Profesorka o pandemii: Ekonomiku nelze jen stimulovat, je nutné ji transformovat

Čas řešit systémové a strukturální chyby

Již před pandemií, která připravila miliony lidí o práci, čelili pracující vzestupu námezdní práce a propadu své vyjednávací síly, upozorňuje expertka. Dodává, že desetiletí rozpočtových škrtů nahlodalo veřejné služby a mnoho velkých společností raději vyplácelo dividendy akcionářem, než aby investovalo do výzkumu a vývoje či do mezd a školení zaměstnanců, což oslabovalo dlouhodobý ekonomický růst.

"Éra deregulace umožnila firmám sledovat krátkodobou návratnost, což vedlo ke katastrofám jako finanční krize v roce 2008," píše ekonomka. Volá proto po změně a nabádá vlády, aby využily koronavirové krize k řešení strukturálních a systémových chyb.

Za dobrý začátek označuje Mazzucatová hon za vakcínou, jejíž vývoj a následné bezplatné poskytnutí všem lidem světa považuje za jediný způsob zastavení současné pandemie. Upozorňuje, že to si však žádá, aby veřejný sektor určoval vývoj nových léčiv, podněcoval inovace, zajišťoval férové ceny, zásoby a efektivní uplatňování patentů i konkurence a využíval kolektivní poznání k pozitivnímu dopadu na veřejné zdraví.

K tomuto nabádá i Světová zdravotnická organizace, která navrhuje zřídit patentový fond, uvádí profesorka. Dodává, že většina zemí ale do tohoto cíle neinvestuje a neposkytuje prostředky světovému zdravotnickému systému na boj s další vlnou koronaviru.

Momentálně probíhá vývoj tří stovek vakcín a země stojící za těmito projekty spíše soupeří, než aby spolupracovaly, poukazuje akademička. Obává se, že nejbohatší státy se soustředí na prolomení konečných regulačních pravidel, nikoliv na opatření, která by učinila vakcínu rovně dostupnou a do veřejného zdravotnictví přinesla širší inovace.  

"Některé země také nezvládají řešit otázku přístupnosti pro své vlastní občany," kritizuje ekonomka. Konstatuje, že Spojené státy například nepřijaly žádnou pojistku, že lék či vakcína na proti koronaviru budou dostupné každému Američanovi, ačkoliv jejich vývoj je podstatně financován z peněz daňových poplatníků.

Farmakologická firma Gilead Sciences v červnu oznámila, že u soukromě pojištěných pacientů bude účtovat za léčbu remdesivirem 3.120 dolarů (přes 70 tisíc korun), přestože na vývoj léčiva šlo minimálně 70 milionů dolarů z veřejných peněz, připomíná Mazzucatová. Tvrdí, že tyto přešlapy ohrožují životy a prodlužují globální ekonomickou krizi.

Na mezinárodní úrovni musejí vlády spolupracovat a nastavit pevná pravidla ohledně duševního vlastnictví, cenotvorby a výroby, apeluje ekonomka. Volá po nastolení konsensu na univerzální dostupnosti vakcíny, protože to ovlivní, jak bude výroba vakcíny probíhat a kým bude řízena.

"Vlády také musí vepsat do smluv pevné podmínky, které zabrání farmakologickým firmám účtovat za léky a vakcíny proti covidu-19 nehorázné ceny," pokračuje profesorka. To podle ní odráží veřejný příspěvek do vývoje takových léčiv.

Riskujeme opakování chyb

Podobné principy se ovšem nemohou vztahovat pouze na koronavirovou vakcínu, nejde o tlak na firmy, ale vytváření přístupu akcionáře, který podstupuje riziko i sklízí odměnu z vytvořeného bohatství a hodnot, deklaruje Mazzucatová. Z ekonomického růstu podle ní mají mít prospěch všichni občané, a proto je nezbytné zlepšit podmínky zaměstnanců, vyvážit vztahy mezi soukromým a veřejným sektorem a omezit praxi, kdy jsou zisky společností využívány ke krátkodobému zvýšení cen akcií.

Možností je také podpora "zelenému zotavení", kdy se jádrem podpůrných balíčků na obnovu ekonomiky stane redukce uhlíkových emisí a vytváření environmentálně šetrných pracovních míst, nastiňuje odbornice. Věří, že řešení problému nespočívá pouze v navýšení financí, ale jejich přesměrování k vytváření více inklusivní a udržitelné ekonomiky.

"Musíme transformovat, nikoliv pouze stimulovat ekonomiku, jinak riskujeme opakování chyb roku 2008," varuje expertka. Připomíná, že vlády tehdy nalily ohromné množství peněz do systému, což vyhnalo ceny akcií vzhůru, ale skutečné ekonomice příliš nepomohlo. Klíčem je chránit veřejné zájmy a největší náskok při úniku z aktuální krize a redefinici vztahu mezi veřejným a soukromým získají ty země, které chytře nastaví podmínky záchranných balíčků, míní autorka komentáře.

Ekonomka dává několik příkladů: Rakousko podmínilo pomoc aerolinkám plněním klimatických závazků. Francie zavádí pětiletý plán na zvýšení produkce elektrických a hybridních vozů s cílem snížit uhlíkové emise, tudíž využívá záchranný balík v objemu 8 miliard eur na transformaci automobilového průmyslu a podporu "zeleného oživení". Země, stejně jako Dánsko, Belgie a Polsko, také přijala zákon, který zamezuje firmám spojeným s daňovými ráji čerpat státní pomoc. Evropská centrální banka zase vyzvala banky, aby do roku 2021 nevyplácely dividendy a k bonusům přistupovaly "extrémně zdrženlivě". Ve Spojených státech někteří politici jako demokratka Elizabeth Warrenová navrhují zvýšení minimální mzdy a demokratizaci dozorčích rad, ve kterých by měli být zastoupeni nejen akcionáři, ale také zaměstnanci, stejně jako omezení na výplatu dividend, nákup akcií a vyplácení obřích bonusů.  

"Nastal čas myslet odlišně - nikoliv proto, že covid-19 představuje velkou hrozbu pro naše zdraví a ekonomiku, ale protože jsou před námi velké výzvy, jak se planeta dále otepluje," píše profesorka. Deklaruje, že pokud tuto krizi nevyužijeme ke změně chování, snižujeme naše možnosti překonat krizi příští.