Vakcína návrat běžného života nepřinese, obává se expert

NÁZOR - Ti, kteří chovají naději v brzký příchod vakcíny proti covidu-19, byli zřejmě povzbuzeni zprávou z minulého týdne, že první by se mohla objevit "těsně po vánocích", uvádí David Salisbury v komentáři pro server The Guardian. Profesor imunologie z think tanku Chatham House nabádá, abychom zůstali realisty ohledně toho, co vakcína vlastně dokáže.

Hra s čísly

Profesor Jonathan Van-Tam se nedávno v britském parlamentu nechal slyšet, že vakcína, kterou vyvíjejí Oxfordská univerzita a firma AstraZeneca, může být připravena v lednu, zatímco lékařský výzkumník Jeremy Farrfar prohlásil, že jedna z vakcín vyvíjených v Británii může být k dispozici do jara, připomíná autor komentáře. Sám přitom rozporuje časté tvrzení, že svět se vrátí do normálu ve chvíli, kdy bude široce dostupná vakcína proti covidu-19.

"Vakcíny chrání jedince proti nemoci a snad i proti nákaze, ale žádná vakcína není stoprocentně efektivní," píše imunolog. Vysvětluje, že určit poměr lidí, kteří budou po vakcinaci imunní, je hra s čísly, ve které musíme vynásobit počet naočkovaných efektivitou vakcíny.  

Británie má momentálně největší proočkovanost proti chřipce na světě, vakcínu dostává každoročně zhruba 75 % obyvatel starších 65 let, upozorňuje Salisbury. Dodává, že většina zemí seniory proti chřipce očkuje méně, případně vůbec.

Dá se tedy očekávat, že proočkovanost proti covidu-19 v této věkové skupině nebude v Británii vyšší, a proto - vezmeme-li v potaz účinnost vakcíny - bude při pětasedmdesátiprocentní proočkovanosti a stejné míře efektivity dle výše uvedeného vzorce chráněno pouze 56 % cílové populace, nastiňuje profesor. Deklaruje, že to nebude stačit k zastavení šíření koronaviru.

"Téměř polovina naší nejohroženější skupiny zůstane bez ochrany a nebudeme vědět, kdo to je," pokračuje vědec. Tvrdí, že uvolnění protikoronavirových opatření tak bude pomyslnou ruskou ruletou.

Co se týká rizika pro lidi mladší 65 let, v nejlepších letech dosahuje proočkovanost proti chřipce v této věkové kategorii v Británii 50 %, což znamená, že ochranu proti covidu-19 získá zhruba třetina těchto osob, uvádí Salisbury. Za další problém považuje rozhodnutí amerických a evropských úřadů povolit i vakcíny proti covidu-19 se zhruba padesátiprocentní účinností, tudíž se dostáváme na čísla, která jsou ještě znepokojivější.

Falešné naděje    

Vakcína nechrání pouze jedince, ale také společnost, jelikož omezuje přenos nemoci, přiznává odborník. Za příklad dává vakcinaci proti meningitidě C, která proběhla v Británii na konci 90. let a způsobila i u neočkovaných dětí a mladých pokles nákaz o 67 %, jelikož je chránily kontakty s očkovanými lidmi, kteří nemohli nákazu přenášet.

Pokud chceme dosáhnout ochrany proti covidu-19 skrze očkování, musíme získat vysoký stupeň ochrany ve všech věkových skupinách, nikoliv pouze v těch rizikových, jak je plánováno, deklaruje Salisbury. Vysvětluje, že k zastavení přenosu je třeba naočkovat každého, kdo může nákazu přenášet, protože cokoliv jiného povede pouze k ochraně vybraných jedinců, nikoliv přerušení přenosu nákazy.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Oznámení ředitele britského úřadu pro očkování, že strategií bude cílená vakcinace, podle profesora jasně ukazuje, že aktuálně sledovaným cílem není zastavit přenos koronaviru, ačkoliv jsou předběžně nasmlouvány miliony kusů vakcíny. "Za situace, kdy méně než 10 % obyvatel vykazuje důkazy, že se s nákazou setkalo, neumožní cílená vakcinace návrat 'života, který býval běžný'," varuje autor komentáře.  

I kdyby se země rozhodly upřednostnit strategii přerušení nákazy před ochranou jedince, existují problémy, upozorňuje profesor. Poukazuje, že záviset bude na ochotě k vakcinace - zřejmě ve dvou dávkách - u osob, které se doteď nepovažovaly za ohrožené, tudíž bude výzvou přesvědčit mladé, aby se nechali očkovat nikoliv ve svůj prospěch, ale ve prospěch starých.  

Dodržování protikoronavirových omezení - sociální izolace, karantény, práce z domova, zřeknutí se cestování či právě očkování - záleží na důvěře a pokud politici společnosti říkají, že stávající omezení budou trvat jen do příchodu vakcíny, dávají falešnou naději, tvrdí odborník. Dodává, že vakcína je sice nejsilnějším dostupným nástrojem, ale pokud nebudou její možnosti prezentovány realisticky, ohrozí se důvěra ve veškerá doporučení.

"Ačkoliv naděje a optimismus jsou v těchto temných časech tolik potřebné, je nutné být transparentní," apeluje Salisbury. Zpráva podle něj musí jasně znít, že cílená vakcinace sice může poskytnout jistou ochranu, nepřinese ale návrat "života, jaký jsme znali".

Související

Očkování, ilustrační foto

„Vezměte si prosím vakcínu.“ USA čelí rozsáhlé epidemii spalniček, lékaři kvůli očkování apelují na občany

Vysoký představitel amerického veřejného zdravotnictví vyzval Američany k očkování proti spalničkám v době, kdy se nákaza šíří v několika státech. Existují vážné obavy, že by Spojené státy mohly přijít o svůj status země, kde byly spalničky oficiálně eliminovány. Doktor Mehmet Oz, kardiochirurg a současný administrátor Center pro zdravotní služby, v neděli veřejně podpořil očkování jako řešení současné krize.
Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Více souvisejících

očkování Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

včera

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

29. března 2026 21:22

Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje

Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy