Koronavirus a nejvyšší soud: Co hýbe USA před volbami

Zásadním tématem volebního roku je jednoznačně koronavirus. Podle řady průzkumů je šíření nákazy nejdůležitějším motivem voleb pro více než polovinu Američanů, přičemž větší váhu mu přisuzují demokraté. Trump se přitom netěší v boji s virem příliš velké důvěry veřejnosti, protipandemické kroky jeho vlády schvaluje jen asi 40 procent lidí.

Prezident totiž v začátcích pandemie nákazu často zlehčoval, USA se však brzy staly zemí s největším počtem zemřelých s covidem-19 i nejvíce potvrzenými nálezy na SARS-CoV-2. Trump v posledních dnech naznačuje, že mají USA to nejhorší již za sebou navzdory tomu, že země překonává jednodenní rekordy počtu nakažených.

Biden prezidenta za jeho postup vůči viru soustavně kritizuje a podle průzkumů mu v boji s nákazou důvěřuje výrazně více lidí než Trumpovi.

Tradičním zásadním tématem je ekonomika, která letos prodělala významný propad kvůli restrikcím zavedeným ve snaze zmírnit šíření koronaviru. Trump tvrdí, že by demokraté v případě nástupu k moci znovu zavřeli zemi a způsobili tak další ekonomické škody, sebe přitom prohlašuje za zachránce amerického hospodářství. Biden tvrdí, že restrikce zavede jen v případě, kdy by hrozily významné ztráty na životech. Podle průzkumu organizace Pew Research Center Američané důvěřují oběma kandidátům v ekonomických otázkách víceméně stejně.

Na jaře zemí otřásly rovněž rozsáhlé protesty proti rasismu a policejnímu násilí, jichž se zúčastnily stovky tisíc lidí v desítkách měst. Demonstrace na některých místech provázely i násilnosti a rabování a Trump následně začal o protestujících hovořit jako o kriminálnících a sám se pasoval do role prezidenta "zákona a pořádku". Tento silový přístup spojený s republikánovou neochotou odsoudit příznivce ideologie bělošské nadřazenosti si vysloužil hlasitou kritiku mnohých Američanů a dohnal k urnám řadu nespokojených voličů, domnívá se Andre Perry z think-tanku Brookings Institution.

Protesty vedly rovněž ke stále pokračující diskusi o reformě policejních sborů, v nichž podle demonstrantů přetrvává zakořeněná rasistická kultura namířená proti černochům. Nevládní organizace podpořené některými demokraty proto navrhují převést financování policejních sborů na preventivní a sociální programy v oblastech s vysokou kriminalitou. Ačkoliv Biden tento krok výslovně nepodpořil, Trump demokrata vykresluje jako ohrožení pořádkových sil a tím i bezpečnosti Američanů. U veřejnosti si však v této tématice stojí o několik procentních bodů lépe Biden.

Významným tématem posledních týdnů se stal rovněž nejvyšší soud, v němž se v září uvolnilo místo po zemřelé soudkyni Ruth Baderové Ginsburgové. Trump a republikáni následně v rekordním čase schválili do funkce konzervativní soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou. Prezident se přitom netajil tím, že by chtěl mít soud doplněný o sobě ideologicky blízkou soudkyni také kvůli případným soudním sporům, jež by mohly vypuknout v souvislosti s volbami.

V Demokratické straně se nyní vedou vážné diskuse o tom, zda v případě zisku Bílého domu i Kongresu nezvýšit počet soudců v tribunálu a tím zvrátit tamní silnou konzervativní většinu. Demokraté po smrti Ginsburgové zaznamenali rekordní příliv příspěvků na kampaň, což je znamením toto, že problematika nejvyššího soudu u voličů silně rezonuje.

Američany k urnám žene i řada dalších tradičních témat, od postojů k imigraci, zahraniční politice, klimatickým změnám či právu na vlastnění a nošení zbraně. Podle řady pozorovatelů však v letošní kampani ještě více než v minulosti v podstatě chybí diskuse o konkrétních politických plánech obou kandidátů a hlavní otázkou je pro většinu voličů to, zda si přejí další čtyři roky kontroverzního prezidentství Donalda Trumpa.