapitáni fotbalové Sparty, Slavie a Liberce, ve kterém apelovali na Andreje Babiše, aby se co nejrychleji rozhodlo o restartu tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže a to především proto, aby tyto tři kluby nebyly nezvýhodněny v evropských pohárech. Nyní apeluje nejen na Andreje Babiše, ale i na hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou, předsedu Národní sportovní agentury Milana Hnličku a ministra zdravotnictví Jana Blatného český hokej. Prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král a ředitel extraligy Josef Řezníček ve svém dopise žádají o povolení tréninků a pokračování soutěže. Učinili tak jen krátce poté, co vláda rozhodla o prodloužení nouzového stavu do 20. listopadu.

Na covid se má plošně testovat i personál sociálních služeb, návrh projedná vláda

Ministerstvo zdravotnictví plánuje zavést plošné testování na nemoc covid-19 také u pracovníků v sociálních službách. ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Jan Brodský. Vláda podle něj návrh projedná na nejbližším zasedání. Kabinet se sejde v pondělí.

Dánsko zavádí nový systém varování před koronavirovou nákazou

Dánsko zavádí nový pětistupňový systém varování před koronavirovou nákazou. Jeho cílem je obyvatelům přehledně vyložit, jaká konkrétní opatření je čekají při různých úrovních rizika. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura DPA.

Gay Pride: Duhového průvodu na Tchaj-wanu se zúčastnilo 100 tisíc lidí

Asi 100.000 lidí se podle organizátorů citovaných agenturou AP zúčastnilo dnešního pravidelného Gay Pride pochodu v tchajwanské metropoli Tchaj-peji.

Domov pro seniory ve Sloupnici je zasažen covidem, nastoupila armáda

Do nákazou covid-19 zasaženého domova seniorů ve Sloupnici na Svitavsku dnes přijelo pomáhat deset vojáků z výsadkového pluku v Chrudimi. V domově budou dělat všechny potřebné práce, aby nahradili nemocný personál domova. V domově by měli pomáhat do 15. listopadu, možná déle. ČTK to řekl ředitel domova Pavel Tupec. Zřizovatelem domova je obec Sloupnice.

Írán čelí rychlému šíření nákazy covid-19, zavře se většina škol a mešit

Írán dnes prodloužil restrikce, které mají zpomalit šíření koronaviru. Týká se to hlavního města Teheránu a 25 z 31 provincií země. Írán má v blízkovýchodní oblasti nejvíc potvrzených nákaz koronavirem - od začátku epidemie jich bylo téměř 613.000. S covidem-19 tam zemřelo více než 34.800 lidí a íránské úřady hovoří o třetí vlně nákazy.

Dušičky: Na hřbitovy v Brně vyrazily davy návštěvníků, všichni měli roušku

Zaplněná parkoviště jsou před brněnskými hřbitovy, kam dnes v hojném počtu zavítali návštěvníci kvůli blížícím se Dušičkám. Přestože by se lidé neměli příliš shlukovat kvůli šíření koronaviru, u jednotlivých hrobů na Ústředním hřbitově v Brně postávaly hloučky rodinných příslušníků. Většinou přicházeli položit kytici a zapálit svíčku senioři, našli se mezi nimi ale i lidé v produktivním věku a také děti. Všichni bez výjimky měli na ústech roušku.

Randění v éře koronaviru? Pandemie výrazně změnila milostné vztahy

Po uzavření míst, kde je možné navázat milostný vztah, a míst, kde se lidé mohou setkávat, jako jsou sauny, bary, diskotéky či sportoviště, se zdá, že je po romantice. Kvůli rouškám není možné randit a pozvat druhého do divadla, kina nebo restaurace.

Nové filmy se daří dokončit i v současných obtížných podmínkách

V minulých dnech skončilo natáčení komedie scenáristy a režiséra Petra Kolečka Zbožňovaný s Jiřím Bartoškou v titulní roli. Dotočit se podařilo také gangsterskou komedii Ubal a zmiz, jejíž děj se odehrává v průběhu jednoho divokého dne a noci. Navzdory všem překážkám způsobeným pandemií koronaviru se podařilo dokončit hlavní etapu natáčení slovensko-českého dobového dramatu Služka režisérky Mariany Čengel Solčanské.

Hamáček by uvítal vyšetření chyb před druhou vlnou epidemie

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) by po odeznění druhé vlny epidemie koronaviru uvítal vytvoření sněmovní vyšetřovací komise, která by zjišťovala, kde udělalo Česko v přípravách na podzim chybu. Podotkl, že premiér Andrej Babiš (ANO) do určité doby do rozhodování o ochranných opatřeních proti šíření koronaviru razantně vstupoval.

Při testování Slováků osobně pomáhá ministr zdravotnictví, drive-in se neosvědčil

Odběrová místa na řece, v autobusech, na jevišti divadla či ve velkých stanech. Slováci se v rámci víkendového celostátního testování obyvatel na koronavirus mohou nechat vyšetřit i na netradičních místech. S prováděním testů pomáhá také ministr zdravotnictví. Z webů a sociálních sítí se zase lidé dozvědí přibližnou dobu čekaní na test.

V ruské covidové nemocnici explodovala nádrž s kyslíkem, 150 pacientů evakuováno

V ruském Čeljabinsku na Urale bylo dnes ze zařízení pro pacienty s covidem-19 evakuováno 150 nemocných a 40 zaměstnanců, když zde vypukl požár, informuje agentura TASS.

Řecko kvůli sílící epidemii ohlásilo nové restrikce, bude i noční zákaz vycházení

Řecko rozšíří noční zákaz vycházení a na měsíc v nejhustěji obydlených částech země uzavře bary a restaurace. Oznámil to dnes premiér Kyriakos Mitsotakis. Opatření proti šíření koronaviru začnou platit v úterý a potrvají měsíc.

Polsko má téměř 22 tisíc nových případů koronaviru, v zemi pokračují protesty

Polsko pátý den v řadě zaznamenalo rekordní přírůstky nových případů koronaviru, dnes oznámilo 21.897 potvrzených infekcí, píše agentura Reuters. I přes zhoršující se zdravotní situaci v zemi neustávají hromadné protesty proti zákazu potratů. V pátek se na demonstraci ve Varšavě shromáždily desítky tisíc lidí.