Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.
Pro Donalda Trumpa a jeho příznivce z hnutí MAGA představuje Orbán průkopníka křesťansky orientovaného nacionalismu, zatímco pro Rusko je užitečným partnerem schopným blokovat opatření Evropské unie na podporu Ukrajiny. Průzkumy veřejného mínění, konkrétně agregátor Poll of Polls serveru Politico, naznačují, že maďarský lídr má vážné potíže. Jeho vyzyvatel Péter Magyar se svou středopravicovou stranou Tisza vede s 49 % hlasů, což je o deset procentních bodů více, než kolik průzkumy přisuzují Orbánovu Fideszu (39 %).
Cesta k volebnímu vítězství je však v Maďarsku trnitá. Maďarský volební systém je proslulý svou složitostí a matematikou, která často nahrává vítězi, v tomto případě historicky vládnoucí straně. Voliči odevzdávají dva hlasy: jeden pro kandidáta ve svém obvodu a druhý pro celostátní stranickou kandidátku. Navíc jsou zde specifické seznamy pro registrované národnostní menšiny, jako jsou Němci či Romové, kteří mají šanci vyslat do parlamentu své zástupce, pokud dosáhnou potřebného počtu hlasů.
Systém byl v roce 2011 reformován způsobem, který opozice označuje za nespravedlivý. Celkem 106 ze 199 křesel v parlamentu se obsazuje přímou volbou v obvodech, jejichž hranice byly překresleny ve prospěch Fideszu. Zbývajících 93 křesel se rozděluje podle složitého klíče, který započítává nejen hlasy pro celostátní kandidátky, ale i takzvané „přebytečné“ hlasy z obvodů – tedy hlasy pro neúspěšné kandidáty a hlasy, které vítězové v obvodech nepotřebovali k porážce druhého v pořadí.
Důležitou roli sehrají také hlasy Maďarů žijících v zahraničí. Ti, kteří v Maďarsku nemají trvalé bydliště, mohou hlasovat korespondenčně. V minulosti tato skupina masivně podporovala Viktora Orbána – v roce 2022 získal Fidesz více než 90 % těchto poštovních hlasů. Letos se k poštovní volbě registrovalo rekordních téměř 500 000 lidí, především z Rumunska a Srbska. Opozice dlouhodobě kritizuje toto právo pro nerezidenty, protože tyto hlasy mohou v těsném souboji rozhodnout o dvou až třech klíčových mandátech.
Naopak Maďaři žijící v zahraničí s trvalým pobytem v Maďarsku musí hlasovat osobně na ambasádách či konzulátech. Tato demografická skupina, čítající letos přes 90 000 registrovaných, má tendenci podporovat spíše opozici. Péter Magyar a jeho strana Tisza na tuto skupinu aktivně cílí prostřednictvím speciálních webových stránek a kampaní, ve kterých se snaží využít nespokojenost Maďarů s ekonomickou situací a politickým směřováním vlasti.
Výsledky budou přicházet postupně. Volební místnosti se uzavírají v 19:00 a první předběžná čísla se očekávají kolem osmé večer. Zatímco výsledky z přímých soubojů v obvodech bývají jasné poměrně rychle, sčítání celostátních kandidátek a započítávání poštovních hlasů může trvat celou noc i déle. Úplné a oficiální výsledky mohou být známy až s týdenním zpožděním, nicméně první reálný obraz nového rozložení sil v parlamentu by měl být k dispozici kolem půlnoci.
Maďarsko tak čeká noc, která určí jeho směřování na další čtyři roky. Zda zvítězí Magyarův příslib změny a transformace obrany i politické kultury, nebo zda Orbánova sázka na strach z války a ochranu národních zájmů opět zafunguje, ukáže až nedělní sčítání. Pro Evropu by pád Orbána znamenal konec jednoho z největších vnitřních kritiků EU, pro Rusko ztrátu důležitého hlasu u unijního stolu a pro Spojené státy zajímavý indikátor síly populistických hnutí v roce, kdy se v USA očekávají vlastní napjaté volby.
Související
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
Aktuálně se děje
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
včera
Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál
včera
Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl
včera
Francie ohlásila první případ eboly na svém území
včera
Počasí: V zahraničí už padl. Současná vlna veder může za pár dní překonat absolutní rekord i v Česku
včera
Střelba v Ostravě. Muž zranil ženu, policisté ho našli mrtvého
včera
Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO
včera
OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy
včera
Extrémní počasí peče Evropu. Francie zaznamenala absolutní rekord, Británie uzavřela školy
včera
Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá
včera
Počasí: Do Česka míří extrémní tropy, naměřit můžeme až 39 stupňů
23. června 2026 21:19
Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu
23. června 2026 20:08
Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů
Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.
Zdroj: Libor Novák