Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Praze budou od úterý povinné roušky i na nádražích

Roušky v pražských školách? Nastane zmatek, obávají se odborníci

Rozhodnutí o nošení roušek se podle zástupců školských asociací budou v jednotlivých pražských školách lišit. Se začátkem školního roku, který začne v úterý, jich pravděpodobně většina roušky nenařídí. Někde bude záležet i na rozhodnutí jednotlivých učitelů, takže je možná budou nosit jen děti z některých tříd.

Zemřel indický exprezident Mukherdží (†84). Měl koronavirus, z kómatu se již neprobral

Po nákaze koronavirem dnes zemřel ve věku 84 let bývalý indický prezident Pranáb Mukherdží. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na rodinu a prezidentskou kancelář. V čele druhé nejlidnatější země světa stál Mukherdží v letech 2012 až 2017.

Rusko má téměř milion případů nákazy covid-19, roste počet obětí epidemie

Rusko dnes oznámilo 4993 nových případů nákazy koronavirem a 83 úmrtí za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 4980 případů a 68 úmrtí. Celkem se v nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvatel od začátku pandemie nakazilo 995.319 lidí, z toho 17.176 lidí nákaze podlehlo.

Globální akce s vakcínou proti covidu: Do projektu COVAX se zapojí i Evropská komise

Evropská komise se zapojí do společného projektu Světové zdravotnické organizace (WHO), který má zajistit přístup k vakcíně proti koronaviru lidem ve většině zemí světa. Exekutiva Evropské unie poskytne do iniciativy COVAX 400 milionů eur (10,6 miliardy korun) formou záruk. Uvedla to dnes šéfka komise Ursula von der Leyenová.

Chce to cizince, našinci restaurace nezachrání, stěžuje si Pohlreich

Pandemie covid-19 se velice neblaze podepsala na gastronomii. V samotné Praze zažívají restaurace jedno z nejhorších období. Některé buď zkrachovaly, anebo stěží přežívají. Slovy jednoho z nejznámějších šéfkuchařů Zdeňka Pohlreicha krize nepolevuje a Prahu 1 považuje za jedno z nejhorších míst k podnikání. Restaurace nicméně měly dle jeho slov jednu z nejlepších sezón, a to v regionech.

Případ pro vědce. Muž se opakovaně nakazil, podruhé u něj měl covid těžší průběh

Začátkem minulého týdne se objevila zpráva z Hongkongu, že se vyskytl první pacient s opakovanou nákazou covid-19. Dva pacienti se objevili minulý týden také v Evropě, jeden v Belgii a druhý v Nizozemí. Čtvrtý případ opakované nákazy se objevil v americkém státě Nevada.

Kde skončil vývoj české vakcíny? Tým pod vedením homeopatky mlží

Na počátku května médii prolétlo nečekané oznámení. Česká republika bude vyvíjet vlastní vakcínu proti covidu-19. Od té doby uplynuly čtyři měsíce, informace o dalším vývoji ale chybí. Jak zjistili reportéři pořadu 168 hodin, instituce, které se mají podílet na výrobě vakcíny, kterou kritizuje například Akademie věd, mlží.

Šéfové parlamentů ČR, SR a Rakouska: Hranice zavírat nechceme

Šéfové parlamentů Rakouska, Česka a Slovenska se shodli, že i přes vyšší počty odhalených případů nákaz koronavirem z posledních dnů by hranice mezi jejich zeměmi měly zůstat otevřené. Informovala o tom agentura APA po nedělním jednání předsedů parlamentů těchto zemí na zámku Grafenegg na severu Rakouska.

V Paříži se testuje na covid-19 zdarma, dvě laboratoře jsou mobilní

Pařížská místní samospráva dnes oznámila, že obyvatelům ve všech 20 pařížských obvodech umožní bezplatné testování na přítomnost koronaviru.

Kolumbie má přes 600 tisíc nakažených, restaurace jsou otevřené jen "na čtvrtinu"

Počet potvrzených nákaz koronavirem od počátku pandemie v jihoamerické Kolumbii překročil v neděli hranici 600.000. Informovala v noci na dnešek agentura Reuters. V Brazílii se potvrdilo dalších 16.158 nakažených, což je méně za den než v předchozích dnech, víkendové statistiky tam ale bývají nižší. K hranici 650.000 dosud potvrzených nakažených se přiblížilo Peru, které je už páté na světě.

Taneční v době koronaviru? Pořadatelé kurzů mění zaběhnuté pořádky

Taneční se v České republice konají od začátku 19. století a tato tradice přetrvává dodnes. Taneční kurzy zůstávaly téměř neměnné až do letošního roku. Jak budou vypadat taneční kurzy v době pandemické? Roušky, dezinfekce a jeden partner na celý kurz.

V úterý začne školní rok. Budou opatření proti covidu, má se omezit potkávání žáků

V úterý začne ve školách v Česku nový školní rok, a to s přísnějšími hygienickými pravidly proti šíření koronaviru. Do lavic by mělo usednout 107.800 prvňáčků. Celkem by do základních a středních škol mělo přijít 1,4 milionu žáků. Kvůli demografickému vývoji jich je proti loňsku asi o 18.200 méně.

Počet nakažených v Německu nadále roste, přibyla tři úmrtí s covidem

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Německu vzrostl za poslední den o 610. S covidem-19 zemřeli tři pacienti.

Indie eviduje 78 512 nakažených za den, opět nejvíc na světě

Indie eviduje za 24 hodin dalších 78.512 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, je to o něco méně než o den dříve, kdy tato země zaznamenala 78.761 případů nákazy, což byl světový denní rekord. Celkem se ve druhé nejlidnatější zemi světa potvrdilo už 3,62 milionu infikovaných, z toho 64.469 zemřelo.

Koronavirus v ČR: V neděli přibylo 274 nakažených, za celý týden 2445

V neděli přibylo v Česku 274 potvrzených případů koronaviru, méně než v předchozích pěti dnech. Současně je to je nejvyšší nedělení přírůstek od konce června, kdy ovšem čísla zvyšovalo cílené testování v dolech OKD na Karvinsku. Od začátku epidemie se dosud v zemi nakazilo 24.367 lidí, z toho víc než 17.500 se uzdravilo a 423 nakažených zemřelo.

Počet případů covidu-19 v USA přesáhl šest milionů, epidemie se stěhuje na středozápad

Počet případů koronavirové nákazy ve Spojených státech v neděli překročil hranici šesti milionů. Vyplývá to z údajů agentury Reuters. Epidemie je na vzestupu na středozápadě USA.

Táta a syn zemřeli na covid-19 v průběhu jedné hodiny

V současné době je téměř 25 miliónů lidí po celém světě pozitivně testovaných na covid-19. Nový virus, který se nekontrolovatelně začal šířit po celém světě začátkem roku 2020 z Číny si vyžádal více než 800 tisíc obětí. Za těmito oficiálními čísly se nacházejí příběhy rodin, které přišli o své nejbližší. CNN představilo dramatický příběh americké rodiny, která přišla o dva členy během jedné hodiny.

Nárůst případů covidu v Praze po rekordech klesl skoro o polovinu

Nárůst případů nemoci covid-19 v Praze dnes po rekordech v předchozích dvou dnech klesl skoro o polovinu. K dnešním 18:00 za posledních 24 hodin přibylo ve městě 56 nově potvrzených případů nemoci na celkových 5030 od začátku epidemie v Česku.

Trasování se stíhá do 400 případů za den, cílem je 750 denně

Hygienici stíhají trasovat do 400 nových případů koronavirové nákazy za den. Po posílení hygienických stanic a zapojení mediků a díky provozu informační linky 1221, která má fungovat od 1. září, by se mělo pak zvládat trasování u 750 nových nakažených denně.