Praktičtí lékaři už mohou v systému ověřit covid-19 u pacientů

"Můžeme tak například ověřit, že náš pacient na testy opravdu šel a který den," řekla ČTK praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Lidé totiž podle ní jdou na test často ne doporučený pátý až sedmý den po kontaktu s nakaženým, ale hned jakmile jim lékař žádanku vystaví, což může znamenat falešně negativní výsledek.

"Dokonce jsme ani neměli možnost zjistit, zda pacient testy vůbec absolvoval, protože jsme byli závislí pouze na informacích, které nám sami pacienti nebo hygienické stanice sdělili," uvedla vedoucí praktická lékařka společnosti Moje ambulance Ludmila Mazylkinová.

"Stalo se nám, že pacient odmítal na testy jít. Karanténa mu byla vystavena, ale dle algoritmů nešla ukončit. Následně pacient uvedl, že na testech byl a že výsledky byly negativní, protože karanténu ukončit potřeboval. Když jsem si ale tuto informaci ověřovala, zjistila jsem, že nebyla pravdivá," dodala Mazylkinová.

Praktici podle Bezdíčkové sice možnost přístupu vítají, technicky je to ale podle ní komplikované. Lékaři se přihlašují do Národního zdravotnického informačního systému, kam běžně jednou ročně hlásí vybrané informace. "Funguje to na základě přihlašovacího jména, hesla a bezpečnostního kódu poslaného na mobilní telefon. Každé dvě hodiny se to navíc odhlásí," vysvětlila. Jedná se proto podle ní s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který systém spravuje, o propojení systému s lékařskými softwary, které lékaři používají.

Dalším problémem souvisejícím s epidemií covidu-19, který praktičtí lékaři řeší, je předávání informací o nařízené izolaci nakaženého nebo karanténě jeho kontaktů. Dosud se to podle ní řešilo provizorně v systému eNeschopenek. "Děti, podnikatelé nebo důchodci ale nepotřebují vystavit neschopenku, takže jsme hlásili do systému navíc," řekla Bezdíčková. Systémy ÚZIS a eNeschopenka provozovaná ministerstvem práce také podle ní nejsou propojené a data mezi sebou nesdílí.