NÁZOR - Již před příchodem koronaviru docházelo v mnoha částech rozvojového světa k nárůstu nerovností, konstatuje ekonom Kunal Sen v komentáři pro server The Conversation. Profesor z tokijské Univerzity OSN varuje, že současná pandemie výrazně zvýší prohloubí ekonomické a sociální nerovnosti v celém světe, především v pěti oblastech.
Práce
Pandemie zvýšila nerovnost mezi různými pracovními obory, konstatuje profesor. Poukazuje, že mnoha zeměmi přijatá karanténní opatření, která měla šíření viru potlačit, poškodila především chudé pracovníky v rozvojových zemích, jelikož ti závisejí na denních výplatách a příležitostné práci.
Nemožnost těchto pracovníků cestovat do míst, kde je jejich práce třeba, jim přivodila podstatný propad příjmů, uvádí Sen. Podotýká, že tito pracovníci zpravidla nepožívají žádné ochrany a budoucnost jejich živobytí je velmi nejistá.
Jako příklad dává ekonom pouliční prodejkyně zeleniny v indickém Novém Dillí. "Když pandemie zasáhla Indii a vláda vydala nařízení zůstat doma, pouliční prodejkyně se náhle ocitla bez živobytí," píše akademik. Vysvětluje, že pandemie má mnohem omezenější dopad na příjmy těch pracovníků, kteří mohou vykonávat svou činnost z domova.
Značná část pracovníků v rozvojových zemích vykonává neformální práci a nemá přístup ke státní podpoře jako pracovníci v bohatých zemích, zdůrazňuje autor komentáře. Doplňuje, že mnoho rozvojových zemí sice během pandemie rozšířilo míru sociálních ochranných opatření, avšak zjevně nedostatečně, jelikož většina chudých se k nim nadále nedostane.
Digitální rozdělení
Pandemie přispívá k urychlení technologické změny, pomáhá jistým odvětvím fungovat digitálně a umožňuje pracovat z domova mnoha lidem, kteří toho dříve nebyli schopni, deklaruje profesor. Očekává, že z přechodu na online technologie, jakou je například platforma pro videokonference Zoom, budou těžit vzdělaní lidé v zemích, kde je dobrý přístup k internetu.
Pro pracovníky v Singapuru či na Tchaj-wanu tak bude posun v online technologiích přínosem, ale země, které dosud v digitálním závodu zaostávaly, například většina subsaharské Afriky, se propadnou ještě dále, obává se Sen.
Rozdíly v příjmech mužů a žen
"Zatímco muži i ženy museli kvůli karanténním opatřením shodně zůstat doma, u žen je větší pravděpodobnost, že se starají o děti a chod domácnosti, což vede k nerovnému rozdělení povinností v domácnosti v rámci rodiny," píše ekonom. Vyzdvihuje, že ženy po celém světě častěji zastávají práce v maloobchodu a pohostinství, kde práce na dálku není příliš možná, a tak jsou mimořádně postiženy ztrátou pracovních míst v důsledku karantény.
Uzavření škol a jeslí také nutí ženy odcházet ze zaměstnání, navíc v době ekonomického tlaku přestávají být v mnoha částech světa dívky posílány do škol, aby mohly obstarat chod domácnosti za pracující matku, upozorňuje Sen. Dodává, že u dívek tak existuje větší riziko, že se po znovuotevření škol do lavic již nevrátí, což ovlivní jejich vzdělání a zhorší dlouhodobé pracovní a platové vyhlídky.
Vzestup protekcionalismu
Koronavirus udeřil v době, kdy míra mezinárodní spolupráce slábne, připomíná odborník. Za příklad dává probíhající obchodní válku mezi Čínou a Spojenými státy a Četná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, která oslabují důležité mezinárodní instituce jako Světová obchodní organizace či Světová zdravotnická organizace.
Pandemie tak urychlí širší trend příklonu k ekonomickému nacionalismu, v jehož rámci země Spojené státy či Velká Británie vystupují z velkých obchodních bloků, domnívá se profesor. Podotýká, že větší protekcionalismus v rozvinutých zemích odřízne rozvojové země od bohatých trhů a omezí jejich příležitost zapojit se do světového obchodu.
"Globalizace byla v posledních desetiletích velkým motorem růstu příjmů ve východní Asi, především v Číně," píše Sen. Dodává, že protekcionalismus omezí možnost zmenšit nepoměr mezi příjmy bohatých a chudých v postpandemickém světě.
Přístup k vakcíně
Až bude vyvinutá vakcína proti nemoci covid-19, přístup k ní určí míru a rychlost zotavení z pandemie, předpovídá ekonom. Obává se, že přístup k očkování se bude v bohatých a chudých zemích lišit, což dále prohloubí nerovnosti.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Světová zdravotnická organizace již varovala, před "vakcínovým nacionalismem", kdy většina vakcín poputuje k obyvatelům bohatých zemí, které dávají miliardy dolarů na její vývoj, uvádí autor komentáře. Připomíná, že během pandemie jsme již zažili obrovský boj při nákupu nezbytných osobních ochranných prostředků pro zdravotnický personál v první linii.
"Nízkopříjmové země ponesou velké náklady, jak lidské, tak ekonomické, pokud si rozvinuté ekonomiky vyhradí klíčové zdravotnické dodávky pro vlastní občany a pokud omezí, spíše než rozšíří pomoc a další výhodnou finanční podporu," pokračuje profesor. To zda, dopad pandemie na nerovnosti bude citelný po mnoho let, bude podle něj záviset na tom, zda se vlády rozvojových zemí odhodlají k akci.
Za důležité považuje Sen krátkodobé rozsáhlé sociální programy pro chudé pracovníky v rozvojových zemích a jejich dlouhodobé vzdělávaní, které je připraví na digitalizovanější svět a vytvoří patřičnou infrastrukturu. Bude také záležet na tom, zda mezinárodní společenství dokáže jednotně vystoupit a poskytnout tak potřebné finance i prominutí dluhů a nízkopříjmovým zemím, domnívá se odborník.
Aktualizováno 20. dubna 2024 19:52
Wagnerovci opět v akci: Putinovi žoldáci vytlačili americké vojáky z Nigeru
Související
NÁZOR: Ebola vs. covid. Experti vysvětlují, proč se svět nepoučil z roku 2015
Čína překonává USA a další mocnosti ve financování zahraničního rozvoje
rozvojové země , chudoba , Ekonomika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
před 2 hodinami
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
před 2 hodinami
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
před 3 hodinami
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
před 4 hodinami
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
před 4 hodinami
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
před 6 hodinami
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 7 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 7 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 8 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 9 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 10 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěly mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
včera
Steinmeier na návštěvě Prahy jednal s Pavlem a uctil památku obětí střelby na FF UK
včera
Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?
Tanec je starý tak jako samo lidstvo. Během dlouhé historie prošel tanec vývojem a mnoha proměnami. Vznikly jeho specifické podoby pojící se s obdobími v roce, důležitými okamžiky v životě člověka nebo nejrůznějšími rituály. Pomocí tance se vyjadřovaly emoce či národní identita. Jaká je historie tance, který má dnes svůj mezinárodní den?
Zdroj: Lucie Žáková