Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Existuje trvalá imunita vůči covidu-19? Profesorka odmítá skeptický pohled

Komentář

Po vyjukaném Vojtěchovi, rozkazovačném plukovníkovi přichází konečně pan Rozvážný

KOMENTÁŘ – Vzbuzuje naději i důvěru. Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný by do resortu, který se už osm měsíců zmítá v koronavirovém chaosu, mohl vnést řád a koncepčnost. Dětský hematolog se po uvedení do funkce oprostil od oslnivých prohlášení, jak s covidem-19 zatočí a co hned udělá. Už svou rétorikou i přístupem zastínil své předchůdce. Ve srovnání s vyjukaným Adamem Vojtěchem a rozkazovačným plukovníkem Romanem Prymulou působí jako zázrak.

Musíte při zákazu nočního vycházení ven? Noste dokument, který váš pobyt vysvětlí, říká mluvčí strážníků

Vybíjejí si na nich vztek. Strážníci v metropoli se po vyhlášení dalších vládních restrikcí souvisejícími s koronavirovou pandemií stávají terčem slovních, ale i fyzických útoků ze strany lidí. Mluvčí Městské policie hlavního města Prahy Irena Seifertová tvrdí, že občanům se nelíbí zákaz nočního vycházení či nošení roušek na zastávkách. „Strážníci jsou teď hromosvodem pro ty, kterým se opatření nelíbí. Výjimkou nejsou ani fyzické ataky. Nezodpovědné chování vrcholných představitelů státu zmíněné situaci pak opravdu nepomůže,“ říká pro EuroZprávy.cz Seifertová.

Ministryně Dostálová je v karanténě, může za to nákaza v rodině

Ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové (za ANO) byla kvůli pozitivnímu testu na koronavirus v rodině nařízena karanténa. Pracovat bude on-line, uvedla dnes na svém twitteru. Test na covid-19 podstoupí v pátek, napsala ČTK.

Itálie má skoro 27 tisíc nových případů nákazy, rekord hlásí také Španělsko

V Itálii přibylo za poslední den na 26.831 lidí nakažených koronavirem, nejvíc od začátku epidemie. Nejvyšší počet nových případů hlásí regiony Lombardie a Kampánie, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví. Rekordní denní bilanci ohlásilo i Španělsko, kde se celková statistika infikovaných za 24 hodin zvýšila o 23.580.

Francie přitvrdila. Lidé smí od pátku jen do školy a do práce

Francie dnes ohlásila 47.637 nových případů nákazy koronavirem za posledních 24 hodin, ve středu to bylo 36.437. Francouzský premiér Jean Castex kvůli prudkému šíření infekce v zemi vyhlásil celoplošná karanténní opatření.

V Evropě už se koronavirem nakazilo přes deset milionů lidí

V Evropě se koronavirem nakazilo už přes deset milionů lidí, z toho rekordních 1,5 milionu za uplynulý týden. Uvedl to dnes šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. Při setkání s evropskými ministry zdravotnictví varoval, že zaplněnost evropských nemocnic je nyní podobná jako na vrcholu jarní vlny pandemie covidu-19 a že počet úmrtí se v uplynulém týdnu zvýšil o třetinu.

Lídři zemí EU probírají další spolupráci při boji proti covidu-19

O další koordinaci boje proti rychle se šířící koronavirové nákaze jednají dnes večer na dálku prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Diskutují o plánu předsedy Evropské rady Charlese Michela, který chce členské státy přesvědčit mimo jiné o potřebě vzájemného uznávání covidových testů či plošného využívání rychlotestů.

Do večera přibylo téměř 7000 případů covidu, je to méně než před týdnem

Podíl pozitivních testů na covid-19 byl ve středu rekordních 34,44 procenta. Laboratoře udělaly ve státní svátek 37.680 testů, o 9500 méně než v úterý. Nakažených, u kterých byl nový typ koronaviru potvrzen, bylo ve středu téměř 13.000. Dalších 6968 případů zatím přibylo za dnešek do 18:00, což bylo o 543 méně než minulý čtvrtek do stejné doby.

Epidemie v Rusku a Polsku se dál zhoršuje, počty nakažených i mrtvých jsou rekordní

Rusko dnes oznámilo 17.717 nových případů nákazy koronavirem a 366 úmrtí za uplynulý den. Oba údaje jsou rekordní, a to od začátku pandemie, uvedla média s odvoláním na krizový štáb. O den dříve to bylo 16.202 nových případů a 346 úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin dnes nicméně znovu ujistil, že úřady nehodlají vyhlásit tvrdá celostátní omezení.

Rusko pozastavilo očkování proti koronaviru, došla totiž vakcína

V Rusku dočasně pozastavili očkování nových dobrovolníků vakcínou proti koronaviru. Oznámila to dnes agentura Reuters s odvoláním na organizaci, která s klinickými testy vypomáhá. Důvodem je podle ní obrovský zájem lidí a nedostatek preparátu.

Počet nakažených v Rakousku strmě roste, Češi budou potřebovat negativní test

Počet nově nakažených koronavirem za poslední den v Rakousku poprvé překročil čtyřtisícovou hranici, testy za posledních 24 hodin odhalily 4453 případů. Rekordních 9386 nově nakažených hlásí Švýcarsko, kde ode dneška platí zpřísněná protiepidemická opatření.

Babiš: Faltýnkova cesta do Španělska není dobrým signálem

Cesta předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka do Španělska není dobrým signálem, řekl dnes při uvedení Jana Blatného (za ANO) do funkce ministra zdravotnictví premiér Andrej Babiš (ANO). Podle médií Faltýnek, který minulý týden rezignoval na funkci prvního místopředsedy hnutí ANO, vyrazil v sobotu do Málagy a dnes se vrátil zpět do Česka. Babiš uvedl, že se mu to nelíbí.

Francie stojí na straně katolíků, uvedl Macron. Do ulic nasadí další vojáky

Francie po dnešním islamistickém útoku v Nice nasadí další vojáky kvůli posílení ochrany památek, škol a svatostánků - jejich počet se více než zdvojnásobí na 7000. Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj nyní útoku čelí celá země, a to kvůli ochraně svých hodnot jako jsou svoboda a odhodlání nepoddat se teroru.

Nouzový stav bude ve Španělsku déle, podpořili to poslanci

Španělští poslanci dnes schválili prodloužení nouzového stavu v zemi o šest měsíců. Vládní návrh podpořilo 194 poslanců, proti bylo 53, dalších 99 se hlasování zdrželo. Nouzový stav je tak ve Španělsku prodloužen do 9. května, píše agentura AFP. Podle vlády je nouzový stav nezbytný pro omezení šíření koronavirové nákazy. Podle opozice je ale prodloužení příliš rozsáhlé.

Švédsko má nejvyšší nárůst nakažených od začátku epidemie, Finsko si naopak vede dobře

Ve Švédsku přibylo za poslední den 2820 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od začátku epidemie. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na data švédského úřadu veřejného zdraví. Ten kvůli nepříznivému vývoji nařídil zpřísnění restrikcí pro další tři regiony, v nichž leží i největší města Stockholm a Göteborg.

Německo čeká rozsáhlá uzávěra, na pomoc firmám půjde až 10 miliard eur

Německo je připraveno na pomoc podnikům zasaženým nadcházející listopadovou karanténní uzávěrou poskytnout až deset miliard eur (274 miliard Kč). Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr financí Olaf Scholz. Jeho kolega Peter Altmaier, který vede ministerstvo hospodářství, řekl, že Německo je díky dosavadnímu dobrému hospodaření na krizi připraveno lépe než jiné evropské státy.

V Izraeli klesl nárůst nově nakažených pod 700, poprvé od června

Za uplynulý den v Izraeli přibylo 688 případů nákazy novým koronavirem. Méně než 700 nakažených za den přitom tato zhruba devítimilionová země zaznamenala naposledy 28. června. Za středu úřady zároveň neevidují žádná nová úmrtí s onemocněním covid-19.

Nový ministr zdravotnictví Blatný se ujal funkce. Strach lidi paralyzuje, řekl

Hlavní úkol pro sebe a resort zdravotnictví vidí nový ministr Jan Blatný (za ANO) v potřebě změnit vnímání situace a nálady ve společnosti. Strach z viru, který lidi paralyzuje a rozděluje, je potřeba přeměnit v respekt, řekl dnes novinářům po svém uvedení do funkce. Podrobnosti chce představit v pátek na tiskové konferenci.

Tchaj-wan si úspěšně poradil s covidem. Už 200 dní nemá žádný domácí přenos nákazy

Tchaj-wan již 200 dní nezaznamenal žádný přenos koronaviru na svém území. Tchajwanské středisko pro kontrolu nemocí dnes oznámilo, že poslední domácí případ infekce virem SARS-CoV-2 byl evidován 12. dubna.