Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vakcína návrat běžného života nepřinese, obává se expert

Covid zřejmě nevymýtíme, z pandemie se stane endemická nemoc, předpokládá epidemiolog

Holandský profesor epidemiologie Hans Heesterbeek se domnívá, že covid-19 se pravděpodobně stane endemickým onemocněním. I když se zpomalí jeho šíření, tak nezmizí úplně a navzdory očkování se budou nadále vytvářet ohniska nákazy.

Komentář

Česko nadále nemůže k Zemanovi vzhlížet. Pane premiére, běžte a podívejte se pozůstalým do očí

KOMENTÁŘ – Ocitli jsme se nad propastí. Vláda uštědřila národu knockout, z něhož se bude těžko vzpamatovávat a náladu nevylepší ani náhlé zmoudření prezidenta Miloše Zemana, který se v těžkých časech vzdal předávání řádů. Zanedbaný konec léta, kdy se dala zkrotit koronavirová pandemie, může mít pro Českou republiku fatální následky. A nejde jen o ekonomiku, která je napůl vypnutá. Ale především o zbytečně vyhasínající lidské životy. Opravdu bylo nutné, pane premiére Babiši, nasměrovat zemi na pekelnou stezku, a to jen kvůli obavě, aby předvolební preference hnutí ANO neutrpěly? Jděte a podívejte se pozůstalým do očí.

Jak se vyhnout nákaze a přežít lockdown? Flegr zveřejnil 12 stěžejních bodů

Počet nakažených novým typem koronaviru je alarmující a Česko od čtvrtka přechází do lockdownu. Evoluční biolog Jaroslav Flegr známý svými přesnými předpověďmi o počtu nakažených proto na sociální síti zveřejnil dvanáctero, které má minimalizovat riziko nákazy.

Počet nových nakažených koronavirem ve Španělsku dále roste

Počet nových nakažených koronavirem ve Španělsku dnes dále rostl. Země, kde žije 47 milionů obyvatel, zaznamenala zhruba 21.000 nových případů. Z nich bylo diagnostikováno za posledních 24 hodin 8000 případů, zbytek tvoří dopočty z předchozích dnů. Ve středu Španělsko jako první evropská země překročilo hranici jednoho milionu nakažených od začátku epidemie. Počet úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 se zvýšil na 34.521.

Od pátku začne v Bavorsku platit nutnost testů pro české pendlery

V Bavorsku od pátku začne platit povinnost testování lidí, kteří do země dojíždějí za prací z rizikových oblastí, tedy i z České republiky. Vyplývá to z informací, které ČTK získala z diplomatických zdrojů. I když povinnost negativního testu začne platit již od pátku, pendleři budou mít na podstoupení prvního rozboru sedm dní, opakovat ho pak budou muset jednou týdně. Testy budou pro zahraniční pracovníky bezplatné, náklady bude hradit bavorská vláda.

Slovensko kvůli koronaviru zavádí zákaz vycházení. Někde nesmí ani do práce

Slovensko kvůli šíření koronaviru od soboty 24. října do neděle 1. listopadu výrazně omezí volný pohyb lidí, až na výjimky prakticky zavede zákaz vycházení. Oznámil to dnes premiér Igor Matovič, podle kterého bude zákaz následně prodloužen o dva týdny, ale se změněnými podmínkami.

Ve středu zemřelo nejvíc nakažených covidem za den, přes sto lidí

Ve středu byl v Česku zaznamenán rekordní podíl lidí pozitivně testovaných na nemoc covid-19 i nejvyšší počet úmrtí nakažených lidí za den, a to 108. Bylo provedeno dosud nejvíce testů za 24 hodin, a to přes 44.000. Zároveň byl rekordní i počet potvrzených případů covidu - téměř 15.000, takže podíl nakažených na počtu testů dosáhl 33,99 procenta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Prymula: Koronavirus unikl z laboratoře, ale nebyl vyroben. Zdroj neuvedl

Koronavirus unikl z laboratoře v Číně, je to téměř jisté, řekl dnes poslancům ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Zdůraznil ale, že virus určitě nebyl vyroben uměle. Z laboratoře se podle ministra zřejmě dostal na pokusném zvířeti. Zdroj informace neuvedl.

Itálie hlásí 16.079 nově nakažených za den, nejvíce od začátku epidemie

V Itálii za posledních 24 hodin přibylo 16.079 nakažených koronavirem, což je nejvíce od začátku epidemie v zemi. Na 136 lidí za uplynulý den s nemocí covid-19 zemřelo, informovalo dnes italské ministerstvo zdravotnictví.

Česko má to nejhorší teprve před sebou, míní Prymula

Polní nemocnice na výstavišti v pražských Letňanech bude zřejmě podle vyjádření ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) využita hlavně kolem 10. listopadu, kdy se v Česku předpokládá největší počet pacientů s koronavirem. Celkem pro ně bude k dispozici 15.500 lůžek, uvedl dnes ministr v rámci interpelací.

Lidi s příznaky covidu by měli testovat praktičtí lékaři, navrhuje Prymula

Praktičtí lékaři by měli začít testovat lidi s příznaky covidu. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Na odběrová místa by podle něj měli praktičtí lékaři posílat jen bezpříznakové klienty. Po jejich zapojení budou kapacity testování v ČR stačit. Indikací na testování je nyní víc než 40.000 za den, což převyšuje možnosti testovacích míst, konstatoval ministr.

Belgická ministryně zahraničí má těžký průběh nemoci covid, leží na JIP

Belgická ministryně zahraničí a donedávna premiérka Sophie Wilmèsová je kvůli covidu-19 na jednotce intenzivní péče. S odvoláním na jejího mluvčího o tom dnes informovala belgická média. Stav 45leté političky je sice stabilní, potřebuje ale lékařskou péči.

Na vládu se snesla kritika: Restrikce jsou vysvětlovány složitě. Feri navrhl řešení

Premiér Andrej Babiš (ANO) podpořil při dnešních sněmovních interpelacích námět Dominika Feriho (TOP 09), aby vláda vysvětlovala opatření k omezení šíření covidu-19 srozumitelnou formou.

Vláda omezila dopravní služby: Klíčové spoje fungují, autoškoly jsou zavřené

Koronavirová krize a s ní spojené vládní restrikce omezily i část dopravních služeb. Část provozu už v minulých dnech přerušili železniční a autobusoví dopravci a také dopravní úřady, úplně zavřít nyní musí i autoškoly. Provozy klíčové pro automobilový provoz však fungují i nadále. Proti jaru jsou možné i cesty do zahraničí.

Prymula: Lze očekávat, že vláda požádá o prodloužení stavu nouze

Lze očekávat, že vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o možnost prodloužit nouzový stav, řekl dnes ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) novinářům po mimořádném jednání kabinetu. Zatím platí od 5. října do 3. listopadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu uvedl, že vláda se rozhodne až v pátek 30. října na základě vývoje epidemické situace.

V Česku mají pomáhat zdravotníci NATO a EU. Vláda návrh schválila, rozhodne parlament

Vláda dnes souhlasila s pobytem vojenských zdravotníků členských zemí Evropské unie a NATO do 300 lidí pro pomoc s epidemií koronaviru po dobu 90 dnů. Rozhodnutí ještě musí schválit Parlament.

Oxygenerátory či ventilátory. Prymula žádá o dalších 300 milionů na nákupy vybavení

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) na dnešním jednání vlády požádal o dalších zhruba 300 milionů korun na nákup zdravotnického vybavení, například plicních ventilátorů a lůžek. Řekl to na tiskové konferenci. Peníze potřebuje mimo jiné na nákup 1500 přístrojů zlepšujících saturaci kyslíkem od novozélandské firmy, takzvaných oxygenátorů, dodal.

V Rakousku počet nakažených za den poprvé překonal hranici 2000

V Rakousku překonal denní přírůstek potvrzených případů nákazy koronavirem poprvé hranici dvou tisíc. Testy odhalily 2435 infikovaných, informovalo dnes místní ministerstvo zdravotnictví. V sousedním Švýcarsku se nákaza za posledních 24 hodin potvrdila u 5256 testovaných.

Covid trápí Polsko, počet obětí i nově nakažených je rekordní. Orbán dal prověřit vakcíny

Polské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo 12.107 nově potvrzených případů koronaviru za den, což je dosud nejvíce. Eviduje rovněž nejvyšší počet úmrtí s covidem-19, za den zemřelo 168 lidí s nákazou. Očekává se, že vláda dnes oznámí nová opatření proti šíření infekce.