Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ukrajina překročila hranici 100 úmrtí na koronavirus za den

Nizozemsko má další rekordní bilanci, přes 6500 nakažených za den

Počet lidí nakažených koronavirem v Nizozemsku se dál zvyšuje rekordním tempem - za poslední den tam přibylo 6504 případů.

Tým Chytré karantény vyzval lidi, aby přišli na testy

Tým Chytré karantény dnes vyzval lidi, aby i přes nepřízeň počasí chodili na testy na covid-19. Odběrová místa i laboratoře mají volnou kapacitu, ale nepřicházejí ani objednaní. Podle zákona o ochraně zdraví se musí každý podrobit laboratornímu vyšetření, pokud mu bylo nařízeno, a nesmí dělat nic, co by mohlo vést k dalšímu šíření nákazy, upozornil tým na twitteru.

Rakousko má rekordní počet nových případů, přes 1200

V Rakousku za poslední den přibylo 1235 lidí nakažených koronavirem, což je nejvyšší denní bilance od začátku epidemie.

Polsko hlásí rekordní přírůstek nakažených koronavirem, na Česko nestačí

Polsko pátý den v řadě hlásí rekordní nárůst počtu případů nákazy novým koronavirem. Za uplynulý den jich přibylo 5300, uvedlo dnes ministerstvo zdravotnictví podle televize TVN 24. O den dříve to bylo 4739 nových případů. V Polsku, které má přibližně 38 milionů obyvatel, se od začátku pandemie nakazilo už 121.638 lidí, z nichž 2972 zemřelo.

Hamáček má růst epidemie za alarmující, zmínil lockdown v Izraeli

Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) považuje růst počtu nakažených v posledních hodinách za alarmující. ČTK dnes napsal, že štáb pracuje na vytváření záložních lůžkových kapacit. Je podle něj otázkou, zda za současného stavu přijatá i připravovaná opatření stačí, nebo nastal čas pro radikální omezení po vzoru Izraele, který před třemi týdny vyhlásil celoplošnou uzávěru života v zemi.

Česko je třetí nejvíce zasaženou zemí světa v poměrném nárůstu počtu nakažených

V České republice se od března, tedy od začátku epidemie způsobené novým koronavirem, nakazilo už téměř 110.000 lidí. V tomto týdnu počty případů nemoci covid-19 v Česku už počtvrté překonaly rekord a podle údajů deníku The New York Times (NYT) je Česká republika podle počtu případů nakažených na 100.000 obyvatel za uplynulý týden na třetím místě ve světě, za pátek předstihla Černou Horu.

Rusko opět hlásí rekordní nárůst počtu nakažených

Rusko dnes oznámilo rekordní přírůstek 12.846 případů nákazy novým koronavirem a 197 úmrtí za uplynulý den. O den dříve to bylo 12.126 případů a 201 úmrtí, uvedla agentura Reuters. Nejvíce nových případů, a to 4105, připadá opět na Moskvu.

Německo má poloviční nárůst nakažených oproti Česku, zpřísní pravidla

V Německu přibylo za uplynulý den přes 4721 případů nákazy novým koronavirem, a bilance se tak oproti předchozímu dni opět zvýšila. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Na rostoucí křivku nově nakažených reaguje řada velkých měst dalším zpřísňováním pravidel společenského života.

V Praze v pátek přibyl rekordní počet nakažených

V Praze přibylo v pátek dalších 1386 potvrzených případů nemoci covid-19, to je nejvíc od začátku epidemie. Dosavadní nejvyšší denní nárůst z tohoto úterý byl přitom o víc než 500 nižší.

Počet zemřelých s covidem v Česku stoupl na 900, 100 lidí zemřelo za tři dny

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal výrazně růst zejména v říjnu, kdy několikrát zemřelo přes 20 lidí za den (rekord je 42 mrtvých 7. října), na jaře rostl v řádu týdnů.

Zeman: Neschopní ať zkrachují, pražská smetánka ať čte knihy

Druhý pád ekonomiky si Česko nemůže dovolit, míní prezident Miloš Zeman. Souhlasí s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO), že je třeba se v opatřeních proti šíření koronaviru zaměřit na volnočasové aktivity, které se ekonomiky netýkají. Řekl to v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes (MfD).

V Česku přibylo za den 8618 nakažených. Máme čtrnáctkrát víc infikovaných než Německo

V Česku dál skokově přibývá případů nemoci covid-19. Za pátek laboratoře prokázaly nákazu u rekordních 8618 lidí, nejvíc za jediný den od začátku epidemie v zemi a přes tři tisíce víc než dosavadní maximum ze čtvrtka. Česko má tak v přepočtu na obyvatele čtrnáctkrát víc nakažených než Německo a za týden má desetkrát víc případů na obyvatele než naši sousedé.

Co když koronavirus paralyzuje Trumpa či Bidena? V USA analyzují nový scénář

NÁZOR - V Bílém domě řádí nákaza koronavirem a zdravotní stav prezidenta Donalda Trumpa je neznámý, tudíž nastal čas čelit znepokojivé skutečnosti, konstatuje politolog a právník Richard Hasen v komentáři pro server CNN. Profesor z Kalifornské univerzity pokládá otázku, co by se stalo, pokud by nemoc paralyzovala či zabila Trumpa, jeho prezidentského protikandidáta Joe Bidena, nebo dokonce oba.

Komentář

Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám

KOMENTÁŘ - Jaro 2020. Češi sedí doma a šijí roušky. Chápou závažnost situace, podporují složky IZS, po večerech tleskají lékařům, jsou solidární a spojuje je boj proti neviditelnému nepříteli. V televizi sledují záběry z covidem zdevastované Itálie a uvědomují si, že to, čím prochází, má zabránit tomu, aby se v Česku odehrálo to stejné. O půl roku později se Česku do italského scénáře řítí.

Komunitně se covid-19 šíří v pěti krajích, ukazuje nový semafor

Komunitně se nemoc covid-19 šíří podle ministerstva zdravotnictví už v pěti krajích. Ve třetím stupni rizika s červenou barvou jsou na mapě Praha, Středočeský, Jihomoravský, Zlínský a Královéhradecký kraj, ostatní jsou oranžové. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Do minulého týdne byly regiony hodnoceny po jednotlivých okresech, na dnes zveřejněné mapě jsou jednotně zbarvené celé kraje.

Zubaři brojí proti Šmuclerovi. Kvůli jeho vyjádřením o covidu píší stomatologické komoře

Lékaři bez epidemiologické odbornosti, kteří se veřejně vyjadřují k současné epidemii koronaviru, čelí útokům ze všech stran. Poté, co je vyzval k mlčení ministr zdravotnictví Roman Prymula, se přidali i lékaři z JIP, a nyní i stomatologové, včetně prezidenta České endodontické společnosti. Ti poukazují především na osobu prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera, který v reakci pro EuroZprávy.cz tvrdí, že jde o kolegy, kteří nepracují pro zdravotní pojišťovny a na jaře ordinace zavřeli.

Ve Francii rekordně přibylo případů nákazy koronavirem

Za poslední den ve Francii přibylo více než 20.000 případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od začátku pandemie. S odvoláním na údaje ministerstva zdravotnictví to napsala agentura Reuters.

V Evropě počet nakažených za den poprvé překonal 100 tisíc, potvrdila WHO

Počet nově odhalených případů koronaviru za jeden den v Evropě poprvé překročil hranici 100.000. Vyplývá to z dnes aktualizovaných dat Světové zdravotnické organizace (WHO), podle nichž mělo v evropských zemích ve čtvrtek pozitivní test téměř 110.000 lidí.

Španělská vláda vyhlásila stav nouze pro oblast Madridu, je omezen volný pohyb osob

Španělská centrální vláda dnes na 15 dní vyhlásila stav zdravotnické nouze pro autonomní oblast Madrid. Učinila tak kvůli neshodám s regionální vládou ohledně uzávěry hlavního města v souvislosti s přibývajícími počty nakažených koronavirem.