KOMENTÁŘ | Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám

KOMENTÁŘ - Jaro 2020. Češi sedí doma a šijí roušky. Chápou závažnost situace, podporují složky IZS, po večerech tleskají lékařům, jsou solidární a spojuje je boj proti neviditelnému nepříteli. V televizi sledují záběry z covidem zdevastované Itálie a uvědomují si, že to, čím prochází, má zabránit tomu, aby se v Česku odehrálo to stejné. O půl roku později se Česku do italského scénáře řítí.

Česko je na špici. Rostou rekordním tempem počty nakažených, hospitalizovaných i mrtvých. V počtu nakažených na 100 000 obyvatel jsme nejhorší v EU. Za den máme tolik pozitivně testovaných, co na jaře za celý měsíc. Trasování nefunguje, hygieny nestíhají, počty testů jsou žalostně nízké. Vláda situaci podcenila.

Tím by se to dalo bezesporu zakončit. Svést situaci na politiky, kteří se až po půl roce od začátku epidemie dokázali navzdory pravolevému spektru dohodnout, že omezení jsou potřeba. Ukázat si prstem a říct, kdo za to může. Tím to ale ukončit nelze, je to totiž jen začátek.

Vinu za současný stav nese spousta lidí. Politici, kteří opatření zavedli pozdě, a podle mnohých i málo přísná, jsou sice v první linii, nelze se ale nekriticky nepodívat ani na média. Ta, která navenek oplývají puncem serióznosti, ale ve skutečnosti dávají prostor lidem, jako je Soňa Peková nebo šéf stomatologů Roman Šmucler a mnoho dalších. 

Právě rozhovor Pekové pro Reflex rozpoutal na sociálních sítích skutečnou vlnu nevole. Není divu, za šiřitelku dezinformací je považována už od jara. Navzdory tomu dostala prostor takřka v každém velkém médiu v Česku, vyjma serveru EuroZprávy.cz. A to včetně například Českého rozhlasu. Dezinformace jsou vysoce nebezpečné, navzdory tomu je ale lidé a média šíří směle dál. 

V dnešní době je to přitom nebezpečnější, než kdy jindy. Sedm procent lidí podle premiéra Andreje Babiše kašle i na základní opatření. A mají-li být jejich vzorem právě šiřitelé nesmyslů, tak doba, kdy by měl do novin hovořit každý, komu narostla pusa, skončila. Pokud se média dokáží diferencovat na probabišovská a antibabišovská, bylo by na čase se podobným způsobem vymezit i proti osobnostem, kterým v první řadě nejde o životy lidí, ale o vlastní popularitu.

A nejen vůči nim. Ruku na srdce, nechali byste si od ortopeda operovat srdce? Od urologa transplantovat játra? Proč potom dostávají veřejný prostor lidé, jejichž medicínská historie o epidemiologii či virologii nikdy ani nezavadila?

Není lékař jako lékař. Studium medicíny je sice z části obecná záležitost a některé věci se dají aplikovat napříč všemi obory, cesta každého lékaře ale následně zamíří jiným směrem, dle jím vybrané odbornosti. A té by se měl držet.

Rozvodový právník nebude hodnotit trestní právo. Proč by měl potom lékař se zcela jinou specializací hodnotit virus a jeho epidemické šíření? Globálněji, proč by média měla dávat takovým lidem prostor? S automechanikem by rozhovor o vlacích také nevedla.

Navzdory tomu jsou ale politici i média pouze špičkou ledovce. Zásadní problém leží v nás samotných a v tom, do jak unikátní doby jsme se dostali. Zatímco se na televizních obrazovkách hádá jeden lékař s druhým (což je samo o sobě dosud nevídaný jev) o nemoci, kterou stále pořádně nikdo nezná, třetí, tedy část veřejnosti, se podle známého rčení směje. V tomto případě však proto, že si myslí, že covid neexistuje, je vytvořený uměle, má ovládnout lidstvo, nebo je to jen lehčí chřipka.

Ano, i takoví lidé existují, a není jich málo. V Česku jich napočítáme odhadem tisíce až desítky tisíc. Lidé, pro které je rouška symbolem nesvobody. A pro které jsou počty zemřelých a nakažených jen čirá manipulace George Sorose nebo Billa Gatese. 

Česko se dostalo do fáze, kdy řada lidí nevěří autoritám. Ne těm nuceným a umělým, ale těm vědeckým. Nevěří lékařům, nevěří vědcům, nevěří statistikům. Ve finále nevěří ani médiím. A zdravotníkům, kteří už nyní melou z posledního, a žádají o solidaritu, se jen vysmívají. V historii jsme zažili mnoho absurdních chvil, jen málokterá byla ale tak postavená na hlavu, jako tato.

Jistě, u drtivé většiny "popíračů" jde jen o plané řeči. Na internetu je hrdina každý, ale jít do nemocnice na JIP a před pacienty bojujícími o život na plicní ventilaci říci tamním lékařům, že covid je výmysl, nedokáže ve skutečnosti nikdo z nich. I přesto ale atmosféře, jaká v Česku nyní panuje, nepomáhají.

Absence kritického myšlení je na vzestupu a konzumenti dezinformací nebo neodborných názorů přestávají rozlišovat pravdu a lež. Nahrává jim ale i fakt, že zatímco média svým špatným výběrem odborníků tento trend podporují, ze strany úřadů a politiků nepřichází žádná oponentura.

Proč dosud nikdo nevystoupil a veřejně neprohlásil, že covid je v tuto chvíli jediná nemoc šiřitelná vzduchem, která v Česku zabije denně desítky lidí? Že na rozdíl od chřipky dokáže zaplnit nemocnice tak, že reálně hrozí nedostatek infekčních lůžek? Proč tato prohlášení nepřichází od úřadů, politiků a lékařů denně? Každá absence takového varování dává prostor pomateným domněnkám šířícím nenávist, jejich autorům vystupujícím na sociálních sítích, lidem typu Jana Peterková, hnutím typu HON, a mnoha dalším.

Nelze se pak divit, že takoví lidé mohou svévolně šířit cokoliv, co si vymyslí. Oficiální komunikace a vysvětlování totiž takřka chybí. Namísto toho přicházejí restrikce, které dělí veřejnost na dva tábory. Jeden, který je plně podporuje, a druhý, který je odmítá dodržovat. Na pozadí všeho ale stojí skutečné oběti těchto zdánlivě žabomyších válek, tedy vyjma těch reálných zemřelých. Lékaři a zdravotní sestry. Zdravotníci bojující o životy lidí, které nikdo neposlouchá. 

Je pravdou, že přes 80 procent lidí s covidem nemá příznaky. Málo si ale uvědomujeme druhou stranu mince, a sice, že nejde o výhodu, která by nás měla zprostit opatření, ale i silnou nevýhodu, která hraje ve prospěch koronaviru. Přes 80 procent nakažených jsou totiž skrytí nosiči, kteří mohou zbylých 20 procent poslat do karantény, nemocnice, či do rakve. 

Navzdory sobeckosti, kterou jistá část veřejnosti vykazuje, ale ve finále o tom, jestli mezi nemocnými či mrtvými bude někdo z nás, rozhoduje náš zdravotní stav, imunita, a lékaři. Právě ti sehrají v kritických případech roli soudců, kteří rozhodnou o životě a smrti nakažených. Zatím si vybírat nemusí, pokud ale nastane italský scénář...každý ví, jaká byla situace na jaře. Nechtějme se do ní dostat. 

Nelze nikoho nutit, aby věřil politikům, médiím, nebo psychiatrům hovořícím o virové nemoci. Ale kdy jindy, než v době nebezpečné pandemie, bychom měli věřit lékařům s příslušnou odborností. Epidemiologům, infektologům, virologům. Kapacitám v oboru, kteří denně bojují o naše životy.

Pokud byste nevěřili pilotům, do letadla byste nastoupili jen těžko. Na túru jménem "život" jsme se ale vydali všichni, tak věřme těm, kdo ho dříve či později budou mít ve svých rukou. Dosud jsme lékařům a sestrám tleskali. To už ale nestačí. Dejme jim zasloužený veřejný a mediální prostor. Vnímejme jejich příběhy.

A pokud už nic jiného, vezměme v potaz, že ač je důvěra ve vysoce vyspělou medicínu 21. století jakákoliv, ve chvíli, kdy to budeme zrovna my, kdo bude ležet na chladném kavalci pod sklánějícími se lidmi v bílých pláštích, bude víra v lékařské odborníky to poslední, co nám zbyde. Možná na ni ale bude v tu chvíli už pozdě.

Sledujte autora komentáře na Facebooku a Twitteru.

Související

Severokorejší vojáci v ruském výcvikovém táboře. Komentář

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové

Nasazení severokorejských elitních jednotek do války na Ukrajině vyvolává vážné obavy. Speciální síly Storm Corps, známé svou brutalitou a extrémním výcvikem, mohou konflikt přetavit v krvavou přetahovanou, připomínající hrůzy z druhé světové války. Jejich přítomnost bude eskalovat násilí na frontě a přinese další utrpení, které v moderním civilizovaném světě nemá místo. 

Více souvisejících

komentář lékaři Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy