Musíte při zákazu nočního vycházení ven? Noste dokument, který váš pobyt vysvětlí, říká mluvčí strážníků

Sužuje je nejistota. Zákaz vycházení, které kvůli sílící koronavirové pandemii platí mezi 21. a 5. hodinou ranní, dělá starosti zaměstnancům, kteří míří na noční směnu anebo se z ní vracejí. Život komplikuje i nemocným, kteří spěchají na pohotovost či do nemocnice. Jak se mají policejním hlídkám pracující či pacienti prokázat, že se bezprizorně nepotulují venku a k opuštění svých domovů měli pádný důvod? „Případné kontroly občanů jsou vždy na individuálním posouzení daného strážníka, kdy je ale vždy nutné přihlédnout ke všem okolnostem místa a času. Hlídky ale pokaždé uvítají, pokud bude schopna kontrolovaná osoba doložit oprávněnost svého pobytu na místě, a to jakýmkoli způsobem,“ konstatuje pro EuroZprávy.cz Irena Seifertová, která má u Městské policie hlavního města Prahy na starosti komunikaci s médií a veřejností.

Podle ní samotnou hodnověrnost pak posoudí strážník na místě, což se týká také případů, kdy člověk nesdělí žádný důvod, proč se v zakázané době nachází venku. „V těchto případech pak strážníci budou rozhodovat o dalším řešení porušení nařízení v souladu s platnou legislativou. Obecně tedy každý dokument, který budou mít kontrolovaní k dispozici, pomůže nejen jim, ale také umožní jednodušší řešení hlídkám v ulicích,“ nabízí pohled městské policie Seifertová. Mluvčí upozorňuje, že s kontrolou musejí počítat i lidé venčící psy. „ I ti mohou být strážníky vyzváni k případné kontrole, primárně však budeme reagovat na oznámení občanů.“

Porušení mimořádných opatření mohou strážníci řešit třemi způsoby: domluvou, pokutou, jejíž maximální výše na místě může činit až10 tisíc korun, anebo oznámením správnímu orgánu. „Ve sporných případech strážník na místě nikdy neuzavře věc pokutou, ale oznámí ji správnímu orgánu, kde může dotyčná osoba lépe reagovat a obhajovat svůj pobyt venku,“ tvrdí Seifertová, která je rovněž vedoucí Kanceláře ředitele.

Nově zavedená opatření, stejně jako všechna současně platná, kontroluje Městská policie hlavního města Prahy v rámci běžného výkonu služby. „Reagovat budeme také na oznámení prostřednictvím tísňové linky, případně na podněty přímo v ulicích. Prioritou pro nás však i nadále zůstávají kontroly prostředků městské hromadné dopravy a souvisejících prostor. Městská policie nasazuje denně do výkonu služby maximální možný počet strážníků, kteří se vedle kontroly mimořádných opatření věnují i dalším činnostem.“

Drogově závislí fyzicky napadají či uráží městské policisty

Velkým problém při kontrole dodržovaní vyhlášených vládních opatření jsou lidé bez domova či drogově závislí. Jedná se o velmi specifickou komunitu, která žije na ulici, a po ní je nemožné žádat, aby se nepotulovali noční metropolí. „Městská policie dlouhodobě spolupracuje s Centrem sociálních služeb Praha (CSSP), dalšími subjekty a neziskovkami, a to převážně v zimních měsících, kdy ve velkých mrazech častěji kontrolujeme místa, kde se scházejí či přespávají. Nabízíme jim možnost ubytování, zprostředkování pomoci, a podobně,“ praví Seifertová.

Právě ve zmíněném režimu strážníci spolupracují už nyní. „Pokud ale bezdomovci či drogově závislí sami nechtějí nabízených služeb využít, nikdo je k tomu nemůže donutit,“ přiznává tisková mluvčí. Ochranné pomůcky, stejně jako jídlo a další věci jim městská policie distribuuje  v rámci takzvaných terénních programů. Strážníci bezdomovce v ulicích rovněž upozorňují na zákaz shlukování a mohou je z místa vykázat.

 Podle Seifertové ale u této skupiny lidí městská policie k udělování pokut téměř nesahá. „Jedná se o nemajetné lidi, kteří mají mnohdy obrovské dluhy, ukládání pokut je sice možné, ale ne zcela účinné. Na místě nejsou schopni částku uhradit, porušení by se pak automaticky postupovala správnímu orgánu. Jaká je poté ale samotná vymahatelnost těchto pokut, je otázkou,“ říká Seifertová, která upozorňuje, že hlavní město Praha lidem žijícím venku také zprostředkovává testy na covid-19.

Odbornice na komunikaci přiznává, že se strážníci v terénu oproti jarní vlně mnohem častěji setkávají s lidmi, kteří nařízení ignorují či jimi opovrhují. „Vysvětlují si restrikce po svém, se strážníky diskutují a nechtějí daná opatření respektovat.“ Typickým příkladem jsou zastávky autobusů či tramvají. „Poté, co byla zpřísněna opatření ve vztahu nošení roušek na veřejnosti, se mylně domnívají, že pokud dodržují vzdálenost větší než dva metry, roušku mít nemusí. Při tom právě na zastávkách musí být rouška nasazena vždy,“ upozorňuje Seifertová.

Často jsou městští policisté vystaveni agresivitě, kterou způsobuje užití alkoholu či návykových látek. „Slovní útoky na hlídky jsou na denním pořádku, ale nejsou výjimkou ani fyzické ataky. Strážníci jsou teď hromosvodem pro ty, kterým se opatření nelíbí. Při tom městská policie nemá na jejich obsah žádný vliv, strážníci pouze dělají svoji práci. Nezodpovědné chování vrcholných představitelů státu zmíněné situaci pak opravdu nepomůže,“ nepřímo naráží tisková mluvčí Irena Seifertová na noční schůzku dosluhujícího ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který se minulý týden s Jaroslavem Faltýnkem z hnutí ANO setkal v pražském restauraci Rio´s na Vyšehradě, zatímco ostatní podniky musejí být z vládního nařízení vevnitř uzavřeny. „Většina lidí ale nařízení přijala a snaží se je dodržovat,“ uzavírá Seifertová.