NÁZOR - Krize nás probouzejí a ukazují tvrdou realitu, konstatuje ekonomka Mariana Mazzucatová v komentáři pro server New York Times. Profesorka z londýnské University College tvrdí, že stejně jako zářijové požáry v Kalifornii přesměrovaly pozornost ke klimatickým změnám, propad ekonomiky a zdravotní katastrofa vyvolaná nemocí covid-19 nás nutí přemýšlet o dlouhodobých problémech kapitalismu.
Čas řešit systémové a strukturální chyby
Již před pandemií, která připravila miliony lidí o práci, čelili pracující vzestupu námezdní práce a propadu své vyjednávací síly, upozorňuje expertka. Dodává, že desetiletí rozpočtových škrtů nahlodalo veřejné služby a mnoho velkých společností raději vyplácelo dividendy akcionářem, než aby investovalo do výzkumu a vývoje či do mezd a školení zaměstnanců, což oslabovalo dlouhodobý ekonomický růst.
"Éra deregulace umožnila firmám sledovat krátkodobou návratnost, což vedlo ke katastrofám jako finanční krize v roce 2008," píše ekonomka. Volá proto po změně a nabádá vlády, aby využily koronavirové krize k řešení strukturálních a systémových chyb.
Za dobrý začátek označuje Mazzucatová hon za vakcínou, jejíž vývoj a následné bezplatné poskytnutí všem lidem světa považuje za jediný způsob zastavení současné pandemie. Upozorňuje, že to si však žádá, aby veřejný sektor určoval vývoj nových léčiv, podněcoval inovace, zajišťoval férové ceny, zásoby a efektivní uplatňování patentů i konkurence a využíval kolektivní poznání k pozitivnímu dopadu na veřejné zdraví.
K tomuto nabádá i Světová zdravotnická organizace, která navrhuje zřídit patentový fond, uvádí profesorka. Dodává, že většina zemí ale do tohoto cíle neinvestuje a neposkytuje prostředky světovému zdravotnickému systému na boj s další vlnou koronaviru.
Momentálně probíhá vývoj tří stovek vakcín a země stojící za těmito projekty spíše soupeří, než aby spolupracovaly, poukazuje akademička. Obává se, že nejbohatší státy se soustředí na prolomení konečných regulačních pravidel, nikoliv na opatření, která by učinila vakcínu rovně dostupnou a do veřejného zdravotnictví přinesla širší inovace.
"Některé země také nezvládají řešit otázku přístupnosti pro své vlastní občany," kritizuje ekonomka. Konstatuje, že Spojené státy například nepřijaly žádnou pojistku, že lék či vakcína na proti koronaviru budou dostupné každému Američanovi, ačkoliv jejich vývoj je podstatně financován z peněz daňových poplatníků.
Farmakologická firma Gilead Sciences v červnu oznámila, že u soukromě pojištěných pacientů bude účtovat za léčbu remdesivirem 3.120 dolarů (přes 70 tisíc korun), přestože na vývoj léčiva šlo minimálně 70 milionů dolarů z veřejných peněz, připomíná Mazzucatová. Tvrdí, že tyto přešlapy ohrožují životy a prodlužují globální ekonomickou krizi.
Na mezinárodní úrovni musejí vlády spolupracovat a nastavit pevná pravidla ohledně duševního vlastnictví, cenotvorby a výroby, apeluje ekonomka. Volá po nastolení konsensu na univerzální dostupnosti vakcíny, protože to ovlivní, jak bude výroba vakcíny probíhat a kým bude řízena.
"Vlády také musí vepsat do smluv pevné podmínky, které zabrání farmakologickým firmám účtovat za léky a vakcíny proti covidu-19 nehorázné ceny," pokračuje profesorka. To podle ní odráží veřejný příspěvek do vývoje takových léčiv.
Riskujeme opakování chyb
Podobné principy se ovšem nemohou vztahovat pouze na koronavirovou vakcínu, nejde o tlak na firmy, ale vytváření přístupu akcionáře, který podstupuje riziko i sklízí odměnu z vytvořeného bohatství a hodnot, deklaruje Mazzucatová. Z ekonomického růstu podle ní mají mít prospěch všichni občané, a proto je nezbytné zlepšit podmínky zaměstnanců, vyvážit vztahy mezi soukromým a veřejným sektorem a omezit praxi, kdy jsou zisky společností využívány ke krátkodobému zvýšení cen akcií.
Možností je také podpora "zelenému zotavení", kdy se jádrem podpůrných balíčků na obnovu ekonomiky stane redukce uhlíkových emisí a vytváření environmentálně šetrných pracovních míst, nastiňuje odbornice. Věří, že řešení problému nespočívá pouze v navýšení financí, ale jejich přesměrování k vytváření více inklusivní a udržitelné ekonomiky.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Musíme transformovat, nikoliv pouze stimulovat ekonomiku, jinak riskujeme opakování chyb roku 2008," varuje expertka. Připomíná, že vlády tehdy nalily ohromné množství peněz do systému, což vyhnalo ceny akcií vzhůru, ale skutečné ekonomice příliš nepomohlo. Klíčem je chránit veřejné zájmy a největší náskok při úniku z aktuální krize a redefinici vztahu mezi veřejným a soukromým získají ty země, které chytře nastaví podmínky záchranných balíčků, míní autorka komentáře.
Ekonomka dává několik příkladů: Rakousko podmínilo pomoc aerolinkám plněním klimatických závazků. Francie zavádí pětiletý plán na zvýšení produkce elektrických a hybridních vozů s cílem snížit uhlíkové emise, tudíž využívá záchranný balík v objemu 8 miliard eur na transformaci automobilového průmyslu a podporu "zeleného oživení". Země, stejně jako Dánsko, Belgie a Polsko, také přijala zákon, který zamezuje firmám spojeným s daňovými ráji čerpat státní pomoc. Evropská centrální banka zase vyzvala banky, aby do roku 2021 nevyplácely dividendy a k bonusům přistupovaly "extrémně zdrženlivě". Ve Spojených státech někteří politici jako demokratka Elizabeth Warrenová navrhují zvýšení minimální mzdy a demokratizaci dozorčích rad, ve kterých by měli být zastoupeni nejen akcionáři, ale také zaměstnanci, stejně jako omezení na výplatu dividend, nákup akcií a vyplácení obřích bonusů.
"Nastal čas myslet odlišně - nikoliv proto, že covid-19 představuje velkou hrozbu pro naše zdraví a ekonomiku, ale protože jsou před námi velké výzvy, jak se planeta dále otepluje," píše profesorka. Deklaruje, že pokud tuto krizi nevyužijeme ke změně chování, snižujeme naše možnosti překonat krizi příští.
Související
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku
Ekonomika , Ekonomická krize , kapitalismus , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 1 hodinou
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 1 hodinou
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 2 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 2 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 3 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 3 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 3 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 3 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 3 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 4 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 4 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 5 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 5 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 6 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 6 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 6 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 7 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 7 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 8 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák