Letošní americkou předvolební kampaní zahýbala řada významných společenských a politických událostí, které podle pozorovatelů zřejmě přivedou k urnám největší část voličů za poslední století. Republikán Donald Trump a jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden musí Američany přesvědčit o svých postojích k pandemii covidu-19, masivním protestům proti rasismu a s nimi spojeným nepokojům, stavu americké ekonomiky či budoucnosti nejvyššího soudu USA.
Zásadním tématem volebního roku je jednoznačně koronavirus. Podle řady průzkumů je šíření nákazy nejdůležitějším motivem voleb pro více než polovinu Američanů, přičemž větší váhu mu přisuzují demokraté. Trump se přitom netěší v boji s virem příliš velké důvěry veřejnosti, protipandemické kroky jeho vlády schvaluje jen asi 40 procent lidí.
Prezident totiž v začátcích pandemie nákazu často zlehčoval, USA se však brzy staly zemí s největším počtem zemřelých s covidem-19 i nejvíce potvrzenými nálezy na SARS-CoV-2. Trump v posledních dnech naznačuje, že mají USA to nejhorší již za sebou navzdory tomu, že země překonává jednodenní rekordy počtu nakažených.
Biden prezidenta za jeho postup vůči viru soustavně kritizuje a podle průzkumů mu v boji s nákazou důvěřuje výrazně více lidí než Trumpovi.
Tradičním zásadním tématem je ekonomika, která letos prodělala významný propad kvůli restrikcím zavedeným ve snaze zmírnit šíření koronaviru. Trump tvrdí, že by demokraté v případě nástupu k moci znovu zavřeli zemi a způsobili tak další ekonomické škody, sebe přitom prohlašuje za zachránce amerického hospodářství. Biden tvrdí, že restrikce zavede jen v případě, kdy by hrozily významné ztráty na životech. Podle průzkumu organizace Pew Research Center Američané důvěřují oběma kandidátům v ekonomických otázkách víceméně stejně.
Na jaře zemí otřásly rovněž rozsáhlé protesty proti rasismu a policejnímu násilí, jichž se zúčastnily stovky tisíc lidí v desítkách měst. Demonstrace na některých místech provázely i násilnosti a rabování a Trump následně začal o protestujících hovořit jako o kriminálnících a sám se pasoval do role prezidenta "zákona a pořádku". Tento silový přístup spojený s republikánovou neochotou odsoudit příznivce ideologie bělošské nadřazenosti si vysloužil hlasitou kritiku mnohých Američanů a dohnal k urnám řadu nespokojených voličů, domnívá se Andre Perry z think-tanku Brookings Institution.
Protesty vedly rovněž ke stále pokračující diskusi o reformě policejních sborů, v nichž podle demonstrantů přetrvává zakořeněná rasistická kultura namířená proti černochům. Nevládní organizace podpořené některými demokraty proto navrhují převést financování policejních sborů na preventivní a sociální programy v oblastech s vysokou kriminalitou. Ačkoliv Biden tento krok výslovně nepodpořil, Trump demokrata vykresluje jako ohrožení pořádkových sil a tím i bezpečnosti Američanů. U veřejnosti si však v této tématice stojí o několik procentních bodů lépe Biden.
Významným tématem posledních týdnů se stal rovněž nejvyšší soud, v němž se v září uvolnilo místo po zemřelé soudkyni Ruth Baderové Ginsburgové. Trump a republikáni následně v rekordním čase schválili do funkce konzervativní soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou. Prezident se přitom netajil tím, že by chtěl mít soud doplněný o sobě ideologicky blízkou soudkyni také kvůli případným soudním sporům, jež by mohly vypuknout v souvislosti s volbami.
V Demokratické straně se nyní vedou vážné diskuse o tom, zda v případě zisku Bílého domu i Kongresu nezvýšit počet soudců v tribunálu a tím zvrátit tamní silnou konzervativní většinu. Demokraté po smrti Ginsburgové zaznamenali rekordní příliv příspěvků na kampaň, což je znamením toto, že problematika nejvyššího soudu u voličů silně rezonuje.
Američany k urnám žene i řada dalších tradičních témat, od postojů k imigraci, zahraniční politice, klimatickým změnám či právu na vlastnění a nošení zbraně. Podle řady pozorovatelů však v letošní kampani ještě více než v minulosti v podstatě chybí diskuse o konkrétních politických plánech obou kandidátů a hlavní otázkou je pro většinu voličů to, zda si přejí další čtyři roky kontroverzního prezidentství Donalda Trumpa.
Související
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
Volby USA , Donald Trump , Joe Biden , Prezident USA , USA (Spojené státy americké) , nejvyšší soud USA , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák