Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Denní počet případů koronaviru v Praze v pátek klesl

Polský prezident Duda se nakazil koronavirem

Polský prezident Andrzej Duda se nakazil koronavirem. Oznámil to dnes na twitteru jeho mluvčí Blažej Spychalski. Dodal, že hlava státu se cítí dobře. V zemi ode dneška začínají platit další restriktivní opatření, která mají zastavit současné rychlé šíření nákazy.

Sport v době covidu: Jak se udržovat ve formě a kam lze jít bez roušky?

Zavřená fitness centra a vnitřní sportoviště nutí lidi k pohybu venku. Venkovní sportoviště mohou využívat v neomezeném počtu pouze profesionální sportovci. Zůstává tedy možnost sportovat v parcích a přírodě, ale i zde se lidé setkají s několika zákazy a podmínkami.

Německo registruje již přes 10.000 zemřelých s koronavirem

V Německu zemřelo na komplikace spojené s covidem-19 již přes 10.000 lidí. Vyplývá to z údajů Institutu Roberta Kocha (RKI), který v zemi shromažďuje údaje o průběhu pandemie. Za posledních 24 hodin do tamních statistik také přibylo 14.714 pozitivních testů na SARS-CoV-2, což je dosud nejvyšší jednodenní počet. Dnes oznámený údaj o nově infikovaných v sobě však podle agentury AFP obsahuje i některé starší případy, které se nepodařilo zaregistrovat kvůli technickému výpadku.

Evropa dál zpřísňuje koronavirová opatření, včetně omezení pohybu

Se zhoršující se epidemickou situací v Evropě dnes řada zemí zpřísňuje opatření v boji proti šíření koronaviru. Slovensko, Itálie a Řecko omezují volný pohyb obyvatelstva, Polsko a Slovinsko zavírají restaurace a zavádějí další restrikce. Severoanglické hrabství South Yorkshire se zařadilo mezi britské regiony s nejvyšším stupněm ohrožení koronavirem. Na německý seznam rizikových zemí přibyly další země včetně Polska, Švýcarska či Irska.

Padl další rekord. Za pátek přes 15 000 nakažených. Covid se nekontrolovatelně šíří Českem

Denní přírůstek nakažených koronavirem v Česku poprvé překročil 15.000. Pátečních 15.252 případů nákazy překonalo zhruba o 300 dosavadní rekord ze středy. Nemocných je aktuálně 144.701 lidí, u většiny má onemocnění covid-19 mírný průběh. Hospitalizovaných už je ale víc než 5000 a počet úmrtí se blíží dvěma tisícům. Obě čísla rychle rostou. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Počet lidí nakažených koronavirem ve Francii přesáhl milion

Ve Francii se během epidemie nakazilo koronavirem již přes milion lidí. Po Španělsku je to další země v západní Evropě, co překonala tuto hranici. Podle údajů francouzského ministerstva zdravotnictví se za posledních 24 hodin potvrdila infekce u 42.000 osob, což je o 400 více než ve čtvrtek.

Francie nepovolí širší používání hydroxychlorochinu

Francouzský úřad pro kontrolu léčiv nepovolí širší zkušební používání hydroxychlorochinu při léčbě pacientů s nemocí covid-19. Píše o tom dnes agentura AFP. Propagátorem této látky, která slouží pro léčbu malárie, je francouzský infektolog Didier Raoult či americký prezident Donald Trump. Světová zdravotnická organizace (WHO) připravuje pravidla pro používání léku remdesivir.

Do pátečního podvečera přibylo přes 8000 lidí s covidem

V Česku dnes do podvečera přibylo 8075 prokázaných případů covidu. Je to druhý nejvyšší počet k 18:00 od začátku epidemie. Rekord je 8840 ze středy. V nemocnicích je přes 5000 lidí s covidem. Ve čtvrtek jejich počet vzrostl o 267 na 5044, v těžkém stavu je 751 z nich.

Vláda prodloužila zákaz návštěv v nemocnicích a domovech seniorů

Zákaz návštěv v nemocnicích, léčebnách a v domovech pro seniory, postižené či lidi s demencí se prodlouží. Trvat by měl do 3. listopadu, kdy má v Česku skončit nouzový stav. Rozhodla o tom dnes na mimořádném jednání vláda, informovala Strakova akademie na twitteru. Návštěvy vláda zakázala od 9. října kvůli šíření covidu-19 původně na dva týdny. Opatření tak mělo skončit v neděli o půlnoci.

Maďarsko poskytne Česku 150 plicních ventilátorů, pomůže i NATO

Maďarsko dodá České republice 150 plicních ventilátorů. Hasiči je převezou do skladů Správy státních hmotných rezerv (SSHR), odkud budou podle potřeb rozvezeny do nemocnic. Na twitteru to dnes uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Portugalsko nařídilo nosit roušky v rušných venkovních oblastech

Ochranné roušky budou muset následujících nejméně 70 dní nosit obyvatelé Portugalska v rušných venkovních oblastech. Jde o nové opatření, o němž dnes rozhodl portugalský parlament ve snaze dostat pod kontrolu nárůst nákazy covidem-19.

Prymula nám naslouchal, ale důležitá je důvěra, říkají odborníci

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) je kompetentní odborník, naslouchá radám ostatních a má odvahu dělat nepopulární rozhodnutí. Vyplývá to z vyjádření odborníků, které ČTK oslovila, a jejich reakcí na sociálních sítích a v médiích.

V Itálii přibylo přes 19 tisíc nakažených za den, jde o nové maximum

Počet nakažených koronavirem dosáhl v Itálii nového denního maxima; přibylo 19.143 případů během posledních 24 hodin, což je nejvíce od začátku pandemie a nárůst o více než 3000 v porovnání se čtvrtečními údaji. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters.

Slovensko jedná po vzoru Česka. Žádá zdravotníky v zahraničí o návrat do vlasti

K návratu do vlasti kvůli koronavirové krizi vybídlo dnes slovenské ministerstvo zdravotnictví ty zdravotníky, kteří pracují v cizině. Děje se tak v situaci, kdy se nemocnice v zemi pod Tatrami začínají rychle plnit pacienty s onemocněním covid-19.

Kam s covidovými pacienty ze Šluknovska? Kraje si je přehazují jako horký brambor

Liberecký kraj odmítl žádost z Ústeckého kraje, aby převzal péči o covidové pacienty ze Šluknovského výběžku. Nemocnice na to nemají dostatečné kapacity. Ústecký kraj si bude muset poradit sám, řekl po jednání Krizového štábu Libereckého kraje náměstek hejtmana Přemysl Sobotka (ODS).

Slovensko plošně testuje na covid: Za dopoledne odhaleno téměř 500 infikovaných

Plošné testování Slováků na koronavirus, které začalo dnes ráno ve čtyřech okresech na severu a východě země, odhalilo do poledne 497 infikovaných. To představuje 3,6 procenta otestovaných. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Naď. Dodal, že počáteční problémy s organizací akce se podařilo vyřešit a již všechna plánovaná odběrná místa byla uvedena do provozu.

Záložní nemocnice by mohla vzniknout i v Brně. Armáda zatím žádné informace nemá

Armáda dokončuje záložní nemocnici v Letňanech, která bude mít kapacitu pěti set lůžek. S možností vybudovat provizorní nemocnici počítají také v Brně. Měla by stát na výstavišti a mít 302 lůžek. Projekt byl schválen již na jaře a o vybudování nemocnice se bude rozhodovat každý týden. Personál přislíbila Fakultní nemocnice Brno, ale armáda zatím žádné informace nemá.

S Prymulou v restauraci byl i šéf FN Ostrava: Šlo o neveřejný soukromý prostor, brání se

Ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant dnes potvrdil, že byl na kritizovaném středečním jednání s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou a předsedou poslaneckého klubu Hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem. Podle Havrlanta se jednání týkalo pilotního projektu na plošné testování obyvatel na covid-19. Uvedl, že jednali v uzavřeném neveřejném soukromém prostoru Vyšehradské kapituly.

MAPA: Vývoj epidemie je vážný ve 23 z 27 zemí EU, hrozí kolaps zdravotnických systémů

Vývoj epidemie covidu-19 je důvodem k vážnému znepokojení ve 23 z 27 zemí Evropské unie včetně Česka a také v Británii. Oznámilo to dnes Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Podle něj musí evropské vlády co nejrychleji cílenými opatřeními zabránit tomu, aby zkolabovaly zdravotnické systémy.