Konec pandemie v dohledu? Oxfordští vědci popsali, jak to vypadá s vakcínou

NÁZOR - Ze stovek potenciálních vakcín proti nemoci covid-19, které jsou ve vývoji, se šest nachází v poslední etapě testování, známé jako třetí fáze klinických zkoušek, poukazují imunoložka Rebecca Ashfieldová a lékař specializující se na infekční nemoci Pedro Folegatti. Vědci z Oxfordské univerzity v komentáři pro server The Conversation popsali své práce na vakcíně ChAdOx1 nCoV-19.

Před schválením musí vakcíny projít mnoha koly testů, aby se ukázalo, že jsou bezpečné a funkční, upozorňují vědci. Konstatují, že kombinovaná první a druhá fáze testů oxfordské vakcíny prokázala její bezpečnost - hlášeny jsou pouze krátkodobé vedlejší efekty bez vážných neočekávaných problémů - i schopnost vyvolat imunitní reakci.

Účelem třetí fáze testů je vyhodnotit, zda je tato imunitní reakce dostatečně silná, aby chránila lidi před nemocí covid-19, uvádějí autoři komentáře. Deklarují, že v takovém případě se otevírá cesta k veřejnosti dostupné vakcíně.

Jak funguje třetí fáze testů

"Zpravidla má třetí fáze testů dvě skupiny (lidí), jedna dostává testovanou vakcínu a druhá placebo nebo 'kontrolní' injekci, například solný roztok či vakcínu proti jiné nemoci," pokračují odborníci. Vysvětlují, že k prokázání účinnosti vakcíny by očkovaná skupina měla ve srovnání se skupinou kontrolní vykazovat výrazně méně případů konkrétního onemocnění.

V závislosti na infekčnosti nemoci takové testy zahrnují tisíce, ne-li desetitisíce dobrovolníků, poukazují Ashfieldová a Folegatti. Doplňují, že v případě ChAdOx1 nCoV-19 testy probíhají na pěti světadílech, vakcína je vyhodnocována v různých regionech a na různém obyvatelstvu, což má zajistit, že výsledky lze považovat za obecné a aplikovat je i na jedince mimo sledované skupiny.

Ve Velké Británie je vakcína testována na zdravotnících, u kterých je pravděpodobnost, že budou vystaveni nákaze, větší než u jiných segmentů populace, uvádějí vědci. Dodávají, že v testech jsou zahrnuti také dobrovolníci starší sedmdesáti let, u kterých existuje vyšší riziko těžšího průběhu nemoci, a proto je důležité vědět, jak na vakcínu reagují.

Oxfordská univerzita a její mezinárodní partneři již naočkovali na 17 tisíc lidí v prvních třech zemích - v Británii, Brazílii a Jihoafrické republice -, přičemž polovina z nich dostala kontrolní vakcínu, nastiňují Folegatti a Ashfieldová. Podotýkají, že většina dostává také dodatečnou vakcínu v rozmezí 1-3 měsíce po prvotním naočkování, jelikož data z prvních dvou fází testů ukazují, že tento postup posiluje imunitní reakci - není však zatím jasné, zda dvě dávky zvládnou ochránit člověka před nemocí covid-19.

Po očkování se dobrovolníci vrací k běžnému životu, ale jsou sledováni, aby se vidělo, zda onemocní, konstatují experti. Vyzdvihují, že sledované osoby mají dodržovat stejné opatření proti nákaze jako ostatní, protože se neví, zda vakcína funguje a zda nejde o jedince, kteří dostali pouze kontrolní vakcínu.

"Provedení třetí fáze klinických testů v mnoha různých zemí v rekordním čase je ohromná logistická výzva," píšou vědci. Poukazují, že práce se zkušeným mezinárodním týmem sice umožňuje zvládnout složitý proces distribuce vybavení a vakcín, ale i tak jde o těžký úkol s ohledem na omezení cestování a letecké dopravy v mnoha zemích.

Koordinovat je nutné mnoho různých operací, přičemž jen v Brazílii se očkuje na třech místech a v Jihoafrické republice hned na sedmi, deklarují autoři komentáře.

Bude vakcína bezpečná?

U většiny vakcín trvají klinické testy nejméně pět let, a tak se nabízí otázka, zda nejsou vakcíny proti covidu-19 uspěchané, přiznávají Ashfieldová a Folegatti. Ujišťují, že oxfordská vakcína prošla kompletním programem předklinických bezpečnostních testů na zvířatech a stejně pečlivým předepsaným procesem jako vakcíny proti jiným nemocem.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"V plánovaných testech bude vyzkoušena na více dobrovolnících než mnoho již schválených léků a vakcín," vyzdvihují odborníci. Vysvětlují, že vývoj probíhá tak rychle díky koordinovanému úsilí velkých mezinárodních vědeckých a lékařských týmů.   

Ve skutečnosti bezpečnost, etika a předpisy vývoj urychlují, protože upřednostňují proces schvalování vakcíny proti covidu-19 před jinými léky a vakcínami, zdůrazňují autoři komentáře. Opakují, že potenciální vakcíny proti covidu-19 musí splnit stejně přísné standardy a při jejich vývoji si nelze zkracovat cestu na úkor bezpečnosti.

Kdy se dozvíme, zda vakcína funguje?

Existuje dobrá šance, že do konce roku budeme vědět, zda vakcína ChAdOx1 nCoV-19 funguje, tvrdí Folegatti s Ashfieldovou. Nastiňují, že po případném úspěšném završení třetí fáze testů budou kontrolní úřady v jednotlivých zemích muset ještě posoudit dostupná data, než schválí běžné použití vakcíny.

AstraZeneca, firma, která je partnerem Oxfordské univerzity při vývoji vakcíny, se nicméně již snaží o souběžné rozšíření výrobních kapacit během fáze klinických testů, poukazují odborníci. Věří proto, že pokud se vakcína ukáže jako bezpečná a účinná, mohou být brzy k dispozici stovky milionů kusů.

Související

Ilustrační foto

Předloni covid, loni vax. Letos je slovem roku goblin mode

Slovem roku v anglofonním prostředí se podle vydavatelů oxfordských slovníků stal výraz goblin mode. Označuje "typ chování, které je neomaleně požitkářské, líné, lajdácké nebo chamtivé, obvykle způsobem, který odmítá společenské normy nebo očekávání", uvedla agentura AP. Termín se v poslední době často objevoval v souvislosti s nekončící pandemií covidu-19.

Více souvisejících

Univerzita Oxford Vědci očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 2 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 3 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy