Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.
Pro Donalda Trumpa a jeho příznivce z hnutí MAGA představuje Orbán průkopníka křesťansky orientovaného nacionalismu, zatímco pro Rusko je užitečným partnerem schopným blokovat opatření Evropské unie na podporu Ukrajiny. Průzkumy veřejného mínění, konkrétně agregátor Poll of Polls serveru Politico, naznačují, že maďarský lídr má vážné potíže. Jeho vyzyvatel Péter Magyar se svou středopravicovou stranou Tisza vede s 49 % hlasů, což je o deset procentních bodů více, než kolik průzkumy přisuzují Orbánovu Fideszu (39 %).
Cesta k volebnímu vítězství je však v Maďarsku trnitá. Maďarský volební systém je proslulý svou složitostí a matematikou, která často nahrává vítězi, v tomto případě historicky vládnoucí straně. Voliči odevzdávají dva hlasy: jeden pro kandidáta ve svém obvodu a druhý pro celostátní stranickou kandidátku. Navíc jsou zde specifické seznamy pro registrované národnostní menšiny, jako jsou Němci či Romové, kteří mají šanci vyslat do parlamentu své zástupce, pokud dosáhnou potřebného počtu hlasů.
Systém byl v roce 2011 reformován způsobem, který opozice označuje za nespravedlivý. Celkem 106 ze 199 křesel v parlamentu se obsazuje přímou volbou v obvodech, jejichž hranice byly překresleny ve prospěch Fideszu. Zbývajících 93 křesel se rozděluje podle složitého klíče, který započítává nejen hlasy pro celostátní kandidátky, ale i takzvané „přebytečné“ hlasy z obvodů – tedy hlasy pro neúspěšné kandidáty a hlasy, které vítězové v obvodech nepotřebovali k porážce druhého v pořadí.
Důležitou roli sehrají také hlasy Maďarů žijících v zahraničí. Ti, kteří v Maďarsku nemají trvalé bydliště, mohou hlasovat korespondenčně. V minulosti tato skupina masivně podporovala Viktora Orbána – v roce 2022 získal Fidesz více než 90 % těchto poštovních hlasů. Letos se k poštovní volbě registrovalo rekordních téměř 500 000 lidí, především z Rumunska a Srbska. Opozice dlouhodobě kritizuje toto právo pro nerezidenty, protože tyto hlasy mohou v těsném souboji rozhodnout o dvou až třech klíčových mandátech.
Naopak Maďaři žijící v zahraničí s trvalým pobytem v Maďarsku musí hlasovat osobně na ambasádách či konzulátech. Tato demografická skupina, čítající letos přes 90 000 registrovaných, má tendenci podporovat spíše opozici. Péter Magyar a jeho strana Tisza na tuto skupinu aktivně cílí prostřednictvím speciálních webových stránek a kampaní, ve kterých se snaží využít nespokojenost Maďarů s ekonomickou situací a politickým směřováním vlasti.
Výsledky budou přicházet postupně. Volební místnosti se uzavírají v 19:00 a první předběžná čísla se očekávají kolem osmé večer. Zatímco výsledky z přímých soubojů v obvodech bývají jasné poměrně rychle, sčítání celostátních kandidátek a započítávání poštovních hlasů může trvat celou noc i déle. Úplné a oficiální výsledky mohou být známy až s týdenním zpožděním, nicméně první reálný obraz nového rozložení sil v parlamentu by měl být k dispozici kolem půlnoci.
Maďarsko tak čeká noc, která určí jeho směřování na další čtyři roky. Zda zvítězí Magyarův příslib změny a transformace obrany i politické kultury, nebo zda Orbánova sázka na strach z války a ochranu národních zájmů opět zafunguje, ukáže až nedělní sčítání. Pro Evropu by pád Orbána znamenal konec jednoho z největších vnitřních kritiků EU, pro Rusko ztrátu důležitého hlasu u unijního stolu a pro Spojené státy zajímavý indikátor síly populistických hnutí v roce, kdy se v USA očekávají vlastní napjaté volby.
Související
Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
Aktuálně se děje
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
včera
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
včera
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
včera
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
včera
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
20. července 2026 21:01
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
20. července 2026 19:04
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
20. července 2026 17:39
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
20. července 2026 16:53
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
20. července 2026 15:43
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
20. července 2026 14:30
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.
Zdroj: Libor Novák