Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Slovensko eviduje rekordní přírůstek nakažených, v Polsku se zavřou hřbitovy

Německo darovalo Česku 100 plicních ventilátorů, Petříček děkuje

Německo darovalo Česku sto plicních ventilátorů pro boj s epidemií covidu-19. Na twitteru to oznámili ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a německý velvyslanec v Česku Christoph Israng. Podle Isranga německá strana prověřuje další možnosti pomoci.

NATO pomáhá Česku v boji s covidem, o víkendu přiletí z USA vojenští zdravotníci

O víkendu do Česka přiletí sedm vojáků Spojených států, v Praze připraví misi amerických lékařů. Na twitteru to uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Již dnes přijede francouzský farmakolog, který se specializuje na polní nemocnice, a ministerstvo zároveň jedná o britském a německém příspěvku. ČTK to dnes sdělila Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

V Rakousku došlo k "explozi" epidemie, nemocnice budou brzy na hranici kapacit

Rakousko poprvé překročilo hranici 5000 nově nakažených koronavirem za jeden den, a to výrazně. Dnes hlásí rakouská ministerstva vnitra a zdravotnictví 5627 nově infikovaných. Předchozí a pouze den starý rekord činil 4453 nových případů, byl tedy překonán o více než čtvrtinu. Sousední Švýcarsko, které má stejně jako Rakousko necelých devět milionů obyvatel, zaznamenalo 9207 nově nakažených a celkový počet obětí covidu-19 tam překročil 2000.

USA mají poprvé přes 90 tisíc nakažených za den. Trump pořádá "superpřenašečské akce", tvrdí Biden

Ve Spojených státech poprvé od počátku epidemie covidu-19 zaznamenali více než 90.000 potvrzených případů nákazy koronavirem za den. S odvoláním na údaje americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie dlouhodobě sleduje, o tom dnes informovala agentura AFP.

Kapacity nemocnic ohrožuje nedostatek personálu, 536 pacientů je na plicním ventilátoru

Nakažených zdravotních sester je zhruba 7300 a lékařů téměř 3000. Nemocnice denně přijmou přes 720 nových pacientů s covidem-19, vážných případů přibude zhruba 130 denně. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Země EU chtějí rychle zreformovat WHO, má získat víc pravomocí pro boj s covidem

Státy Evropské unie chtějí rychlou reformu Světové zdravotnické organizace (WHO), která má podle nich získat větší pravomoci pro boj s covidem-19 a příštími pandemiemi. Shodli se na tom dnes ministři zdravotnictví unijních zemí, kteří jednali o dalším společném postupu proti koronaviru.

Babiš požádal Sněmovnu o prodloužení stavu nouze. Zdaleka není vyhráno, řekl poslancům

Epidemie koronaviru v Česku podle údajů z posledních dnů začíná oslabovat, ale zdaleka není vyhráno, řekl dnes poslancům premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je nutné zachovat a dodržovat dosavadní opatření, zdůvodnil žádost vlády o prodloužení nouzového stavu. Také nový ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) před poslanci varoval před tím, že pokud lidé přestanou dodržovat přijatá opatření, pak se jejich účinek nedostaví.

Nemůžeme takhle žít, než přijde vakcína, míní šéf lékařů. Žádá lockdown

Prezident České lékařské komory Milan Kubek tvrdí, že by měl nový ministr zdravotnictví Jan Kubek zvážit tvrdý lockdown. Upozornil, že nejde pouze o pacienty s covidem-19, ale i nemocné i s jinými chorobami.

Blatný k epidemii: Patrně jsme na začátku snižování, reprodukční číslo kleslo

V současné době podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) vidíme začátek snižování šíření epidemie covidu-19. Zatím ale podle něj není vyhráno. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale debata o uvolňování přijatých opatření zatím není na místě. Pokud neubude i hospitalizací, jednalo by se podle něj spíš o zpřísnění. O modelech chce ministr jednat i s dalšími autory predikcí.

Dvoumetrový odstup v zimě nemusí stačit, je třeba ho přehodnotit, shodují se vědci

Jedním z efektivních opatření proti šíření nového typu koronaviru SARS-CoV-2 je takzvaný sociální distanc, tedy vzdálenost jednotlivých osob. Ačkoliv je pro řadu zemí včetně České republiky tato vzdálenost považována za stěžejní, nové výzkumy ukazují, že zejména v zimních měsících nemusí stačit. Nemoc se totiž může přenášet na podstatně delší vzdálenost.

Thunbergová povede klimatickou kampaň opět online. Epidemie ve Švédsku sílí

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová dnes oznámila, že se rozhodla pozastavit své pravidelné protesty před švédským parlamentem a klimatickou kampaň povede znovu online. Důvodem je rostoucí počet případů nákazy koronavirem ve Švédsku.

V ČR bude poprvé zákaz nedělního prodeje. Dostupnost obchodů si musí lidé ověřit na webu

Dostupnost prodejen v neděli si budou muset lidé předem ověřit na webu. Vláda o nedělích zakázala maloobchodní prodej, otevřeny však mohou být například lékárny, které jsou často součástí obchodních center nebo jiných nákupních celků. Někde již avizují úplné uzavření, jinde ještě není definitivně rozhodnuto.

Covid se šíří bezprecedentně. Rusko a Ukrajina hlásí rekordní přírůstky infikovaných

Rusko dnes oznámilo rekordní přírůstek 18.283 nových případů nákazy koronavirem a 355 úmrtí během uplynulých 24 hodin. Je to poprvé, co počet nových případů za den přesáhl 18.000, uvedl list Kommersant a připomněl, že o den dříve to bylo 17.717 nových případů a 366 úmrtí, tedy nejvíce úmrtí za den od začátku pandemie.

Plošné testování Slováků není řádně připraveno, Čaputová má výhrady k zákazu vycházení

Celostátní testování Slováků na koronavirus, které vláda naplánovala na nadcházející víkend, není podle prezidentky Zuzany Čaputové zejména kvůli chybějícímu zdravotnickému personálu řádně připraveno. Hlava státu zároveň vybídla k přehodnocení podmínek zákazu vycházení.

Chytrá karanténa bude v roce 2021 stát 400 milionů, počítá s osmi náročnějšími měsíci

Provoz projektu Chytrá karanténa 2.0 bude v roce 2021 stát téměř 400 milionů korun. Podílet se na něm bude ministerstvo zdravotnictví a Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Vyplývá to z materiálu pro dnešní jednání vlády, který má ČTK k dispozici.

Přírůstek nakažených v Německu dosáhl nového maxima, seznam rizikových zemí rozšířen

V Německu ve čtvrtek přibylo 18.681 potvrzených případů nákazy koronavirem. To je nejvíce od počátku epidemie v zemi. Zemřelo dalších 77 nakažených, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Německo se chystá od pondělí opět zavést rozsáhlou karanténní uzávěru.

Koronavirus: Povinnost testovat v domovech důchodců bude zřejmě od středy

Povinnost testovat v domovech pro seniory a dalších zařízeních bude zřejmě platit od středy 4. listopadu. První testy pak musí být do pěti dní a poté každý týden. ČTK to řekl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.

Slovenské ministerstvo a WHO reagují na Zlámalovou: Covid-19 má vyšší smrtnost než chřipka

Velké vášně vzbudilo vystoupení analytičky a novinářky Lenky Zlámalové v pořadu Partie na televizi CNN Prima News. Ve vysílání hovořila o studii Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž je smrtnost covidu-19 podstatně nižší, než se uvádělo. Proti jejímu tvrzení se ale ohradila jak česká pobočka WHO, která upozornila, že smrtnost je řádově vyšší, než jak ji prezentovala novinářka, tak například i slovenské ministerstvo zdravotnictví.

Piráti připravili balík opatření ohledně koronaviru, vláda má víc motivovat zdravotnice na mateřské

Vláda by podle Pirátů měla vést evidenci průměrné doby trasování kontaktů. Apelují také na důsledné dodržování takzvaného home office ve státní správě. Kabinet by podle opoziční strany měl také motivovat zdravotníky a zdravotnice na mateřské nebo rodičovské dovolené, kteří by se zapojili do zvládání koronavirové epidemie. Piráti navrhují 15.000 až 20.000 korun měsíčně při alespoň tříčtvrtečním úvazku.