Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německo hlásí dalších 1176 nově nakažených covidem a devět úmrtí

AstraZeneca pozastavila testy koronavirové vakcíny, dobrovolník má zdravotní komplikace

Britská firma AstraZeneca oznámila, že pozastavila finální fázi klinických testů koronavirové vakcíny, kterou vyvíjí ve spolupráci s vědci z Oxfordské univerzity, poté, co se u jednoho z účastníků projevily nevysvětlené zdravotní problémy. Informovala o tom agentura Reuters.

Konec pandemie v dohledu? Oxfordští vědci popsali, jak to vypadá s vakcínou

NÁZOR - Ze stovek potenciálních vakcín proti nemoci covid-19, které jsou ve vývoji, se šest nachází v poslední etapě testování, známé jako třetí fáze klinických zkoušek, poukazují imunoložka Rebecca Ashfieldová a lékař specializující se na infekční nemoci Pedro Folegatti. Vědci z Oxfordské univerzity v komentáři pro server The Conversation popsali své práce na vakcíně ChAdOx1 nCoV-19.

Vědci možná přišli na kloub jedné z největších záhad covidu-19

Ačkoliv je s námi covid-19 už více než půl roku, vědcům stále nemoc vznikající z nového typu koronaviru mate hlavu. Nyní jsou ale na stopě vysvětlení, proč se projevuje celou řadou příznaků a proč poškozuje různé orgány.

WHO je znepokojena šířením koronaviru v Česku, navrhuje řešení

Situace v České republice ohledně šíření nákazy koronaviru je podle české pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) nyní znepokojivá. Data ukazují rostoucí úroveň šíření infekce napříč kraji a okresy a přibylo hospitalizovaných pacientů s covidem-19, včetně těch, kteří jsou ve vážném stavu. Řešením není zastavit trasování kontaktů nakažených, ale zvýšit kapacity.

Jak minimalizovat riziko nákazy? Biolog vysvětlil, jaké podmínky jsou nejvhodnější

Je všeobecně známo, že hygiena, odstup od dalších osob a ochrana obličeje jsou faktory, které mohou snížit riziko nákazy novým typem koronaviru. Podle evolučního biologa ale rovněž závisí na prostředí, ve kterém se má virus šířit.

V USA pokračují spory kolem další federální pomoci v pandemii

Další balíček federálních krizových opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií se ve Spojených státech zdá být stále v nedohlednu poté, co dnes lídři demokratů v Kongresu odmítli ještě před jeho zveřejněním relativně omezený návrh republikánských senátorů.

Covid-19 mezi žáky a učiteli. V Česku je nyní zavřeno asi 20 škol

Kvůli koronaviru je nyní v Česku zavřená zhruba dvacítka mateřských, základních či středních škol. Jde o zařízení, kde se nemoc objevila v pedagogickém sboru a učitelé museli do karantény. Na dalších asi sedmi desítkách škol nemoc covid-19 ovlivnila výuku, v karanténě jsou buď celé třídy, nebo skupiny žáků. Vyplývá to z vyjádření krajských hygienických stanic a radnic.

Francouzský premiér Castex se nechal otestovat, setkal se s nakaženým ředitelem Tour

Francouzský premiér Jean Castex se nechal otestovat na koronavirus poté, co jel jedním autem s ředitelem cyklistického závodu Tour de France, který se covidem-19 nakazil. Test byl negativní, informovala televizní stanice BFM s odvoláním na úřad předsedy vlády. Prezident Emmanuel Macron dnes vyzval, aby se Francouzi měli kvůli koronaviru na pozoru i v prostředí rodiny a přátel.

Irsko umožní otevření všech hospod od 21. září

Irsko umožní otevření všech hospod od 21. září. Otevřít tak budou moci i pivnice a bary, v nichž se nepodává jídlo. Budou ale muset mít obsluhu, vysvětlil dnes podle agentury Reuters irský ministr vyššího školství a vědy Simon Harris v souvislosti s uvolňováním opatření proti koronavirové nákaze. Irsko přitom dnes hlásí 307 nových případů covidu-19, což je výrazně nad průměrem z předchozích dní.

Do podvečera dnes přibylo rekordních 656 nakažených covidem

Za dnešek v Česku přibylo zatím 656 potvrzených případů nákazy novým koronavirem, tedy více než většinou za celý den. Nárůst k 18:00 zatím nikdy nebyl tak vysoký.

V Praze přibylo za 24 hodin rekordních 221 nakažených

Za posledních 24 hodin přibylo v Praze 221 potvrzených případů nákazy koronavirem, což je dosud nejvíc od vypuknutí epidemie na začátku března. Od středy se ve městě zpřísňují některá opatření a hygienici už jednají o zavedení dalších.

Rozhovory o belgické vládě se zastavily kvůli nákaze koronavirem

Plán belgických politiků vytvořit po 16 měsících od voleb plnohodnotnou vládu přišly prozatím vniveč, protože u jednoho ze dvou hlavních vyjednávačů test prokázal nákazu koronavirem. Dnes o tom informuje agentura Reuters.

Berlusconi se potýká s covidem-19, jeho stav se lepší

Zdravotní stav bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho, který byl minulý týden hospitalizován s covidem-19, se "trvale lepší". Podle agentury Reuters to dnes sdělil osobní lékař 83letého stále vlivného politika.

V Německu přibylo 1500 nakažených, Rakousko a Nizozemí mají nejvyšší přírůstek od dubna

V Německu se v pondělí nákaza koronavirem potvrdila u 1499 lidí. S covidem-19 zemřeli další čtyři pacienti. Informoval o tom dnes na svých stránkách Institut Roberta Kocha (RKI).

ČR chce trasování zefektivnit, nikoli od něj odstoupit, říká Vojtěch. Hamáček nabídl pomoc policie

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v souvislosti s plánem měnit systém trasování kontaktů nakažených koronavirem zdůraznil, že Česko trasovat nepřestane. Stejně jako premiér Andrej Babiš se ohradil vůči varování české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) před ústupem od sledování kontaktů.

Covid-19 v domově důchodců: Do Humpolce vyrazí armáda, jedna seniorka nákaze podlehla

Armáda pošle ve středu 15 vojáků na pomoc domovu pro seniory v Humpolci na Pelhřimovsku, který se potýká s koronavirem. Na starosti budou mít pomocné práce, které pomohou udržet zařízení v chodu, tři vojáci se budou starat o dekontaminaci. ČTK to dnes sdělila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Olomoučtí vědci vyvinuli nový test na covid-19, výsledky je do hodiny

Vědci z olomoucké lékařské fakulty vyvinuli nový screeningový rychlotest na covid-19, který zhruba za hodinu po odběru umí prokázat přítomnost koronaviru a odhalit infekci i u bezpříznakových jedinců v akutní fázi nemoci. Jedno vyšetření přijde na 100 až 500 korun.

WHO by měla mlčet, reaguje Babiš na varování před změnou trasování

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval českou pobočku Světové zdravotnické organizace (WHO), která dnes varovala před záměrem odklonit se od trasování veškerých kontaktů nakažených koronavirem, aby mlčela. Nedoporučila roušky a ani nevěděla, že je pandemie, napsal předseda na adresu organizace na twitteru. Doplnil, že podle statistiky úmrtí v evropských zemích na milion obyvatel Česko situaci zvládá.

Německo má covid pod kontrolou. Merkelová ohlásila velké investice do zdravotních úřadů

Novými pracovními místy a investicemi chce německá kancléřka Angela Merkelová posílit síť zdravotních a hygienických úřadů v zemi. Prohlásila to na dnešní konferenci se zástupci hygieniků a spolkových zemí o výzvách v době pandemie nemoci covid-19. Zmíněným institucím, kterých je v Německu 375, chce spolková vláda do roku 2026 poskytnout čtyři miliardy eur (106 miliard korun).