Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid: Rusko má opět přes 18 tisíc nových případů, zdravotnický systém kolabuje

Na Mostecku protestovali vězni, šířily se nepodložené informace o koronaviru

Ve věznici v Bělušicích na Mostecku v pátek večer protestovala část vězňů. Podle mluvčí Vězeňské služby ČR protesty vyvolaly nepodložené informace o nemoci covid-19. Situaci se podařilo uklidnit bez nutnosti zásahu, v tuto chvíli ve věznici panuje klid, řekla dnes ČTK mluvčí.

Vánoce v ohrožení. Finský domov Santy Clause kvůli koronaviru osiřel

Vánoce se pomalu blíží, ale v domovském městě Santy Clause na severu Finska, kam se každý rok sjíždějí desítky tisíc turistů, to letos kvůli koronavirové pandemii na příliš veselé svátky nevypadá. Země totiž přijala přísná opatření a většinu zahraničních turistů přes hranice vůbec nepouští.

Koronavirus a nejvyšší soud: Co hýbe USA před volbami

Letošní americkou předvolební kampaní zahýbala řada významných společenských a politických událostí, které podle pozorovatelů zřejmě přivedou k urnám největší část voličů za poslední století. Republikán Donald Trump a jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden musí Američany přesvědčit o svých postojích k pandemii covidu-19, masivním protestům proti rasismu a s nimi spojeným nepokojům, stavu americké ekonomiky či budoucnosti nejvyššího soudu USA.

Německo zápolí s koronavirem. Za den přibylo přes 19 tisíc nakažených

Německo ohlásilo za minulých 24 hodin 19.059 nových případů nákazy koronavirem, což je znovu více než předchozí nejvyšší denní údaj. Podle statistiky Institutu Roberta Kocha (RKI) se zvýšil rovněž počet úmrtí - za den zemřelo s covidem-19 v Německu 103 lidí, zatímco v předchozím dni to bylo 77 nemocných.

USA čelí třetí vlně koronaviru: Za den přibylo 100 tisíc nakažených

Ve Spojených státech se dál zvyšují přírůstky u statistiky nákaz koronavirem SARS-CoV-2. Podle deníku The New York Times (NYT) bylo v pátek v zemi nahlášeno 98.859 pozitivních testů a denní bilance tak byla podruhé za sebou nejvyšší od začátku pandemie covidu-19. Za celou dobu šíření nemoci se nákaza koronavirem v USA potvrdila u více než devíti milionů lidí.

Česko eviduje 13 605 nových případů covidu, výrazně roste počet obětí epidemie

V pátek přibylo v Česku 13.605 nově potvrzených případů nemoci covid-19, což je o zhruba 1650 méně než před týdnem. Počet mrtvých za tento pátek byl mírně vyšší než předchozí pátek, ale i přesto se jedná o zatím nejnižší množství zemřelých od začátku tohoto týdne.

Strach z druhé vlny pandemie sílí. Trump má před volbami problém, tvrdí ekonom

NÁZOR – Soudě podle nového vzestupu nákaz koronavirem a nedávného propadem akciových trhů se bohové rozhodli seslat déšť na ekonomickou přehlídku amerického prezidenta Donalda Trumpa ve chvíli, kdy to nejméně potřebuje. S tímto tvrzením vystoupil v komentáři pro server National Interest ekonomický analytik Desmond Lachman z think tanku American Enterprise Institute.

Školy nelze jen tak otevřít. Máme až statisíce nakažených, můžeme jen vše zavřít, říká expert

Jednou z variant, jak v Česku omezit šíření koronaviru, je tvrdý lockdown. Ten sice nemá jednoznačnou podporu vlády, biochemik Jan Konvalinka ale tvrdí, že Česku nic moc jiného nezbývá.

Europoslanec pomáhá v první linii, krmí i myje pacienty. Se smrtí se neumím vyrovnat, říká Zdechovský

Odložil perfektně střižené sako a vkusnou košili s kravatou a navlékl se do ochranného obleku, aby pomohl přímo v první linii. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský se nyní proměnil v sanitáře a v berounské nemocnici pečuje o pacienty na covidové jednotce. „Krmím nemocné, myji je, převážím je a převlékám lůžkoviny. Dělám prostě úplně shodnou práci jako klasický sanitář,“ říká pro EuroZprávy.cz.

Francie hlásí 50 tisíc nakažených, Itálie 31 tisíc, Belgie a Británie 24 tisíc. Situace se zhoršuje

V Itálii skokově narostla denní bilance nakažených koronavirem na více než 31.000. Je to nejvíc od začátku epidemie a o 4000 více než ve čtvrtek, vyplývá z dat zveřejněných ministerstvem zdravotnictví. Desítky tisíc nakažených hlásí za poslední den i další země.

Covidem-19 se nakazilo více než 45 milionů lidí

Tempo šíření koronavirové nákazy ve světě se dál zrychluje a desítky zemí den co den hlásí rekordní bilance nových případů. Posledních pět milionů nakažených přibylo ve světě za 11 dní, celkově je infikovaných už přes 45 milionů.

Vláda prodloužila všechna opatření i nouzový stav do 20. listopadu

Nouzový stav v Česku kvůli epidemii covidu-19 potrvá zatím do 20. listopadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) ČTK sdělil, že vláda využila dnešní souhlas Sněmovny a na mimořádném zasedání prodloužila stav nouze, který měl původně skončit 3. listopadu. Kabinet ANO a ČSSD poslance žádal, aby mohl mimořádný stav pokračovat až do 3. prosince, v dolní komoře ale pro návrh nesehnal dost hlasů. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) později na tiskové konferenci uvedl, že kabinet současně prodloužil i platnost opatření, která byla s trváním nouzového stavu svázaná.

Covidové prsty lidem nemizí. Přetrvávají i měsíce po nákaze

Mezi běžné projevy nákazy koronavirem patří suchý kašel, horečka a zadýchávání. Od propuknutí pandemie covidu-19 je znám také další symptom v podobě zarudnutí až fialového zbarvení prstů na nohou, v některých případech provázeného otoky, kterému lékaři začali přezdívat "covidové prsty".

S covidem zemřelo už 3000 lidí. Česko má nejvyšší procento pozitivních testů v EU

Počet úmrtí s koronavirem v Česku přesáhl 3000, tisíc zemřelých přibylo za poslední týden. V nemocnici je 7281 pacientů s nemocí covid-19, z nich 998 ve vážném stavu.

V pražských nemocnicích jsou stovky nakažených zdravotníků

Personálně největší pražské nemocnice Motol a Všeobecná fakultní (VFN) mají v pracovní neschopnosti stovky zaměstnanců, velkou část z nich v důsledku nákazy covidem-19. Vyplývá to z informací od mluvčích.

Česko jedná o lékařské pomoci z Německa a Británie

O víkendu do Česka přiletí sedm vojáků Spojených států, v Praze připraví misi amerických lékařů. Na twitteru to uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Již dnes přijede francouzský farmakolog, který se specializuje na polní nemocnice, a ministerstvo zároveň jedná o britském a německém příspěvku.

Belgie a Nizozemí pod náporem epidemie, počty nakažených trhly nový rekord

V Belgii za posledních 24 hodin přibylo téměř 24 tisíc lidí nakažených koronavirem, což je vůbec nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie nemoci covid-19. V jedenáctimilionové zemi, která má v současnosti spolu s Českem nejhorší statistiky v Evropě, přesáhl denní průměr nakažených za poslední týden 15.000, dál roste i počet pacientů v nemocnic, které se blíží svým limitům.

Slovensko eviduje rekordní přírůstek nakažených, v Polsku se zavřou hřbitovy

Laboratoře na pětimilionovém Slovensku ve čtvrtek odhalily rekordních 3363 nově nakažených koronavirem při vůbec nejvyšším počtu přes 16.500 provedených testů. Dosavadní denní maximum ze soboty minulého týdne bylo 3042 potvrzených případů infekce. Slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí řekl, že díky zavedeným karanténním opatřením země při vývoji koronavirové nákazy již patrně nebude kopírovat ČR.

Německo darovalo Česku 100 plicních ventilátorů, Petříček děkuje

Německo darovalo Česku sto plicních ventilátorů pro boj s epidemií covidu-19. Na twitteru to oznámili ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a německý velvyslanec v Česku Christoph Israng. Podle Isranga německá strana prověřuje další možnosti pomoci.