Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Cestování se opět omezuje. Kvůli koronaviru je kromě Norska a Slovinska nutný test i v Británii

Britové zavádí karanténu pro Čechy. Testy z Chorvatska a Francie možná povinně od 7. září

Čechům ve Francii a Chorvatsku hygienici doporučují vyhýbat se místům s větším počtem osob, jako jsou bary nebo noční podniky, nosit roušky, dodržovat odstupy a častěji si mít ruce. Testy povinné nebudou nejméně do 7. září, řekli dnes hlavní hygienička Jarmila Rážová a náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Británie navíc od soboty zařadí Českou republiku, Švýcarsko a Jamajku na svůj karanténní seznam. Oznámil to dnes britský ministr dopravy Grant Shapps.

V září se do Chorvatska s CK chystá ještě několik tisíc Čechů

V září se na dovolenou do Chorvatska s cestovními kancelářemi chystá ještě několik tisíc Čechů. S CK Travel Family, která tam vypravuje nejvíce tuzemských cestovatelů, se tam chystá zatím zhruba 5000 lidí. Podle jednatele Travel Family Ivana Lackoviče ale jejich počet ještě poroste. Hygienici dnes Čechům u Jadranu doporučili větší obezřetnost a dodržování hygienických a bezpečnostních pravidel. Testy při návratu nebudou podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové a náměstka ministra zahraničí Martina Smolka povinné nejméně do 7. září, uvedli dnes na tiskové konferenci.

Ve středu přibylo v Česku 399 nakažených, v tomto týdnu už přes 1000

Laboratoře v Česku odhalily ve středu 398 nových případů nákazy koronavirem. Je to druhý nejvyšší nárůst od začátku epidemie. Za dnešek zatím do 18:00 přibylo 221 potvrzených případů nemoci covid-19, podobně jako v předchozích dnech za stejnou dobu. Od začátku epidemie se v Česku nakazilo 23.169 lidí, jen za tento týden přibylo už přes 1200 nakažených. Zhruba tři čtvrtiny nakažených se z nemoci vyléčilo a 418 lidí s covidem-19 zemřelo.

Británie nově vyžaduje karanténu pro příchozí z Česka

Británie od soboty zařadí Českou republiku, Švýcarsko a Jamajku na svůj karanténní seznam. Oznámil to dnes britský ministr dopravy Grant Shapps. Lidé, kteří do Británie přicestují z Česka po sobotních 05:00 SELČ, se tak budou muset na 14 dní sami izolovat. Mezi země, kam budou moci Britové ze zdravotního hlediska cestovat bezpečně, byla naopak vrácena Kuba. Karanténa pro cestující z rizikových zemí má zpomalit šíření koronavirové infekce.

V Praze za 24 hodin přibylo 76 nových případů koronaviru

Počet prokázaných případů nemoci covid-19 vzrostl v Praze od středečního večera o 76 na celkových 4767 od začátku epidemie. Podobný denní nárůst zaznamenali hygienici v metropoli i v předchozích dvou dnech.

CVVM: Názory Čechů na ekonomickou situaci se opět zlepšují

ázory Čechů na ekonomickou situaci republiky se po předchozím propadu po začátku epidemie koronaviru opět zlepšují. Vyplývá to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Přes mírné zlepšení ale stále převažují negativní hodnocení ekonomiky nad pozitivními.

Itálie hlásí 1411 dalších nakažených, nejvíc za den od května

V Itálii se za posledních 24 hodin potvrdilo 1411 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, je to nejvíce za den od počátku května a o čtyři desítky více než o den dříve. O nejnovějších údajích informovala televize Rai s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Podle ní ale byl také za poslední den proveden rekordních počet testů - 94.024.

Vědci spočítali, jak výrazně je covid-19 horší u obézních lidí

Již v minulosti různé studie zjistily, že lidé s nadváhou mají horší průběh onemocnění covid-19, jsou častěji hospitalizovaní, a podle údajů i více nákaze podléhají. V rámci komplexní studie vědci ukázali přesná čísla a o kolik se zvyšuje riziko u lidí s nadváhou a naznačili, že ani očkování nemusí být účinné.

HK:Na testy zaměstnanců by měly přispívat pojišťovny

Testování zaměstnanců by mělo být částečně kompenzováno ze zdravotního pojištění. Položka začíná významně vstupovat do nákladů. O možném příspěvku na testy se bude ještě dále jednat. Firmy mají o preventivní testování zájem. Na dnešní tiskové konferenci to řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly pravděpodobnější než částečná úhrada testování je to, že budou dostupné podstatně levnější testy, uvedl.

Prymula: ČR by měla mít v polovině roku 2021 dost vakcín pro všechny

Česko by mělo mít v polovině příštího roku dostatek vakcín proti koronaviru pro všechny zájemce. Do té doby by mělo být očkování k dispozici hlavně pro lidi z ohrožených skupin. Na tiskové konferenci po jednání zástupců resortu zdravotnictví s vedením Hospodářské komory to dnes řekl epidemiolog a vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

Brazílie má dalších 47 tisíc nakažených, koronavirus opět trhl rekord v Argentině

V Brazílii za poslední den přibylo 47.161 lidí nakažených novým koronavirem a dalších 1086 pacientů tam v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo. Vyplývá to z údajů, které ve středu večer zveřejnilo brazilské ministerstvo zdravotnictví. Denní nárůst počtu nakažených v nejlidnatější zemi Latinské Ameriky tak byl zhruba stejný jako o den dříve. Už třetí den v řadě ale má rekordní nárůst počtu případů nákazy Argentina, kde nově přibylo 10.550 nakažených.

WHO: Evropu čeká se začátkem školního roku obtížný moment

Evropu čeká se začátkem nového školního roku obtížný okamžik v boji s koronavirem. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. Na půdě WHO vznikla dnes také nová evropská komise, která má vyhodnotit dosavadní vývoj pandemie a stanovit zásady boje proti šíření virů do budoucna, informovala agentura DPA.

Epidemie se v Chorvatsku zhoršuje, Česko zvažuje opatření pro navrátilce

Epidemická situace v Chorvatsku se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zhoršila. Opatření po příjezdu ze země zpět do Česka by podle něj mohla být rozdílná podle regionu, z něhož se Češi vrátili. Od 14:00 hodin jednají zástupci ministerstva zdravotnictví, vnitra a zahraničích věcí, uvedl ministr.

Koronavirus: Některé ZŠ změní organizaci 1. září i další provoz, jiné budou méně přísné

Kvůli opatřením proti koronaviru se letos v některých pražských základních školách změní tradiční zahájení školního roku i další provoz. Školy nově zakážou rodičům vstup do budovy nebo pustí do učeben rodiče prvňáků pouze s rouškou.

Koronavirus pronikl na izolovaný ostrov. Nakazila se pětina kmene Velkých Andamanců

Koronavirem se nakazilo deset příslušníků kmene Velkých Andamanců z Andamanských ostrovů, jež patří z velké části do indického svazového teritoria Andamany a Nikobary. Kmen má už jenom padesát členů a žije na ostrůvku plně závislém na indické vládě, informovala dnes agentura AFP.

Počty nově nakažených ve Slezsku klesají. Chystá se zmírnění restrikcí, řekl hejtman

V Moravskoslezském kraji přibylo ve středu 27 lidí s covidem-19, což je o dva méně než v úterý. Nejvíce nemocných, deset, přibylo v Ostravě. Celkem se v kraji od začátku epidemie nakazilo 5377 lidí.

Koronakrize dopadla na samoživitelky. STAN pro ně navrhuje příspěvek 6000 korun

Starostové a nezávislí (STAN) chtějí prosadit jednorázový příspěvek 6000 korun pro samoživitele a samoživitelky a pro rodiče pobírající rodičovský příspěvek. Chtějí jim tím kompenzovat dopady letošní epidemie koronaviru, uvedlo dnes hnutí v tiskové zprávě.

Maďarsko hlásí rekordní přírůstek nakažených, v karanténě je šéf Orbánova úřadu

V Maďarsku během středy přibylo dalších 91 potvrzených případů nákazy koronavirem, což je nejvyšší denní přírůstek v zemi od dubna. Informovaly o tom dnes úřady na serveru koronavirus.gov.hu.

Záhadný přenos koronaviru: V domě se nakazilo 28 lidí, žijí přitom v pěti různých patrech

V Jižní Koreji dnes začali vyšetřovat případ 28 nových případů nákazy koronavirem v jednom bytovém bloku v Soulu. Země, která se zpočátku s epidemií vyrovnávala dobře, dnes ohlásila od března vůbec nejvyšší nárůst nových případů za jediný den - bylo jich 441.