Profesorka o pandemii: Ekonomiku nelze jen stimulovat, je nutné ji transformovat

NÁZOR - Krize nás probouzejí a ukazují tvrdou realitu, konstatuje ekonomka Mariana Mazzucatová v komentáři pro server New York Times. Profesorka z londýnské University College tvrdí, že stejně jako zářijové požáry v Kalifornii přesměrovaly pozornost ke klimatickým změnám, propad ekonomiky a zdravotní katastrofa vyvolaná nemocí covid-19 nás nutí přemýšlet o dlouhodobých problémech kapitalismu.

Čas řešit systémové a strukturální chyby

Již před pandemií, která připravila miliony lidí o práci, čelili pracující vzestupu námezdní práce a propadu své vyjednávací síly, upozorňuje expertka. Dodává, že desetiletí rozpočtových škrtů nahlodalo veřejné služby a mnoho velkých společností raději vyplácelo dividendy akcionářem, než aby investovalo do výzkumu a vývoje či do mezd a školení zaměstnanců, což oslabovalo dlouhodobý ekonomický růst.

"Éra deregulace umožnila firmám sledovat krátkodobou návratnost, což vedlo ke katastrofám jako finanční krize v roce 2008," píše ekonomka. Volá proto po změně a nabádá vlády, aby využily koronavirové krize k řešení strukturálních a systémových chyb.

Za dobrý začátek označuje Mazzucatová hon za vakcínou, jejíž vývoj a následné bezplatné poskytnutí všem lidem světa považuje za jediný způsob zastavení současné pandemie. Upozorňuje, že to si však žádá, aby veřejný sektor určoval vývoj nových léčiv, podněcoval inovace, zajišťoval férové ceny, zásoby a efektivní uplatňování patentů i konkurence a využíval kolektivní poznání k pozitivnímu dopadu na veřejné zdraví.

K tomuto nabádá i Světová zdravotnická organizace, která navrhuje zřídit patentový fond, uvádí profesorka. Dodává, že většina zemí ale do tohoto cíle neinvestuje a neposkytuje prostředky světovému zdravotnickému systému na boj s další vlnou koronaviru.

Momentálně probíhá vývoj tří stovek vakcín a země stojící za těmito projekty spíše soupeří, než aby spolupracovaly, poukazuje akademička. Obává se, že nejbohatší státy se soustředí na prolomení konečných regulačních pravidel, nikoliv na opatření, která by učinila vakcínu rovně dostupnou a do veřejného zdravotnictví přinesla širší inovace.  

"Některé země také nezvládají řešit otázku přístupnosti pro své vlastní občany," kritizuje ekonomka. Konstatuje, že Spojené státy například nepřijaly žádnou pojistku, že lék či vakcína na proti koronaviru budou dostupné každému Američanovi, ačkoliv jejich vývoj je podstatně financován z peněz daňových poplatníků.

Farmakologická firma Gilead Sciences v červnu oznámila, že u soukromě pojištěných pacientů bude účtovat za léčbu remdesivirem 3.120 dolarů (přes 70 tisíc korun), přestože na vývoj léčiva šlo minimálně 70 milionů dolarů z veřejných peněz, připomíná Mazzucatová. Tvrdí, že tyto přešlapy ohrožují životy a prodlužují globální ekonomickou krizi.

Na mezinárodní úrovni musejí vlády spolupracovat a nastavit pevná pravidla ohledně duševního vlastnictví, cenotvorby a výroby, apeluje ekonomka. Volá po nastolení konsensu na univerzální dostupnosti vakcíny, protože to ovlivní, jak bude výroba vakcíny probíhat a kým bude řízena.

"Vlády také musí vepsat do smluv pevné podmínky, které zabrání farmakologickým firmám účtovat za léky a vakcíny proti covidu-19 nehorázné ceny," pokračuje profesorka. To podle ní odráží veřejný příspěvek do vývoje takových léčiv.

Riskujeme opakování chyb

Podobné principy se ovšem nemohou vztahovat pouze na koronavirovou vakcínu, nejde o tlak na firmy, ale vytváření přístupu akcionáře, který podstupuje riziko i sklízí odměnu z vytvořeného bohatství a hodnot, deklaruje Mazzucatová. Z ekonomického růstu podle ní mají mít prospěch všichni občané, a proto je nezbytné zlepšit podmínky zaměstnanců, vyvážit vztahy mezi soukromým a veřejným sektorem a omezit praxi, kdy jsou zisky společností využívány ke krátkodobému zvýšení cen akcií.

Možností je také podpora "zelenému zotavení", kdy se jádrem podpůrných balíčků na obnovu ekonomiky stane redukce uhlíkových emisí a vytváření environmentálně šetrných pracovních míst, nastiňuje odbornice. Věří, že řešení problému nespočívá pouze v navýšení financí, ale jejich přesměrování k vytváření více inklusivní a udržitelné ekonomiky.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Musíme transformovat, nikoliv pouze stimulovat ekonomiku, jinak riskujeme opakování chyb roku 2008," varuje expertka. Připomíná, že vlády tehdy nalily ohromné množství peněz do systému, což vyhnalo ceny akcií vzhůru, ale skutečné ekonomice příliš nepomohlo. Klíčem je chránit veřejné zájmy a největší náskok při úniku z aktuální krize a redefinici vztahu mezi veřejným a soukromým získají ty země, které chytře nastaví podmínky záchranných balíčků, míní autorka komentáře.

Ekonomka dává několik příkladů: Rakousko podmínilo pomoc aerolinkám plněním klimatických závazků. Francie zavádí pětiletý plán na zvýšení produkce elektrických a hybridních vozů s cílem snížit uhlíkové emise, tudíž využívá záchranný balík v objemu 8 miliard eur na transformaci automobilového průmyslu a podporu "zeleného oživení". Země, stejně jako Dánsko, Belgie a Polsko, také přijala zákon, který zamezuje firmám spojeným s daňovými ráji čerpat státní pomoc. Evropská centrální banka zase vyzvala banky, aby do roku 2021 nevyplácely dividendy a k bonusům přistupovaly "extrémně zdrženlivě". Ve Spojených státech někteří politici jako demokratka Elizabeth Warrenová navrhují zvýšení minimální mzdy a demokratizaci dozorčích rad, ve kterých by měli být zastoupeni nejen akcionáři, ale také zaměstnanci, stejně jako omezení na výplatu dividend, nákup akcií a vyplácení obřích bonusů.  

"Nastal čas myslet odlišně - nikoliv proto, že covid-19 představuje velkou hrozbu pro naše zdraví a ekonomiku, ale protože jsou před námi velké výzvy, jak se planeta dále otepluje," píše profesorka. Deklaruje, že pokud tuto krizi nevyužijeme ke změně chování, snižujeme naše možnosti překonat krizi příští.

Související

Donald Trump

Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

Více souvisejících

Ekonomika Ekonomická krize kapitalismus Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy