Češi jsou kvůli covidu ochotnější přijmout horší práci, ukázal průzkum

"Od minulého šetření v roce 2018 statisticky významně vzrostla ochota přijmout zaměstnání spojené s určitými podmínkami u sedmi z jedenácti zkoumaných položek," uvedlo CVVM. Brát méně, než jsou zvyklí, je teď ochotno 31 procent lidí, v červnu 2018 to bylo 24 procent. O sedm procentních bodů na 57 procent se zvýšil podíl lidí, kteří by přijali místo s prací o víkendech.

Z 23 na 29 procent vzrostla ochota pracovat v zahraničí, vyšší pracovní tempo než dosud je nyní připraveno přijmout 62 procent dotázaných oproti 56 procentům před dvěma lety. Dlouhé každodenní dojíždění za prací by teď nevadilo 22 procentům a práce přesčas 69 procentům lidí. V roce 2018 to bylo v obou případech o pět procentních bodů méně.

"Zvýšení míry ochoty přijmout práci s nevýhodnými parametry nepochybně odráží pesimistická očekávání veřejnosti vývoje trhu práce, která jsou spojená s koronavirem," komentovalo výsledky CVVM. Při ztrátě zaměstnání by tři čtvrtiny dotázaných hledaly konkrétní práci, pětina jakoukoliv práci, ukázal také průzkum. Oproti roku 2018 se mírně zvýšil podíl těch, kteří by rozhodně hledali konkrétní práci.

Ve srovnání jednotlivých parametrů nové práce byla podle průzkumu největší překážkou nutnost se přestěhovat, takové místo by nepřijalo nebo spíše nepřijalo 77 procent lidí. Práci s dlouhým, například dvouhodinovým dojížděním denně by odmítlo nebo spíše odmítlo 75 procent dotázaných. Horší pracovní podmínky, jako je horko, nečistota nebo hluk, nechce 71 procent, práci v cizině by nepřijalo nebo spíše nepřijalo 66 procent, snížení platu by se nelíbilo 65 procentům lidí.

Naopak nejmenší překážkou pro přijetí nabídky zaměstnání je podle autorů průzkumu potřeba zaučení či rekvalifikace. "Na dalším místě je práce přesčas a případný pokles kvalifikační úrovně vykonávané práce," doplnili.

Na otázky CVVM odpovídalo mezi 18. a 29. červencem 972 lidí ve věku od 15 let.