Vláda prodloužila všechna opatření i nouzový stav do 20. listopadu

Nouzový stav v Česku kvůli epidemii covidu-19 potrvá zatím do 20. listopadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) ČTK sdělil, že vláda využila dnešní souhlas Sněmovny a na mimořádném zasedání prodloužila stav nouze, který měl původně skončit 3. listopadu. Kabinet ANO a ČSSD poslance žádal, aby mohl mimořádný stav pokračovat až do 3. prosince, v dolní komoře ale pro návrh nesehnal dost hlasů. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) později na tiskové konferenci uvedl, že kabinet současně prodloužil i platnost opatření, která byla s trváním nouzového stavu svázaná.

Vláda chtěla prodloužit nouzový stav kvůli tomu, že epidemická situace v Česku je podle zdůvodnění žádosti poslancům nadále kritická. Na konec stavu nouze jsou navázány některé restrikce, jejichž platnost chce kabinet udržet. Bude tedy moci prodloužit například omezení svobody volného pohybu a také obchodu a služeb, k čemuž nakonec došlo.

Sněmovna vyslovila souhlas s prodloužením nouzového stavu do 20. listopadu 2020. Vláda má ještě před jeho skončením poslance informovat o dosavadním postupu a návrhu dalších opatření. pic.twitter.com/cPfCu0xd5W

— Poslanecká sněmovna (@snemovna) October 30, 2020

Byť návrh vlády dostal v orientačním hlasování nejvyšší podporu, nakonec pro možné prodloužení nouzového stavu o 30 dnů hlasovalo 46 z 97 přítomných poslanců. Potřeba bylo 49 poslaneckých hlasů. Návrh vlády nepodpořila navzdory dřívějším deklaracím drtivá většina komunistického klubu, pro byl pouze předseda KSČM Vojtěch Filip. Komunisté v dolní komoře menšinový kabinet tolerují.

Pro návrh Pirátů, lidovců a občanských demokratů zvedlo ruku 86 z 97 poslanců. Proti hlasovali jen zákonodárci SPD a nezařazení poslanci. O dalších návrzích s ještě kratšími termíny už dolní komora nehlasovala. ODS v samostatném návrhu žádala dát souhlas vládě s prodloužením stavu nouze do 13. listopadu a SPD do 10. listopadu.

Na jaře v Česku platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav od 12. března do 17. května. Po souhlasech dolní komory se tehdy prodlužoval dvakrát.

Vláda nouzový stav prodloužila

Vláda využila dnešní souhlas Sněmovny a na mimořádném zasedání prodloužila stav nouze, který měl původně skončit 3. listopadu. Kabinet ANO a ČSSD poslance žádal, aby mohl mimořádný stav pokračovat až do 3. prosince, v dolní komoře ale pro návrh nesehnal dost hlasů.

Kabinet ANO a ČSSD poslance žádal, aby mohl mimořádný stav pokračovat až do 3. prosince, v dolní komoře ale pro návrh nesehnal dost hlasů. Vláda potřebovala prodloužit nouzový stav kvůli epidemické situaci v Česku. Na jeho konec jsou navázány restrikce, jejichž platnost potřeboval kabinet zachovat.

Podle dnešního rozhodnutí kabinetu bude pokračovat například omezení shromažďování a pohybu včetně zákazu nočního vycházení mezi 21:00 a 04:59. Prodejny a provozovny služeb budou rovněž zavřené v rozsahu, jako byly doposud. Obchody, které mohou fungovat, mohou mít od středy otevřeno jen mezi 05:00 a 20:00. V neděli si lidé nenakoupí, ale dál mohou využívat nákup jídla z okének restaurací. Zákaz prodeje se netýká lékáren či čerpacích stanic, obchodů na nádražích či letištích či prodejen ve zdravotnických zařízeních.

Blatný novinářům řekl, že kabinet některá opatření upravil. Veřejná shromáždění, u nichž je počet účastníků omezen na 100 osob, se budou moct nyní konat pouze ve vnějších prostorách. Výjimku ze zákazu volného pohybu osob také budou mít studenti zdravotnických škol, kteří cestují za studiem nebo za zkouškami.

Na jaře v Česku platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav od 12. března do 17. května. Po souhlasech dolní komory se tehdy prodlužoval dvakrát. Vládě usnadňoval také například nákupy ochranných pomůcek. Dříve byl vyhlášen po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.

Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna.

Nouzový stav podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR aktuálně umožňuje vládě zavádět přísná opatření včetně plošných zásahů do základních práv, pro která by nestačila rozhodnutí ministra zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Blatný řekl, že zatím nemůže slíbit, že se jedná o poslední prodloužení. "V žádném případě nemáme vyhráno, musíme být zodpovědní. Je možné, že se nouzový stav znovu prodlouží," řekl.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna nouzový stav Vláda ČR Česká pirátská strana Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 53 minutami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 7 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 8 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy