Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve Francii rekordně přibylo případů nákazy koronavirem

V Evropě počet nakažených za den poprvé překonal 100 tisíc, potvrdila WHO

Počet nově odhalených případů koronaviru za jeden den v Evropě poprvé překročil hranici 100.000. Vyplývá to z dnes aktualizovaných dat Světové zdravotnické organizace (WHO), podle nichž mělo v evropských zemích ve čtvrtek pozitivní test téměř 110.000 lidí.

Španělská vláda vyhlásila stav nouze pro oblast Madridu, je omezen volný pohyb osob

Španělská centrální vláda dnes na 15 dní vyhlásila stav zdravotnické nouze pro autonomní oblast Madrid. Učinila tak kvůli neshodám s regionální vládou ohledně uzávěry hlavního města v souvislosti s přibývajícími počty nakažených koronavirem.

V Česku nejspíš opět padne rekord. Do večera přibylo 4525 nakažených

Nárůst počtu potvrzených případů koronaviru v Česku dál stoupá. Dnes zatím přibylo 4525 potvrzených případů covidu-19, zhruba o 1400 více než v rekordní čtvrtek ve stejnou dobu. Počet úmrtí s koronavirovým onemocněním stoupl k dnešnímu podvečeru o 29 na 898, z toho 18 zemřelých připadá na dnešek.

Británie hlásí dalších více než 13 tisíc nakažených koronavirem

Spojené království v uplynulém dni zaznamenalo 13.864 nových případů nákazy koronavirem a dalších 87 lidí, u nichž se v posledních 28 dnech potvrdilo onemocnění covid-19, tam zemřelo. Vyplývá to z nových dat britské vlády.

Itálie hlásí nejvíce nově nakažených od března

V Itálii se za poslední den potvrdilo 5372 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíc od konce března. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Úmrtí je ale nyní oproti jaru jen zlomek, za posledních 24 hodin zemřelo 28 infikovaných pacientů zatímco na konci března překračovala denní bilance úmrtí hranici 700, upozornila agentura Reuters.

Prymula: Pokud vzroste počet infikovaných, vláda zostří opatření

Pokud bude počet infikovaných růst další týden, vláda opět zostří opatření přijatá proti šíření koronaviru. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). V případě lockdownu, tedy úplného uzavření života země, se podle něho počítá s omezením vycházení z domu mimo pracovní povinnosti.

Praktičtí lékaři už mohou v systému ověřit covid-19 u pacientů

Praktičtí lékaři už v informačním systému mohou ověřit covid-19 u pacientů, třeba kvůli karanténě. ČTK to potvrdil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka i jednotliví lékaři. Slíbený měli přístup bývalým ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) už 21. září, čekat na něj ale museli do středy. Lékařům to usnadní informování pacientů, ale také vydávání karantén a izolací. Dosud se museli spoléhat na informace od pacientů.

Německo hlásí přes 4500 nově nakažených, Rakousko je znepokojeno situací v ČR

V přibližně osmdesátimilionovém Německu za poslední den přibylo 4516 nových případů koronavirové nákazy, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Je to méně než v desetimilionovém Česku, kde ve čtvrtek testy nákazu nově prokázaly u rekordních 5394 lidí. Kancléřka Angela Merkelová dnes jednala s vedením 11 velkých německých měst a varovala, že pokud se nárůst nově infikovaných nezpomalí, čekají jejich obyvatele nové restrikce, která se mají týkat setkávání lidí či nošení roušek.

"Hysterie je nebezpečnější než virus." Choreograf Zuska kritizuje Prymulu a zmrazení kultury

Kroky ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO), jimiž se snaží omezit šíření koronaviru, nejsou podle choreografa a režiséra Petra Zusky relevantní, rozhodnutí zmrazit kulturu jsou podle něj nekompetentní a naprosto nesmyslná. Bývalý dlouholetý šéf Baletu Národního divadla to uvedl v otevřeném dopise Prymulovi, který zaslal ČTK.

Prodělaný covid není výhra? Může vyvolat vzácný syndrom i u dospělých, naznačuje studie

V průběhu léta hlásili lékaři z celého světa stovky případů výskytu multisystémového zánětlivého syndromu u dětí a mladistvých. Podle vědců syndrom označený jako MIS-C přímo souvisí s koronavirovou nákazou, nová studie ale ukázala, že to nemusí platit pouze u dětí. Překvapivě se totiž objevil i u nakažených dospělých.

Lockdown Česka? Babiš selhal, teď vinu svaluje na občany, zlobí se opozice

Opoziční strany apelují na lidi, aby dodržovali vládní opatření proti šíření koronaviru. Odmítají ale dnešní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který obvinil občany ze zodpovědnosti za šíření viru kvůli tomu, že opatření porušují. Podle opozice Babiš na lidi svádí odpovědnost za své letní selhání, kdy odmítl návrh ministerstva zdravotnictví na přísnější povinnost při nošení roušek.

Slovensko do boje s covidem nasadí armádu, přírůstek nakažených je opět rekordní

Slovensko třetí den za sebou zaznamenalo rekordní přírůstek nakažených koronavirem, za čtvrtek testy odhalily 1184 infikovaných. Hygienikům a zdravotnickým zařízením v pětimilionové zemi pomohou vojáci.

Koronavirus: Rusko i Ukrajina opět hlásí rekordní přírůstek nakažených

Rusko a Ukrajina za poslední den hlásí rekordní nárůst počtu lidí nakažených koronavirem. V Rusku jich přibylo 12.126, na Ukrajině 5804, informuje dnes agentura Reuters s odvoláním na úřady obou východoevropských zemí. Ruské úřady lidem doporučují, aby o nadcházejícím víkendu zůstali doma.

Babiš vyzval veřejnost k dodržování opatření, jinak hrozí lockdown

Vláda bude možná muset přistoupit k dalším omezením v boji proti koronaviru, pokud nebudou všichni v Česku dodržovat stávající opatření, řekl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Nevyloučil v té souvislosti ani tzv. lockdown, tedy nutnost kompletního uzavření země jako na jaře v počátcích epidemie covidu-19.

Ve světě kvůli pandemii uvázlo 2,7 milionu migrantů, 400 tisíc námořníků je uvězněno na lodích

Více než 2,7 milionu migrantů uvázlo kvůli omezením spojeným s bojem proti koronaviru mimo svou vlast a navzdory úsilí se nemůže vrátit zpět. Ve své zprávě o tom dnes informovala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Mezinárodní společenství vyzvala, aby rychle našlo řešení této krize.

Nové restrikce drtí ekonomiku. Svaz žádá, aby vláda rychle přijala kompenzační opatření

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů požaduje po vládě, aby urychleně přijala kompenzační opatření vůči zasaženým oborům nejen v průmyslu a službách, ale zejména v turistickém ruchu, hotelnictví, pohostinství, kulturní a sportovní sféře a také vůči jejich dodavatelským řetězcům. ČTK to sdělil prezident konfederace Jan Wiesner.

Trump označil Harrisovou za příšeru, sám sebe pokládá za perfektního jedince

Americký prezident Donald Trump označil demokratickou viceprezidentskou kandidátku Kamalu Harrisovou za příšeru. Učinil tak ve čtvrtečním rozhovoru s televizí Fox News, v němž rovněž prohlásil, že by jeho demokratický sok Joe Biden nezvládl být prezidentem ani dva měsíce. O sobě Trump prohlásil, že dobře zvládl svoji nákazu koronavirem, protože je "perfektní exemplář tělesné zdatnosti".

Pražský hrad i zámek Lány budou od pondělí na 14 dnů uzavřeny

Areály Pražského hradu a lánského zámku budou od pondělí do 25. října kvůli opatřením proti epidemii nového koronaviru uzavřeny. Vybraní zaměstnanci Hradu budou pracovat z domova nebo budou čerpat dovolenou. ČTK to dnes sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Průzkum: Češi používají hlavně textilní roušky, třetině lidí vadí zakrývání úst a nosu

Nejčastější ochranou nosu a úst před nákazou koronavirem jsou v Česku textilní roušky, používá je 62 procent lidí. Chirurgickým rouškám dává přednost 27 procent lidí a šest procent respirátorům. Zhruba dvě procenta lidí nepoužívají nic. Vyplynulo to z průzkumu agentury IPSOS pro společnost Respilon, která vyvíjí nanovlákna a vyrábí ochranné pomůcky.