Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.
Pro Donalda Trumpa a jeho příznivce z hnutí MAGA představuje Orbán průkopníka křesťansky orientovaného nacionalismu, zatímco pro Rusko je užitečným partnerem schopným blokovat opatření Evropské unie na podporu Ukrajiny. Průzkumy veřejného mínění, konkrétně agregátor Poll of Polls serveru Politico, naznačují, že maďarský lídr má vážné potíže. Jeho vyzyvatel Péter Magyar se svou středopravicovou stranou Tisza vede s 49 % hlasů, což je o deset procentních bodů více, než kolik průzkumy přisuzují Orbánovu Fideszu (39 %).
Cesta k volebnímu vítězství je však v Maďarsku trnitá. Maďarský volební systém je proslulý svou složitostí a matematikou, která často nahrává vítězi, v tomto případě historicky vládnoucí straně. Voliči odevzdávají dva hlasy: jeden pro kandidáta ve svém obvodu a druhý pro celostátní stranickou kandidátku. Navíc jsou zde specifické seznamy pro registrované národnostní menšiny, jako jsou Němci či Romové, kteří mají šanci vyslat do parlamentu své zástupce, pokud dosáhnou potřebného počtu hlasů.
Systém byl v roce 2011 reformován způsobem, který opozice označuje za nespravedlivý. Celkem 106 ze 199 křesel v parlamentu se obsazuje přímou volbou v obvodech, jejichž hranice byly překresleny ve prospěch Fideszu. Zbývajících 93 křesel se rozděluje podle složitého klíče, který započítává nejen hlasy pro celostátní kandidátky, ale i takzvané „přebytečné“ hlasy z obvodů – tedy hlasy pro neúspěšné kandidáty a hlasy, které vítězové v obvodech nepotřebovali k porážce druhého v pořadí.
Důležitou roli sehrají také hlasy Maďarů žijících v zahraničí. Ti, kteří v Maďarsku nemají trvalé bydliště, mohou hlasovat korespondenčně. V minulosti tato skupina masivně podporovala Viktora Orbána – v roce 2022 získal Fidesz více než 90 % těchto poštovních hlasů. Letos se k poštovní volbě registrovalo rekordních téměř 500 000 lidí, především z Rumunska a Srbska. Opozice dlouhodobě kritizuje toto právo pro nerezidenty, protože tyto hlasy mohou v těsném souboji rozhodnout o dvou až třech klíčových mandátech.
Naopak Maďaři žijící v zahraničí s trvalým pobytem v Maďarsku musí hlasovat osobně na ambasádách či konzulátech. Tato demografická skupina, čítající letos přes 90 000 registrovaných, má tendenci podporovat spíše opozici. Péter Magyar a jeho strana Tisza na tuto skupinu aktivně cílí prostřednictvím speciálních webových stránek a kampaní, ve kterých se snaží využít nespokojenost Maďarů s ekonomickou situací a politickým směřováním vlasti.
Výsledky budou přicházet postupně. Volební místnosti se uzavírají v 19:00 a první předběžná čísla se očekávají kolem osmé večer. Zatímco výsledky z přímých soubojů v obvodech bývají jasné poměrně rychle, sčítání celostátních kandidátek a započítávání poštovních hlasů může trvat celou noc i déle. Úplné a oficiální výsledky mohou být známy až s týdenním zpožděním, nicméně první reálný obraz nového rozložení sil v parlamentu by měl být k dispozici kolem půlnoci.
Maďarsko tak čeká noc, která určí jeho směřování na další čtyři roky. Zda zvítězí Magyarův příslib změny a transformace obrany i politické kultury, nebo zda Orbánova sázka na strach z války a ochranu národních zájmů opět zafunguje, ukáže až nedělní sčítání. Pro Evropu by pád Orbána znamenal konec jednoho z největších vnitřních kritiků EU, pro Rusko ztrátu důležitého hlasu u unijního stolu a pro Spojené státy zajímavý indikátor síly populistických hnutí v roce, kdy se v USA očekávají vlastní napjaté volby.
Související
Polský exministr Ziobro uniká spravedlnosti. Z Maďarska zmizel do USA
Orbánova vláda definitivně skončila. Péter Magyar se stal premiérem Maďarska
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
před 1 hodinou
Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích
před 2 hodinami
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
před 4 hodinami
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
před 4 hodinami
Proč Starmer pod tlakem nerezignuje? Bojuje o čas
před 5 hodinami
Prohraný zápas, obří pokuta a zápasy bez diváků. Slavia zná trest, podle LFA s problémy musela počítat
před 6 hodinami
WHO poskytla zemím návod, jak se připravit na hantarivus
před 7 hodinami
Starmer rázně odmítl spekulace o svém konci. Rezignovat nehodlá
před 8 hodinami
Vrácení zboží na jeden klik? České e-shopy čeká zásadní změna
před 9 hodinami
EU zvažuje omezení sociálních sítí pro mladé. Zakázat je může už v létě
před 9 hodinami
Dialog skončil. Fanoušky čekají přísné represe, zrušené oslavy i kontrola občanek, oznámil Tvrdík
před 10 hodinami
Mrazivé detaily odhaleny. Vyšetřování zjistilo, co převážela potopená ruská nákladní loď
před 11 hodinami
Zelenského bývala pravá ruka je podezřelá z účasti na masivním případu korupce
před 12 hodinami
Den D pro Británii. Starmerova vláda se hroutí, může dnes definitivně padnout
před 13 hodinami
Výhled počasí do prvních červnových dnů. Teploty mají stoupat, hrozí bouřky
včera
Riziko je v Česku nízké, vzkazuje Vojtěch ohledně hantaviru
včera
Rulík a spol. se poprali s řadou omluvenek. Pastrňák nepojede, šanci mají hráči z AHL
včera
Slavii čeká správní řízení kvůli incidentu na sobotním derby
včera
Babišova vláda oficiálně jmenovala Landovského zmocněncem
Aktualizováno včera
Francie potvrdila první případ hantavirové infekce
Francie v pondělí potvrdila první případ hantavirové infekce. Prokázala se u francouzské občanky z lodi, kde několik lidí dokonce nemoci podlehlo. Informovala o tom stanice France24.
Zdroj: Lucie Podzimková