Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Organizace ACI Europe, zastupující evropská letiště, již v této věci odeslala naléhavý dopis evropskému komisaři pro dopravu Apostolosi Tzitzikostasovi. V dopise, na který poprvé upozornil list Financial Times, letiště varují, že blokáda klíčové námořní cesty v Perském zálivu vystavila evropské zásobování kritickému tlaku. Bez rychlého obnovení provozu v úžině se nedostatek paliva stane nevyhnutelnou realitou.

Situace je důsledkem eskalace napětí z počátku března, kdy Írán v odvetě za útoky na své území efektivně uzavřel Hormuzský průliv. Touto cestou přitom běžně prochází pětina světové produkce ropy a plynu. I když americký prezident Donald Trump tento týden oznámil křehké příměří, cena ropy Brent se v pátek stále držela vysoko kolem 96 dolarů za barel, protože trhy pochybují o stabilitě mírových dohod.

Ceny leteckého paliva v důsledku konfliktu doslova raketově vzrostly. Podle údajů sdružení Iata se celosvětová cena paliva ke konci minulého týdne více než zdvojnásobila oproti loňsku a dosáhla 1 650 dolarů za tunu. Nejhůře zasaženým regionem je sice Asie s nárůstem o 163 %, Evropa však se svými 138 % příliš nezaostává a čelí obrovskému konkurenčnímu boji o zbývající zásoby.

Energetický šok se však neomezuje pouze na leteckou dopravu, ale tvrdě dopadá na celou americkou ekonomiku. Čerstvá data z března ukazují, že inflace v USA vyskočila na 3,3 %. Jde o nejprudší nárůst za poslední dva roky a první oficiální potvrzení toho, jak ničivý dopad má válka s Íránem na peněženky spotřebitelů. Ještě v únoru se přitom inflace držela na relativně stabilní úrovni 2,4 %.

Hlavním tahounem amerického zdražování jsou právě energie, které v březnu meziměsíčně vzrostly o téměř 11 %. Index cen benzínu pro motoristy vyskočil o více než 21 % a podle statistiků se právě drahé pohonné hmoty postaraly o téměř tři čtvrtiny celkového březnového nárůstu inflace. Situace je o to vážnější, že ceny topných olejů vzrostly meziročně o více než 44 %.

Pro Donalda Trumpa jsou tato čísla politicky velmi citlivá. Během své kampaně i funkčního období ostře kritizoval svého předchůdce za neschopnost krotit inflaci, a nyní čelí ještě prudšímu výkyvu způsobenému jeho vlastní zahraniční politikou. Prezident nyní upíná veškeré naděje k tomu, že příměří v Pákistánu vydrží, protože jakékoli selhání mírových hovorů by znamenalo další okamžitý nárůst cen.

Finanční analytici upozorňují, že i když ceny ropy po zprávách o příměří mírně poklesly, zůstávají výrazně nad úrovní před začátkem války. I kdyby se podařilo najít diplomatické řešení relativně rychle, poškozená energetická infrastruktura a nejistota ohledně bezpečnosti námořních tras udrží ceny na zvýšené úrovni ještě velmi dlouhou dobu.

Americká centrální banka (Fed) se nyní nachází v režimu vyčkávání. Přestože její šéf Jerome Powell dříve naznačoval, že ropné šoky bývají dočasné, rozsah současného otřesu je tak masivní, že jej bankéři nemohou ignorovat. Trhy očekávají, že Fed prozatím úrokové sazby nezmění, ale všichni budou bedlivě sledovat, zda centrální banka nezačne signalizovat tvrdší postup proti nekontrolovanému zdražování.

Navzdory pesimistickým zprávám o inflaci otevřely americké akciové trhy v pátek v mírném plusu. Index S&P 500 i technologický Nasdaq zaznamenaly mírný růst, což naznačuje, že investoři již s vysokou inflací počítali a nyní se soustředí spíše na naději, že se podaří udržet klid zbraní.