Pravidla v Německu jsou přísnější než u nás. Během léta roušky, diskotéky neotevřely

Zatímco Česká republika, která se nyní potýká s prudkým nárůstem počtu infikovaných koronavirem, během léta přísná karanténní opatření výrazně uvolnila, Německo řadu omezení ponechalo a v rušení těch stávajících postupovalo jen pozvolně. Až do konce roku jsou stále zapovězeny veškeré velké akce, což se dotklo i bavorského pivního svátku Oktoberfestu.

Velké slovo, jak proti pandemii nemoci covid-19 postupovat, mají jednotlivé německé spolkové země, zatímco spolková vláda se snaží vystupovat jako koordinátor. Není proto výjimečné, že jednotlivá opatření se v různých částech Německa liší. To, jak rozsáhlé jsou pravomoci spolkových zemí, dokládá přístup k pokutování těch, kteří nedodržují povinnost nosit v prostředcích hromadné dopravy či v obchodech roušky.

Výše pokut je sice v jednotlivých spolkových zemích různá, s výjimkou Saska-Anhaltska se ale německé regiony se spolkovou vládou dohodly, že minimální pokuta bude činit 50 eur (1300 korun). Na stanovení celoněmecké minimální pokuty naléhalo především Severní Porýní-Vestfálsko, které se s problémem odmítání roušek potýkalo. Z 16 spolkových zemí tak s minimální pokutou souhlasilo 15 z nich. Sasko-Anhaltsko to odmítlo, ačkoli i tam je povinné si v MHD a obchodech zakrývat ústa a nos, peněžní trest ale stanoven vůbec nebyl. Místní vláda místo pokut sází na odpovědnost každého člověka.

I když s výjimkou Saska-Anhaltska je pokuta za nenošení roušek v Německu stanovena na nejméně 50 eur, s takovou částku mohou počítat provinilci jen v sedmi spolkových zemích, a to ještě ne pokaždé. Například v Berlíně, který trestá nejpřísněji, se může částka vyšplhat z 50 až na 500 eur (13.000 korun). Zmíněné Severní Porýní-Vestfálsko kvůli odmítavému přístupu některých lidí pokutu zvýšilo na 150 eur (3980 korun).

Od září pokuty za nenošení roušek zavedlo i Sasko sousedící s Českem. Přístup k rouškám zde byl mezi obyvateli na rozdíl od Berlína velmi volný a vidět člověka například v drážďanské tramvaji bez zakrytého nosu a úst nebylo nijak výjimečné. Nyní za takovou jízdu hrozí 60 eur (1600 korun). Bavorsko, další český soused, požaduje 150 eur.

Roušky i během léta v Německu zůstaly středobodem preventivních opatření. Vyžadovány byly a stále jsou v restauracích při příchodu a odchodu ke stolu, v divadlech a kinech při pohybu mimo místa k sezení, ale také při návštěvách škol, úřadů i během činnosti volnočasových klubů.

Oproti jiným zemím Německo doposud neumožnilo provozovatelům diskoték otevřít. Tento přístup zdůvodňuje tím, že by nebylo možné dodržovat minimální odstup 1,5 metru a že spojení alkoholu s hlasitou hudbou a překřikováním se je ideálním místem pro šíření koronaviru. Naopak v Česku diskotéky v létě otevřely, což německé úřady i německý tisk zaznamenaly s údivem.

Naopak mladí Němci příležitosti bezstarostně se pobavit v letní Praze využili. Před nezodpovědným chováním v českých klubech Němce varovala například saská vláda. Tématu německých večírků v Praze se věnoval také deník Bild, který napsal, že v Česku panovalo zdání, že koronavirus je minulostí. Německá média rovněž zaujalo ohnisko nákazy v podobě pražského klubu Techtle Mechtle, s nímž je spojováno na 250 infikovaných.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Více souvisejících

Německo Česká republika Roušky a respirátory Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

před 1 hodinou

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 2 hodinami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 4 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 5 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 8 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 13 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy