Konec pandemie v dohledu? Oxfordští vědci popsali, jak to vypadá s vakcínou

NÁZOR - Ze stovek potenciálních vakcín proti nemoci covid-19, které jsou ve vývoji, se šest nachází v poslední etapě testování, známé jako třetí fáze klinických zkoušek, poukazují imunoložka Rebecca Ashfieldová a lékař specializující se na infekční nemoci Pedro Folegatti. Vědci z Oxfordské univerzity v komentáři pro server The Conversation popsali své práce na vakcíně ChAdOx1 nCoV-19.

Před schválením musí vakcíny projít mnoha koly testů, aby se ukázalo, že jsou bezpečné a funkční, upozorňují vědci. Konstatují, že kombinovaná první a druhá fáze testů oxfordské vakcíny prokázala její bezpečnost - hlášeny jsou pouze krátkodobé vedlejší efekty bez vážných neočekávaných problémů - i schopnost vyvolat imunitní reakci.

Účelem třetí fáze testů je vyhodnotit, zda je tato imunitní reakce dostatečně silná, aby chránila lidi před nemocí covid-19, uvádějí autoři komentáře. Deklarují, že v takovém případě se otevírá cesta k veřejnosti dostupné vakcíně.

Jak funguje třetí fáze testů

"Zpravidla má třetí fáze testů dvě skupiny (lidí), jedna dostává testovanou vakcínu a druhá placebo nebo 'kontrolní' injekci, například solný roztok či vakcínu proti jiné nemoci," pokračují odborníci. Vysvětlují, že k prokázání účinnosti vakcíny by očkovaná skupina měla ve srovnání se skupinou kontrolní vykazovat výrazně méně případů konkrétního onemocnění.

V závislosti na infekčnosti nemoci takové testy zahrnují tisíce, ne-li desetitisíce dobrovolníků, poukazují Ashfieldová a Folegatti. Doplňují, že v případě ChAdOx1 nCoV-19 testy probíhají na pěti světadílech, vakcína je vyhodnocována v různých regionech a na různém obyvatelstvu, což má zajistit, že výsledky lze považovat za obecné a aplikovat je i na jedince mimo sledované skupiny.

Ve Velké Británie je vakcína testována na zdravotnících, u kterých je pravděpodobnost, že budou vystaveni nákaze, větší než u jiných segmentů populace, uvádějí vědci. Dodávají, že v testech jsou zahrnuti také dobrovolníci starší sedmdesáti let, u kterých existuje vyšší riziko těžšího průběhu nemoci, a proto je důležité vědět, jak na vakcínu reagují.

Oxfordská univerzita a její mezinárodní partneři již naočkovali na 17 tisíc lidí v prvních třech zemích - v Británii, Brazílii a Jihoafrické republice -, přičemž polovina z nich dostala kontrolní vakcínu, nastiňují Folegatti a Ashfieldová. Podotýkají, že většina dostává také dodatečnou vakcínu v rozmezí 1-3 měsíce po prvotním naočkování, jelikož data z prvních dvou fází testů ukazují, že tento postup posiluje imunitní reakci - není však zatím jasné, zda dvě dávky zvládnou ochránit člověka před nemocí covid-19.

Po očkování se dobrovolníci vrací k běžnému životu, ale jsou sledováni, aby se vidělo, zda onemocní, konstatují experti. Vyzdvihují, že sledované osoby mají dodržovat stejné opatření proti nákaze jako ostatní, protože se neví, zda vakcína funguje a zda nejde o jedince, kteří dostali pouze kontrolní vakcínu.

"Provedení třetí fáze klinických testů v mnoha různých zemí v rekordním čase je ohromná logistická výzva," píšou vědci. Poukazují, že práce se zkušeným mezinárodním týmem sice umožňuje zvládnout složitý proces distribuce vybavení a vakcín, ale i tak jde o těžký úkol s ohledem na omezení cestování a letecké dopravy v mnoha zemích.

Koordinovat je nutné mnoho různých operací, přičemž jen v Brazílii se očkuje na třech místech a v Jihoafrické republice hned na sedmi, deklarují autoři komentáře.

Bude vakcína bezpečná?

U většiny vakcín trvají klinické testy nejméně pět let, a tak se nabízí otázka, zda nejsou vakcíny proti covidu-19 uspěchané, přiznávají Ashfieldová a Folegatti. Ujišťují, že oxfordská vakcína prošla kompletním programem předklinických bezpečnostních testů na zvířatech a stejně pečlivým předepsaným procesem jako vakcíny proti jiným nemocem.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"V plánovaných testech bude vyzkoušena na více dobrovolnících než mnoho již schválených léků a vakcín," vyzdvihují odborníci. Vysvětlují, že vývoj probíhá tak rychle díky koordinovanému úsilí velkých mezinárodních vědeckých a lékařských týmů.   

Ve skutečnosti bezpečnost, etika a předpisy vývoj urychlují, protože upřednostňují proces schvalování vakcíny proti covidu-19 před jinými léky a vakcínami, zdůrazňují autoři komentáře. Opakují, že potenciální vakcíny proti covidu-19 musí splnit stejně přísné standardy a při jejich vývoji si nelze zkracovat cestu na úkor bezpečnosti.

Kdy se dozvíme, zda vakcína funguje?

Existuje dobrá šance, že do konce roku budeme vědět, zda vakcína ChAdOx1 nCoV-19 funguje, tvrdí Folegatti s Ashfieldovou. Nastiňují, že po případném úspěšném završení třetí fáze testů budou kontrolní úřady v jednotlivých zemích muset ještě posoudit dostupná data, než schválí běžné použití vakcíny.

AstraZeneca, firma, která je partnerem Oxfordské univerzity při vývoji vakcíny, se nicméně již snaží o souběžné rozšíření výrobních kapacit během fáze klinických testů, poukazují odborníci. Věří proto, že pokud se vakcína ukáže jako bezpečná a účinná, mohou být brzy k dispozici stovky milionů kusů.

Související

Ilustrační foto

Předloni covid, loni vax. Letos je slovem roku goblin mode

Slovem roku v anglofonním prostředí se podle vydavatelů oxfordských slovníků stal výraz goblin mode. Označuje "typ chování, které je neomaleně požitkářské, líné, lajdácké nebo chamtivé, obvykle způsobem, který odmítá společenské normy nebo očekávání", uvedla agentura AP. Termín se v poslední době často objevoval v souvislosti s nekončící pandemií covidu-19.

Více souvisejících

Univerzita Oxford Vědci očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

před 8 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

před 9 hodinami

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 10 hodinami

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

před 11 hodinami

Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

před 13 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

včera

Elon Musk

Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu

Kalifornská porota jednomyslně zamítla vysoce sledovanou žalobu miliardáře Elona Muska proti společnosti OpenAI a jejímu šéfovi Samu Altmanovi. Celý případ byl smeten se stolu z procesních důvodů, jelikož Musk podal svou žalobu až po uplynutí zákonné promlčecí lhůty, která je pro podvádění takových nároků stanovena.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní

Rusko a Bělorusko v pondělí uskutečnily společné vojenské cvičení zaměřené na nácvik nasazení taktických jaderných zbraní. Podle prohlášení běloruského ministerstva obrany bylo cílem manévrů prověřit připravenost armády k odpalování těchto zbraní z mobilních nebo neplánovaných stanovišť. Běloruský resort obrany zároveň uvedl, že se jednalo o předem plánovanou akci, která nebyla namířena proti žádné konkrétní třetí straně. Ruské ministerstvo obrany tyto společné manévry bezprostředně nepotvrdilo.

včera

Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům

Ministerstvo spravedlnosti USA v pondělí oznámilo zřízení fondu ve výši 1,776 miliardy dolarů, který má sloužit k odškodnění spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Peníze jsou určeny pro ty, kteří tvrdí, že se stali terčem nespravedlivého pronásledování ze strany předchozí administrativy Joea Bidena. Tento bezprecedentní krok umožňuje Trumpově administrativě vyplácet vládní prostředky z peněz daňových poplatníků podporovatelům hlavy státu, a to prostřednictvím úřadu, který má prezident pod kontrolou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy