Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Česko prochází těžkými časy. Evropská komise dodá 30 plicních ventilátorů

Tvrdík nechápe rozhodnutí UEFA. Slavie prý nastoupí proti nakaženým hráčům Beer Ševy

Šéf fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík se před blížícím se duelem Evropské ligy s izraelským Hapoelem Beer Ševa podivuje nad rozhodnutím Evropské fotbalové unie UEFA povolující hráčům s pozitivním testem na covid v izraelském klubu trénovat spolu se svými dalšími spoluhráči. Kromě toho ho zaujala i ta skutečnost, že trenér Beer Ševy Yossi Abukasis še na předzápasovou tiskovou konferenci bez roušky. Vedení Hapoelu se brání tím, že co se týče oněch pozitivních hráčů, tak ani v jednom případě prý nejde o nově nakaženého a všichni tak díky UEFA se mohou zúčastnit čtvrtečního zápasu.

Výstavba polní nemocnice v Letňanech pokročila, dorazila většina z 500 lůžek

Do polní nemocnice v pražských Letňanech pro lidi nakažené nemocí covid-19 už dorazila většina z pěti stovek lůžek. Zbylá budou přivezena v pátek. Dokončena a plně funkční bude nemocnice v neděli. Novinářům to dnes při prohlídce řekl armádní plukovník Ladislav Šlechta.

Primátor Hřib bude pomáhat v nemocnici, chce zužitkovat lékařské vzdělání

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který je vystudovaný lékař, bude od příštího úterý vypomáhat jako dobrovolník v jedné z pražských nemocnic. Informoval o tom dnes v tiskovém prohlášení. I nadále se bude účastnit jednání krizového štábu a městské rady, řízení města to podle něj neovlivní.

Rozhovor

Výrobce nanoroušek v době pandemie nestíhá. Život nám ztrpčují asijské padělky, říká pro EZ šéf NanoSPACE Kůs

ROZHOVOR – Jsou zaveleni prací a nestíhají. Spoluzakladatel firmy nanoSPACE Jiří Kůs přiznává, že poptávka po ochranných prostředcích zachycující viry a bakterie jako jsou jejich nanovlákenné roušky, antivirové šátky či respirátory ve druhé vlně koronavirové pandemie raketově narůstá. Není divu, vždyť jen za středu se nakazilo téměř 15 tisíc pacientů. „Oproti klidnému létu jsme po nástupu druhé vlny evidovali v prvních dnech až dvacetinásobně vyšší zájem ze strany veřejnosti. Prodej v září stoupl oproti srpnu o 200% a náš externí sklad musel najet na předvánoční režim, zvyšující se trend pokračuje i v říjnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Kůs.

Covid: Celé Irsko je v páté kategorii restrikcí, dovolena nejsou ani rodinná setkání uvnitř

V Irsku dnes začala platit přísná opatření v boji se šířením koronaviru. Pravidla jsou podobná těm, která zhruba pět milionů obyvatel země muselo dodržovat už letos na jaře za první vlny epidemie. Omezení budou trvat šest týdnů, po čtyřech týdnech chce vláda premiéra Micheála Martina zhodnotit, jak proti šíření viru zabrala, informovala veřejnoprávní stanice RTÉ.

V Německu přibylo přes 11 tisíc nakažených. Sudetští Němci zrušili sjezd, teď i náhradní setkání

Epidemická situace v Německu je velmi vážná a je třeba počítat i s tím, že se koronavirus bude v zemi šířit nekontrolovaně. Na tiskové konferenci to dnes řekl epidemiolog a ředitel Institutu Roberta (RKI) Kocha Lothar Wieler. Za poslední den v Německu podle RKI přibylo přes 11.000 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od začátku pandemie.

Tempo šíření covidu v Rusku a na Ukrajině zrychluje, Kyjev zvažuje další restrikce

Testy potvrdily na Ukrajině za poslední den koronavirus u 7053 lidí. Je to dosud nejvíce nově prokázaných případů v zemi za 24 hodin a poprvé, co denní přírůstek překročil hranici 7000. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní radu státu. Rusko už několikátý den po sobě hlásí více než 15.000 nově potvrzených případů nákazy denně.

Koronakrize: Zaměstnavatelé chtějí prodloužit Antivirus B, firmám pomůže i diplomacie

Ministerstvo zahraničí dnes spustilo program na pomoc podnikatelům, kterým komplikuje mezinárodní jednání či spolupráci se zahraničními pracovníky epidemie koronaviru. Česká velvyslanectví a konzuláty budou pomáhat při zajišťování vízových povinností nebo vyjednávání o výjimkách z povinné karantény.

"Téměř všichni se nakazili." V Náhorním Karabachu, kde zuří boje, se šíří koronavirus

Lidé nakažení koronavirem se v Náhorním Karabachu schovávají do studených sklepů spolu se zdravými, aby se ukryli před dělostřeleckou palbou, zatímco lékaři s pozitivním testem operují zraněné z ostřelování. To je ponurá realita pandemie v regionu sužovaném týdny těžkých bojů, napsala agentura AP v reportáži z horské enklávy.

Žena onemocněla covidem i chřipkou najednou. Podle lékařů je to téměř nemožné

Mexiko eviduje případ pacientky, která onemocněla covidem-19 a chřipkou současně. Ačkoliv tento souběh nemocí může vzbuzovat obavy, už dříve se objevily lékařské názory, že by k něčemu takovému u drtivé většiny pacientů v zásadě nemělo dojít.

Covid: Česko je už druhé na světě v poměrném počtu zemřelých za týden

V České republice se od března, tedy od začátku epidemie způsobené novým koronavirem, nakazilo téměř 210.000 lidí a zemřelo 1739 lidí. Nejvyšší denní nárůst, o 100 zemřelých, přibyl do statistik toto pondělí, ve středu přibylo 14.968 prokázaných případů nemoci covid-19, nejvíc za jediný den od začátku epidemie.

Krkavce z Toweru ohrožuje pandemie. Naplní se obávané proroctví?

Na bedrech Chrise Skaifeho leží těžká odpovědnost. Jako "pán krkavců" v londýnském Toweru bdí nad osmi ptáky, na nichž závisí přežití Británie, a pandemie covidu-19 jeho úkol jen ztížila, píše agentura AFP. Podle rozšířeného proroctví se království zhroutí a země bude uvržena do chaosu, jestliže všichni krkavci Tower opustí.

V ČR přibylo téměř 15 tisíc nakažených, za pondělí zemřelo 100 pacientů s covidem

Denní nárůst nových případů koronaviru v ČR opět zrychlil. Ve středu jich poprvé přibylo téměř 15.000. Laboratoře jich odhalily 14.968, zhruba o 3000 více než v úterý. V zemi je nyní zhruba 124.000 nakažených.

Přehledně: Které obchody a služby budou od čtvrtka fungovat?

Kvůli vývoji koronavirové epidemie bude od čtvrtka 06:00 do konce nouzového stavu, který je aktuálně platný do 3. listopadu, uzavřen maloobchod. Výjimku mají prodejny základního sortimentu. Kromě toho bude podobně jako na jaře zakázán prodej služeb v provozovnách. Rozhodla o tom dnes vláda.

Prymula hodlá aplikovat "irský plán", dalších kroků proti šíření covidu už není mnoho

Dalších kroků, kterými se dá šíření epidemie nového koronaviru dál omezit, není mnoho. Omezení průmyslu nepřichází v úvahu. Na dotaz ČTK to po dnešním jednání vlády řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Omezení volného pohybu osob: Co je dovoleno a naopak zakázáno?

Vláda omezila přímý kontakt veřejnosti se státní správou na pět hodin dvakrát v týdnu. Na twitteru to uvedl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Na tiskové konferenci upřesnil, že by se neměly tvořit fronty a lidé by se měli objednávat předem.

V Itálii přibylo 15 tisíc nakažených, výrazně vzrostl i počet mrtvých

Počet nových nakažených koronavirem v Itálii dnes překročil hranici 15.000 osob. To je nejvíce od doby, kdy země začala po první vlně epidemie uvolňovat omezení, uvádí agentura Reuters. Ve srovnání s úterým se počet nových nakažených zvýšil téměř o polovinu. Výrazný růst zaznamenal i počet mrtvých za posledních 24 let, a to z úterních 89 na dnešních 127 úmrtí.

V Česku přibylo do středečního večera 8840 případů covidu

V Česku dále rekordně roste počet nakažených novým koronavirem. V úterý přibylo téměř 12.000 případů, za dnešek zatím dalších 8840, což je dosud nejvyšší nárůst k 18:00 od začátku epidemie. Celkem se tak v Česku nakazilo už přes 200.000 lidí.

Bavorsko chce zavést povinné covid testy pro pendlery, také z Česka

Bavorsko zavede povinné testování lidí, kteří do země přijíždějí za prací z rizikových oblastí v zahraničí. V zemském sněmu to dnes oznámil bavorský premiér Markus Söder. Opatření, které má zabránit uzavření hranic, se dotkne především pendlerů z Česka a Rakouska. Napříště budou muset předkládat negativní test na koronavirus jednou týdně.