Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Trump tvrdí, že už nemá covid-19 a nemůže přenášet koronavirus

Rakousko má nejvyšší nedělní přírůstek od počátku epidemie

V Rakousku za posledních 24 hodin přibylo 896 případů nákazy koronavirem. To je nejvyšší nedělní přírůstek od počátku epidemie covidu-19, informovala dnes agentura APA. Ministr zdravotnictví Rudolf Anschober ale vyloučil, že by nyní hrozilo zavedení celostátní uzávěry jako na jaře.

Polsko hlásí více než 4000 případů, Slovensko přes 1000

Polsko dnes oznámilo 4178 nových případů nákazy koronavirem, což je nižší počet než o den dříve, kdy bylo nových případů 5300, uvedl dnes zpravodajský server Onet.pl s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví.

Na zpřísnění pravidel se chystají i další španělské regiony

Španělské regiony Katalánsko a Navarra se chystají zpřísnit omezení přijatá v souvislosti s šířením koronaviru, která zasáhnou zejména možnost setkávání lidí a zkrátí provozní dobu restaurací. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Nejtvrdší restrikce nyní platí v regionu Madridu, kde vláda v pátek vyhlásila nouzový stav a zakázala lidem opouštět domovské obce.

V Rusku přírůstek nových případů nákazy překonal hranici 13.000

Rusko dnes oznámilo 13.634 nových případů nákazy koronavirem za uplynulých 24 hodin, což představuje rekordní přírůstek od začátku pandemie. "Je to poprvé, co bylo v Rusku za jediný den zjištěno více než 13.000 nakažených," upozornil dnes na svém webu list Kommersant. Předchozí rekord byl ze soboty, kdy úřady oznámily 12.846 nových případů.

Za den se na světě nakazilo rekordních 383.000 lidí

Za poslední den se na celém světě nakazilo koronavirem přes 383.000 lidí, což je nejvíc od začátku epidemie. Rekordní bilance tak byla překonána už potřetí v řadě a znovu padl i rekord nových případů v Evropě, kde do soboty přibylo více než 123.000 infikovaných za 24 hodin. Vyplývá to z dat Světové zdravotnické organizace (WHO).

Indie eviduje od začátku pandemie již přes sedm milionů infekcí

V Indii se od začátku pandemie prokázal koronavirus již u více než sedmi milionů lidí. Ačkoliv tam denní počty nových infekcí v posledních týdnech mírně klesají, blíží se tato země s 1,35 miliardami obyvatel k údajům Spojených států, které jsou s více než 7,7 milionu nakažených podle absolutních čísel nejvíce zasaženou zemí na světě.

Za měsíc přibylo na celém světě devět milionů nakažených koronavirem

Nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19, se objevil loni v prosinci v Číně, první člověk s koronavirem zemřel 11. ledna. Počet nakažených ve světě začal zrychlovat v červenci, v posledních týdnech roste o milion nakažených vždy za tři až čtyři dny.

V Praze v sobotu přibyl nejvyšší počet nakažených za víkend

V Praze se v sobotu potvrdila nákaza koronavirem u dalších 665 lidí. Je to sice dvakrát méně než v pátek, kdy přibylo rekordních 1386 případů nemoci covid-19, jde ale o dosud nejvyšší nárůst o víkendovém dni, kdy laboratoře kvůli menšímu počtu testů odhalí méně nakažených.

V Německu se přírůstek nově nakažených o víkendu snížil

V Německu se za poslední den prokázala nákaza koronavirem u dalších 3483 lidí. Země tím přerušila stoupající trend posledních dní, agentura DPA však upozorňuje na to, že o víkendech hlášená čísla jsou obvykle nižší, protože tamní úřady neobdrží údaje od všech laboratoří.

Koronavirus roste a Evropané nemají kam jít na skleničku, píše agentura

Vzrůstající počet nových případů koronaviru znamená, že bary a restaurace v mnoha evropských zemích musí zavřít brzy večer nebo nemohou otevřít vůbec, píše agentura Reuters. Kam zajít na skleničku, ptá se v takové situaci mnoho zákazníků.

PŘEHLED: Od pondělí vláda omezí kulturu, sport i školy

Od pondělí by se v Česku měla na dva týdny dále zpřísnit opatření, kterými chce vláda zbrzdit šíření koronaviru. Zavřené budou památky, divadla a kina, zákaz bude platit pro koncerty a výstavy a také pro sportování. Omezené budou návštěvy v nemocnicích a na úřadech.

Lékař: U Trumpa už nehrozí, že by nakazil koronavirem další lidi

U amerického prezidenta Donalda Trumpa již pominulo riziko toho, že by mohl nakazit koronavirem další lidi. Může proto vyjít z izolace. Podle agentury Reuters to uvedl hlavní lékař Bílého domu Sean Conley.

USA evidují nejvyšší denní počet nakažených za dva měsíce

Ve Spojených státech se v pátek prokázal koronavirus u asi 58.000 osob, což je nejvyšší údaj za poslední dva měsíce. Počty hospitalizovaných kvůli těžkému průběhu covidu-19 na středozápadě země navíc již pátý den v řadě překonaly rekord, napsala v sobotu agentura Reuters. USA nadále evidují největší absolutní čísla nakažených i zemřelých s covidem-19 na světě.

Nejvyšší víkendový nárůst v historii: V sobotu přibylo 4635 lidí s covidem

V sobotu přibylo v České republice 4635 potvrzených případů nemoci covid-19. Je to sice o skoro čtyři tisíce nakažených méně než v rekordní pátek, jde ale nejvyšší nárůst o víkendovém dni, kdy se méně testuje, a celkově pátý nejvyšší počet za jediný den od začátku epidemie.

Profesorka o pandemii: Ekonomiku nelze jen stimulovat, je nutné ji transformovat

NÁZOR - Krize nás probouzejí a ukazují tvrdou realitu, konstatuje ekonomka Mariana Mazzucatová v komentáři pro server New York Times. Profesorka z londýnské University College tvrdí, že stejně jako zářijové požáry v Kalifornii přesměrovaly pozornost ke klimatickým změnám, propad ekonomiky a zdravotní katastrofa vyvolaná nemocí covid-19 nás nutí přemýšlet o dlouhodobých problémech kapitalismu.

Babiš nevyloučil opětovný lockdown Česka

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes opět nevyloučil, že Česká republika bude muset přistoupit k tzv. lockdownu, tedy zásadnímu omezení života lidí i ekonomiky kvůli epidemii covidu-19. Jakékoli rozhodnutí podle něj bude na expertní skupině epidemiologů, premiér ho bude akceptovat. Definitivně by mohlo padnout příští týden, nejspíš už na jeho počátku.

Nárůst nakažených je enormní, opatření se zpřísní

Nárůst počtu nakažených je podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) enormní a jasně dokládá exponenciální charakter současného vývoje epidemie covidu-19 v Česku. Reprodukční číslo ukazující, kolik lidí jeden infikovaný nakazí, se zvýšilo na 1,4, což indikuje nutnost zpřísnění opatření, řekl dnes ministr České televizi bez dalších podrobností.

Prymula: Připravuje se testování všech obyvatel ČR

S praktickými lékaři se podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) jedná o projektu testování v podstatě všech obyvatel ČR. Mohlo by odhalit 90 až 93 procent všech nakažených, řekl Prymula na tiskové konferenci po jednání vlády.

K překonání dopadů covidu potřebuje Afrika 1,2 bilionu dolarů

Africké země budou v příštích třech letech potřebovat 1,2 bilionu dolarů (27,4 bilionu Kč), aby se vypořádaly s hospodářskými dopady a zdravotnickými náklady souvisejícím s pandemií covidu-19. K zajištění této částky jim teď chybí asi 345 miliard dolarů. Uvedla to výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Zároveň vyzvala státy a instituce k větší pomoci africkým zemím.