Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Poslanci chtějí znát nabídku kvalitních roušek v Česku

Maláčová žádá plošné testování pracovníků v sociálních službách

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) žádá ministerstvo zdravotnictví o zavedení plošného testování pracovníků v sociálních službách. Uvedla to na svém twitteru. Ministerstvo zdravotnictví nařídilo testovat pracovníky sociálních služeb, kteří byli v užším kontaktu s nakaženými. Pro personál domovů pro seniory a další zařízení tak platí stejná pravidla jako pro zdravotníky.

Německo se chystá zařadit Prahu do rizikových oblastí

Německo podle diplomatických zdrojů ČTK kvůli koronaviru od čtvrtka s největší pravděpodobností zařadí Prahu na seznam rizikových oblastí. Rozhodnutí oznámí Berlín oficiálně dnes večer.

Roušky budou platit i ve firmách, ve třídách povinné nebudou

Ani po zpřísnění nařízení o nošení roušek ve vnitřních prostorách nebudou ve školách povinné ve třídách, pouze ve společných prostorách. Na videokonferenci s novináři to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Opatření v dalších regionech při zhoršení nelze vyloučit, přiznal Vojtěch

Nelze vyloučit, že se při nepříznivém vývoji epidemiologické situace může přistoupit k opatřením typu omezení noční doby stravovacích zařízení i v dalších regionech, nejen v Praze, kde nařízení platí ode dneška. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při videokonferenci.

Nizozemsko hlásí nejvíce nově nakažených od 17. dubna

V Nizozemsku se za posledních 24 hodin potvrdilo 1140 případů nákazy koronavirem. To je nejvíce od 17. dubna, informoval dnes nizozemský institut veřejného zdraví RIVM. Počet nakažených v zemi po potlačení viru od konce července opět stoupá.

Nakažení lidé se budou sami trasovat, podle Babiše se projekt připravuje

Připravuje se projekt takzvaného sebetrasování, kdy by lidé pozitivní na onemocnění covid-19 sami na webu vyplnili formulář se svými kontakty z posledních dní. Před odletem do Vídně na jednání se svým rakouským a slovenským protějškem to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Většina okresů se na semaforu posune na zelenou, oznámila Rážová

Většina okresů se tento týden na mapě podle rizika nákazy posune do zeleného, prvního stupně rizika. Novinářům to na dnešní videokonferenci řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Dosud bylo deset zelených okresů, Praha byla jediná v oranžové barvě jako nejvýznamnější lokální ohnisko nemoci covid-19 v Česku.

Opozice kritizuje zmatky u koronavirových opatření

Opoziční strany kritizují vládu za zmatky u opatření proti covidu-19. Kabinet podle nich také nezveřejňuje dostatek informací. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes oznámil, že od čtvrtka bude povinné nosit roušku ve vnitřních prostorách budov v celém Česku.

S rouškami nelze čekat až na zhoršení situace, říká epidemiolog Maďar

Nošení roušek je preventivní opatření a s jeho nasazením nelze vyčkávat až na zhoršení epidemické situace. ČTK to dnes řekl epidemiolog Rastislav Maďar, který dříve působil jako člen pracovní skupiny pro uvolňování karanténních opatření. Reagoval tak na dnešní prohlášení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), který oznámil, že od čtvrtka bude povinné nosit roušku ve vnitřních prostorách budov v celé republice. V úterý přibylo v Česku rekordních 1164 potvrzených případů nákazy koronavirem.

Česko čeká těžký podzim, řekl premiér Babiš. Ekonomická opatření nechce

Českou republiku čeká podle premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli šířícímu se koronaviru těžký podzim. Opatření ekonomického charakteru si země ale podle něj nemůže dovolit, proto vyzval k odpovědnosti a dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel. Premiér to řekl dnes v předtočeném videozáznamu na Národním průmyslovém summitu v Praze. Finální účet za celé období, kdy se země potýká s nákazou, bude možné udělat, až vše skončí, dodal.

Univerzita Karlova představila sadu pro diagnostiku covid-19 a chřipky

Nové sady pro diagnostiku covid-19 a typy chřipky A a B dnes představili zástupci Univerzity Karlovy a spolupracujících společností. Kompletní testy budou dostupné na podzim, podle tvůrců mají zrychlit proces testování. Jednatel dceřiné společnosti UK GeneSpector Michal Pohludka uvedl, že by využití sady mohlo zvýšit současnou kapacitu laboratoří. Cena testu by podle zástupců univerzity neměla překročit 1200 korun.

Hospodářská komora kritizuje opětovné zavádění koronavirových opatření

Koronavirová opatření se podle Hospodářské komory ČR opět zavádějí překotně. Postup, jakým dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) informoval o změnách, vyvolává zmatek a nejasnosti. Ihned po zveřejnění zaznamenala komora od podnikatelů velké množství dotazů na podobu opatření. Firmy budou muset na opatření reagovat, zdůraznil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Vláda večer projedná distribuci respirátorů seniorům

Vláda připravuje konkrétní rozhodnutí ohledně možné distribuce respirátorů seniorům. Hovořit by o tom měla dnes večer poté, co se vrátí k přerušenému jednání o pravidlech kurzarbeitu. Před odletem do Vídně na jednání se svým rakouským a slovenským protějškem to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V pondělí ČTK během jednání kabinetu sdělil, že vláda v případě výrazného zhoršení koronavirové situace doručí seniorům do tří dnů respirátory přes Českou poštu.

Belgie zařadí na koronavirovém semaforu Prahu do červené zóny

Belgie se rozhodla zařadit na svém koronavirovém semaforu Prahu do červené kategorie. Po návratu z ní budou muset lidé v Belgii do čtrnáctidenní karantény a povinný bude i test na covid-19. Informovalo o tom dnes české velvyslanectví v Bruselu, podle něhož o opatření rozhodli v úterý belgičtí epidemiologové. Zbytek Česka zůstane v oranžové kategorii, kde jsou karanténa a test doporučené.

Itálie a Francie zvažují zkrátit dobu karantény

Itálie zvažuje zkrácení karantény pro lidi nakažené koronavirem. Premiér Giuseppe Conte řekl, že by to zmírnilo ekonomický dopad opatření souvisejících s epidemií. V pátek má francouzská vláda má o případném zkrácení karanténní doby, která je nyní ve Francii čtrnáctidenní.

Vláda má podle TOP 09 zajistit rychlé testování na koronavirus

Vláda by podle opoziční TOP 09 měla zajistit dostupné a rychlé testování na koronavirus pro všechny a pravidelné dodávky roušek či respirátorů pro ohrožené skupiny. Kabinet k tomu dnes vybídla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová při představení osmi opatření, která by bylo třeba přijmout. Reagovala tak mimo jiné na úterní rekordní nárůst 1164 potvrzených případů nákazy koronavirem. Strana vyzvala též k personální a technické podpoře hygienických stanic či jasným instrukcím pro lékaře a pacienty.

Česko se může objevit na německém seznamu rizikových zemí

Německo dnes aktualizuje svůj seznam epidemicky rizikových oblastí, zda do něj zařadí Česko, nebo vybrané regiony včetně Prahy, není jisté. Berlín při rozhodování bere ohledy nejen na bilanci nakažených koronavirem, ale také na opatření, která proti šíření infekce země podnikají.

Indie hlásí více než 4,3 milionu případů nákazy koronavirem

Počet lidí, kteří se od začátku epidemie nakazili v Indii novým typem koronaviru, překročil 4,3 milionu. S odvoláním na indické ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters. Za uplynulý den přibylo v druhé nejlidnatější zemi světa 89.706 případů infekce.

Firmy v Česku vyrobily miliony litrů dezinfekce Anti-COVID, může se prodávat od 11. září

Podnik Čepro od března vyrobil ve Šlapanově na Havlíčkobrodsku zhruba dva miliony litrů dezinfekce na ruce s označením Anti-COVID, její distribuci ukončil v květnu. Mezi odběrateli byly státní úřady, zdravotnická a sociální zařízení i firmy. V případě potřeby není technologicky problém tuto službu obnovit, sdělil ČTK specialista komunikace a marketingu Čepra Marek Roll.