Existuje trvalá imunita vůči covidu-19? Profesorka odmítá skeptický pohled

Protilátky nejsou vše

Studie, která náhodně otestovala 365 tisíc Britů (ale zatím neprošla recenzním řízením), odhaduje, že na konci června mělo protilátky proti koronaviru 6 % britské populace, ale v září jen 4,4 %, uvádí odbornice. Pokládá otázku, zda to znamená, že imunitu proti nemoci covid-19 nelze získat.

Při odpovědi musíme vzít v potaz, co protilátky jsou a co nám o imunitě říkají, upozorňuje profesorka. Vysvětluje, že pokud je člověk infikován, jeho imunitní systém rychle reaguje, pokouší se hrozbu zadržet a minimalizovat poškození organismu, o což se v první fázi starají vrozené imunitní buňky přítomné v našich tkáních, které rozpoznávají a zabíjejí infekci, ale pokud jde o větší výzvu, musí nastoupit jiná součást imunitního systému, lymfocyty.

"Lymfocyty jsou flexibilnější buňky, které jsou 'vyškolené' k rozpoznávání a útoku na konkrétní infekční látky," píše Cruickshanková. Dodává, že existují jejich dvě hlavní varianty - B lymfocyty, které produkují protilátky, a T lymfocyty, které pomáhají B lymfocytům reagovat či přímo zabíjet patogeny, přičemž obě varianty spolu při potlačování infekce spolupracují.

Jakmile se podaří hrozbu zvládnout, část těchto "vyškolených" lymfocytů, které vědí, jak si s konkrétním patogenem poradit, přežívá v podobě paměťových buněk, které jsou pozoruhodně dlouhověké a čekají, až budou opět potřeba, konstatuje odbornice. Doplňuje, že tento systém se nazývá adaptivní imunitní odpovědí a protilátky jsou pouze jednou z jejích součástí.

Abychom správně pochopili a změřili imunitu po prodělání infekce, ideálně bychom měli vyhodnotit T i B lymfocyty a následně se podívat, co se děje, pokud člověk čelí stejné infekci, deklaruje expertka. Uvádí, že zjišťování těchto buněk je sice možné, ale drahé a nepraktické pro velký počet lidí, protože si žádá nákladné a zdlouhavé testovací postupy.

Jelikož protilátky lze snadno změřit v krevním vzorku, často jsou právě ony využívány jako indikátor správné adaptivní imunitní odpovědi, nastiňuje autorka komentáře. Upozorňuje, že časem ale počet těchto protilátek v krvi přirozeně klesá, aniž by člověk ztrácel ochranu, protože přežívá část "vyškolených" paměťových buněk, včetně B lymfocytů, které v případě potřeby mohou rychle vytvořit více protilátek.

Zjištění zmíněné studie tedy nezbytně neznamená, že lidé imunitu vůči nemoci covid-19 ztrácejí, vyzdvihuje profesorka. Podotýká, že některé studie zkoumaly přímo T lymfocyty a zaznamenaly jejich reakci i u pacientů, kteří měli lehký průběh nemoci, což přináší optimismus, že lidé mohou získat trvalou ochranu proti novému koronaviru.

Velká skládanka

"Můžeme se také podívat na další viry coby vodítko," pokračuje Cruickshanková. Vysvětluje, že covid-19 způsobuje beta koronavirus, kterých se mezi lidmi vyskytuje velké množství a jsou známé jako běžné nachlazení. Trvalejší imunita vůči těmto virům zjevně nebývá velká, ale opak platí u závažnějších stavů vyvolaných koronaviry MERS a SARS, uvádí odbornice. Přiznává, že zatím nevíme, zda se u viru způsobujícího covid-19 blížíme spíše nachlazení, nebo právě SARS, ale potenciálně dlouhodobou imunitu vůči SARS považuje za nadějnou.

Zmíněná studie také zkoumala pouze to, co se děje po prodělání nákazy, tudíž musíme mít na paměti, že imunita vyvolaná vakcínou může fungovat jinak, upozorňuje vědkyně. Podotýká, že lymfocyty zjišťují patogeny výběrem jejich unikátních rysů, které si pamatují a následně na ně reagují, přičemž tento proces může ovlivnit mnoho faktorů, například způsob, jakým je tento rys lymfocytu předán, či počet lymfocytů, které rys znají.

To sice umožňuje enormní flexibilitu při rozpoznávání patogenů, ale nemusí jít vždy nezbytně o nezbytně nejlepší způsob zabíjení virů do budoucna, vysvětluje expertka. Doplňuje, že ve vakcíně lze vybrat ty nejvhodnější části patogenu, na které se mají T a B lymfocyty zaměřit, což může vyvolat větší a lepší paměťovou odpověď - tento faktor byl při vývoji vakcín brán v potaz a mnoho aktuálně testovaných přípravků vykazuje velmi dobrou a účinnou paměťovou reakci T a B lymfocytů.

I kdyby trvalá imunita existovala, nemusí platit pro všechny skupiny v populaci - zmíněná studie například zjistila, že u starých, kteří jsou covidem-19 ohroženi výrazně více, protilátky mizí rychleji, varuje Cruickshanková. To podle ní může být důsledkem toho, že staří lidé mají méně lymfocytů, včetně B lymfocytů potřebných k ochraně protilátkami.

"Toto zjištění vyzdvihuje potřebu sledovat různé skupiny lidí, abychom plně pochopili, zda je imunita vůči covidu-19 možná, především při vývoji vakcín," píše profesorka. Podotýká, že přesně to je nyní hodnoceno v třetí fázi testování vakcín a momentálně není důvod se výrazněji znepokojovat. Covid-19 je podle expertky zkrátka velká skládačka, kterou postupně dáváme dohromady a s každým dalším kouskem roste naše znalost i schopnost infekci porazit.