Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.
Pro Donalda Trumpa a jeho příznivce z hnutí MAGA představuje Orbán průkopníka křesťansky orientovaného nacionalismu, zatímco pro Rusko je užitečným partnerem schopným blokovat opatření Evropské unie na podporu Ukrajiny. Průzkumy veřejného mínění, konkrétně agregátor Poll of Polls serveru Politico, naznačují, že maďarský lídr má vážné potíže. Jeho vyzyvatel Péter Magyar se svou středopravicovou stranou Tisza vede s 49 % hlasů, což je o deset procentních bodů více, než kolik průzkumy přisuzují Orbánovu Fideszu (39 %).
Cesta k volebnímu vítězství je však v Maďarsku trnitá. Maďarský volební systém je proslulý svou složitostí a matematikou, která často nahrává vítězi, v tomto případě historicky vládnoucí straně. Voliči odevzdávají dva hlasy: jeden pro kandidáta ve svém obvodu a druhý pro celostátní stranickou kandidátku. Navíc jsou zde specifické seznamy pro registrované národnostní menšiny, jako jsou Němci či Romové, kteří mají šanci vyslat do parlamentu své zástupce, pokud dosáhnou potřebného počtu hlasů.
Systém byl v roce 2011 reformován způsobem, který opozice označuje za nespravedlivý. Celkem 106 ze 199 křesel v parlamentu se obsazuje přímou volbou v obvodech, jejichž hranice byly překresleny ve prospěch Fideszu. Zbývajících 93 křesel se rozděluje podle složitého klíče, který započítává nejen hlasy pro celostátní kandidátky, ale i takzvané „přebytečné“ hlasy z obvodů – tedy hlasy pro neúspěšné kandidáty a hlasy, které vítězové v obvodech nepotřebovali k porážce druhého v pořadí.
Důležitou roli sehrají také hlasy Maďarů žijících v zahraničí. Ti, kteří v Maďarsku nemají trvalé bydliště, mohou hlasovat korespondenčně. V minulosti tato skupina masivně podporovala Viktora Orbána – v roce 2022 získal Fidesz více než 90 % těchto poštovních hlasů. Letos se k poštovní volbě registrovalo rekordních téměř 500 000 lidí, především z Rumunska a Srbska. Opozice dlouhodobě kritizuje toto právo pro nerezidenty, protože tyto hlasy mohou v těsném souboji rozhodnout o dvou až třech klíčových mandátech.
Naopak Maďaři žijící v zahraničí s trvalým pobytem v Maďarsku musí hlasovat osobně na ambasádách či konzulátech. Tato demografická skupina, čítající letos přes 90 000 registrovaných, má tendenci podporovat spíše opozici. Péter Magyar a jeho strana Tisza na tuto skupinu aktivně cílí prostřednictvím speciálních webových stránek a kampaní, ve kterých se snaží využít nespokojenost Maďarů s ekonomickou situací a politickým směřováním vlasti.
Výsledky budou přicházet postupně. Volební místnosti se uzavírají v 19:00 a první předběžná čísla se očekávají kolem osmé večer. Zatímco výsledky z přímých soubojů v obvodech bývají jasné poměrně rychle, sčítání celostátních kandidátek a započítávání poštovních hlasů může trvat celou noc i déle. Úplné a oficiální výsledky mohou být známy až s týdenním zpožděním, nicméně první reálný obraz nového rozložení sil v parlamentu by měl být k dispozici kolem půlnoci.
Maďarsko tak čeká noc, která určí jeho směřování na další čtyři roky. Zda zvítězí Magyarův příslib změny a transformace obrany i politické kultury, nebo zda Orbánova sázka na strach z války a ochranu národních zájmů opět zafunguje, ukáže až nedělní sčítání. Pro Evropu by pád Orbána znamenal konec jednoho z největších vnitřních kritiků EU, pro Rusko ztrátu důležitého hlasu u unijního stolu a pro Spojené státy zajímavý indikátor síly populistických hnutí v roce, kdy se v USA očekávají vlastní napjaté volby.
Související
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem
před 49 minutami
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
před 1 hodinou
Hurvínek se zrodil před sto lety. Zpočátku se mu říkalo jinak
před 2 hodinami
Česko trápí sucho. Za poslední dva měsíce spadlo nejméně srážek za 66 let
před 3 hodinami
Obchody na Svátek práce normálně fungovaly. Příště bude situace jiná
před 3 hodinami
Trump se rozhodl zasáhnout evropskou ekonomiku. Zvyšuje cla na dovoz aut z EU
před 5 hodinami
Předčasný letní víkend. Předpověď se nezměnila, očekává se slunečno a teplo
včera
Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo
včera
Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem
včera
Droga sehrála klíčovou roli. Policie objasnila smrt cizince v klubu
včera
Květnové svátky zasahují do života i některým důchodcům. Mění se výplatní termíny
včera
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
včera
Ukrajinskou armádu čeká reforma. Zelenskyj chce pro vojáky více peněz
včera
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
včera
Babiš zakončil asijskou pracovní cestu. V Uzbekistánu se snažil pomoci českým firmám
včera
Policie zasahovala u potyčky v ulicích Prahy. V poutech skončilo několik lidí
včera
Rusové píší o českém zákazu pro Fica. Ministerstvo uvedlo věci na pravou míru
včera
Lhůta vypršela. Trump a spol. nevidí důvod žádat Kongres o povolení ohledně Íránu
včera
Na Muzeu se bude z metra vystupovat jinde. Otevřel se nový výstup
včera
Historie letního času v Čechách. Poprvé se zavedl před 110 lety
Bylo 30. dubna roku 1916, když se v našich zemích poprvé zavedl letní čas. Princip letního času má však historii mnohem delší. Proč a kdy se o něm začalo uvažovat?
Zdroj: Lucie Žáková