Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

O nošení roušek kolují mýty. Které z nich jsou ty nejčastější?

V Praze přibylo za 24 hodin rekordní množství nakažených

V Praze přibylo od pondělního podvečera 142 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvyšší nárůst za 24 hodin od začátku epidemie.

Covid-19 láme rekordy: Rusko eviduje přes milion nakažených, Indie téměř dva miliony

Rusko dnes oznámilo 4729 nových případů nákazy koronavirem a 123 úmrtí za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 4993 případů a 83 úmrtí. Celkový počet infikovaných od začátku pandemie v zemi překročil milion, přesněji dosáhl 1.000.048, sdělil operativní štáb.

Francie hlásí téměř 5 tisíc nových nákaz koronavirem

Ve Francii za poslední den přibylo téměř 5000 nových případů nákazy koronavirem, což je podstatně více než v pondělí, kdy úřady hlásily něco přes 3000 nově nakažených. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na údaje ministerstva zdravotnictví.

Češi jsou kvůli covidu ochotnější přijmout horší práci, ukázal průzkum

Lidé v Česku jsou nyní ochotnější než před dvěma lety přijmout pracovní místo s nižším platem, s přesčasy nebo dlouhým dojížděním. Vyplývá to z červencového průzkumu, jehož výsledky dnes Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) poskytlo ČTK. Za změnou jsou podle autorů průzkumu obavy o práci vyvolané pandemií koronaviru.

Ministr Havlíček je v karanténě, test měl negativní

Vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) je v karanténě kvůli člověku pozitivnímu na koronavirus, jenž se krátce vyskytoval na ministerstvu průmyslu.

První očkování proti koronaviru by mohlo být v lednu, oznámil rakouský ministr

První očkování proti koronaviru by se v Rakousku mohlo uskutečnit v lednu, pokud to umožní příznivé okolnosti. Řekl to dnes podle agentury APA ministr zdravotnictví Rudolf Anschober. Do konce roku by podle něj mohla mít země k dispozici 600.000 dávek očkovacích látek pro 300.000 lidí.

Do Maďarska smějí občané zemí V4 s testem na koronavirus, Evropská komise má výhrady

Občané zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Češi, Poláci a Slováci, budou moci i po dnešku vstoupit do Maďarska, pokud předloží negativní test na koronavirus, který nebude starší než pět dnů. Uvedl to dnes podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Výjimka pro lidi z těchto středoevropských zemí se ale nelíbí Evropské komisi, podle které nelze diskriminovat občany jiných států Evropské unie.

V nošovické automobilce Hyundai jsou tři nakažení, výrobu to neohrožuje

Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku registruje tři zaměstnance nakažené novým koronavirem. Několik jejich kolegů je v karanténě. ČTK to dnes za automobilku řekl Petr Michník, podle kterého to výrobu neohrožuje.

Nová eRouška má být do dvou týdnů. Funguje na principu varování, oznámil Vojtěch

Do dvou týdnů má být spuštěna nová verze aplikace eRouška 2.0. Nebude již pomáhat s trasováním kontaktů, ale bude sloužit k anonymnímu varování uživatele, že se mohl setkat s nakaženým člověkem. Aplikace eRouška 2.0 také oproti předchůdci má spolehlivě fungovat i na mobilech od Apple. Novináře o tom dnes informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

WHO: Počet úmrtí v souvislosti s covidem byl minulý týden nižší

Celkový globální nárůst počtu zemřelých s covidem-19 v uplynulém týdnu poklesl o tři procenta ve srovnání s předchozím týdnem. Nejvíc nových případů koronavirové nákazy měla Indie - téměř půl milionu. Dohromady ve světě za sedm dní přibylo 1,8 milionu nakažených. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO).

V září do Chorvatska? Červené světlo zatím nepadne, věří zástupce cestovek

Značná část Čechů si letos kvůli pandemii covid-19 musela nechat zajít chuť na zahraniční dovolené. I ti, kteří navzdory omezením vyjeli, byli častokrát bezradní. Například při pobytu ve Španělsku se doporučuje na většině míst opatrnost. Stejně tak tomu je i v Rumunsku. Ve Spojeném království, Estonsku, Finsku, Norsku a Slovinsku zase musejí čeští cestovatelé do karantény.

V Praze platí rozšířená povinnost nosit roušku, lidé většinou nařízení dodržují

Obyvatelé Prahy ve většině případů dodržují rozšířenou povinnost nosit roušky, která se nově vztahuje například na tramvaje a autobusy MHD nebo veřejné budovy. Někteří je dnes dopoledne předčasně odkládali ve vestibulech veřejné dopravy. Vyplývá to ze zjištění reportérů ČTK. Problémy zatím nezaznamenaly ani oslovené radnice.

Začal "covidový školní rok", kvůli karanténě neotevřelo 20 škol

V Česku začal nový školní rok, kvůli koronavirové nákaze ho doprovázejí hygienická opatření. V podzimních a jarních měsících budou omezení nezbytná, řekl při zahájení v Masarykově základní škole v Újezdu nad Lesy to dnes řekl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Věří, že je školství na "covidový rok" tentokrát víc připraveno. Dvě desítky škol podle spolku Pedagogická komora kvůli karanténě dnes neotevřely.

Německo hlásí 1218 nových nakažených covidem a čtyři zemřelé

Německo potvrdilo 1218 nových případů koronavirové nákazy, dohromady už jich eviduje 243.599. Počet zemřelých za pondělí stoupl o čtyři na 9302. Vyplývá to z dnešních dat německého Institutu Roberta Kocha (RKI).

Prymula se střetl s odpůrkyní roušek. Nic lepšího nemáme, vzkázal jí

V pondělním vydání pořadu Události, komentáře se vládní zmocněnec Roman Prymula střetl s odpůrkyní roušek Lenkou Tarabovou. Podle epidemiologa představuje rouška zásadní bariérovou ochranu, nechápe proto, že stala politickým symbolem nesvobody.

Přibylo 257 nakažených. ČR od začátku epidemie covidu zaznamenala 24 618 případů

Za pondělí laboratoře v Česku potvrdily 257 nových případů koronaviru, což je nejmenší denní nárůst za posledních osm dní. Půl roku od doby, kdy se v zemi objevily první případy nemoci covid-19, se nakazilo dohromady 24.618 lidí. Z nich se už víc než 17.800 vyléčilo a 424 zemřelo.

Pandemie posílí sociální a ekonomické nerovnosti v celém světě, bojí se profesor

NÁZOR - Již před příchodem koronaviru docházelo v mnoha částech rozvojového světa k nárůstu nerovností, konstatuje ekonom Kunal Sen v komentáři pro server The Conversation. Profesor z tokijské Univerzity OSN varuje, že současná pandemie výrazně zvýší prohloubí ekonomické a sociální nerovnosti v celém světe, především v pěti oblastech.

Ministerstvo zdravotnictví zmírnilo koronavirová pravidla pro hromadné akce

Na hromadných akcích v Česku bude od 1. září možné v prostorech s kapacitou nad 1000 lidí využít zbytek míst z poloviny. Akci na venkovním stadionu pro 5000 diváků tak může navštívit až 3000 lidí, nadále ale platí povinnost rozdělovat účastníky hromadných akcí do sektorů. Zachováno je i povinné nošení roušek na vnitřních hromadných akcích nad 100 lidí.

Španělsko hlásí od pátku 23 tisíc nově nakažených, ve Francii přibylo 3000 případů

Francouzské úřady za posledních 24 hodin oznámily 3082 nových případů nákazy koronavirem, což je podstatně méně, než kolik jich bylo o víkendu. Španělské ministerstvo zdravotnictví od pátku oznámilo 23.000 nově nakažených, píše deník El País.